Jak na eurookna a jejich profily?
Dřevo se díky svým vynikajícím vlastnostem osvědčilo i jako nejstarší materiál používaný na výrobu oken. Nejenže má dobré tepelně izolační vlastnosti, barevnost a schopnost dýchat, ale kromě toho dodává interiéru pocit pohody a propojení s přírodou.
Dřevěná okna prošla během staletí svého trvání velkými technologickými změnami. Jejich klasické a dnes již ne nejefektivnější konstrukční řešení dvojitých nebo zdvojených oken v současnosti nahrazují tzv. eurookna, odpovídající dnešním energetickým požadavkům.
Mezi dřeviny nejčastěji využívané na výrobu eurooken patří řada domácích i exotických dřevin. Z domácích lesů pochází zejména smrk, modřín, dub a preferovaná borovice, která díky svému vysokému obsahu pryskyřice, dokáže hrdinsky odolávat vlivům počasí. To se na hotových oknech projeví jejich dlouhou životností. Výrobci mají rádi i smrk a to pro jeho stálost a modřín pro jeho přirozenou životnost.
Exotické dřeviny jsou zastoupeny např. moderním meranti a klasickým mahagonem.
Dřevo, předurčené pro výrobu europrofilu musí být vysušené na 12% a jejich základem jsou třívrstvé lepené lamelové hranoly, které dělíme podle technologie výroby do 3 skupin.
Na výrobu oken, jejichž konečná úprava je úprava lazurovacími laky, se používají dlouhé vnější lamely bez spojů. Povrch vypadá estetičtější a hotová okna jsou samozřejmě dražší.
Pokud jsou všechny vrstvy vyrobeny z nastavovaných lepených lamel, jsou vhodné pro výrobu oken s krycími laky. Třetí skupina tvoří méně kvalitní okna s krycími laky. Jejich lamely jsou nastavovány a jejich dřevo nedosáhne takové kvality jako u první a druhé skupiny.
Pro tepelně izolační vlastnosti eurookna je nezanedbatelná i kvalita použitého lepidla.
Dřevěný profil eurookna má o 0,2 W/m2.K nižší součinitel prostupu tepla než 5-komorový plastový profil. Pravdou ale je, že jeho cena proti ceně plastového profilu, je přibližně o třetinu vyšší. Tento rozdíl způsobuje nepoměr mezi cenou dřeva a cenou ropy a soli, které jsou základními surovinami při výrobě plastu a jsou mnohem levnější.
Koeficient prostupu tepla při profilu hrubém 68 mm je U = 1,3 W/m2.K, při hranolech hlubších je koeficient ještě nižší. Při hloubce 88 mm se koeficient U = 1,07.
Při využití kvalitních prvků profilu, dorazových ploch, izolačních těsnění a vhodné kombinaci zasklení, zaručují někteří výrobci hodnotu celkového koeficientu přechodu tepla Uw = 0,8 W/m2.K, což je skutečně vynikající hodnota.
Dřevo používané na výrobu eurooken se impregnuje proti hnilobě a povrchy jsou upravovány kvalitními ekologicky neškodnými lazurami, aby se zvýšila jejich odolnost vůči vodě. Ochranu proti vlhkosti zajišťují pouze druhá a třetí vrstva.
Aby do konstrukce okna nemohla vniknout dešťová voda, je na vnější straně vytvořena vzduchová mezera s odvodňovacími otvory, které chrání okapnice vyrobená z hliníkového plechu. Jejím úkolem je zabránit tak zatékání vody, jakož i rosení a samozřejmě i následnému vzniku plísní.
Nevýhodou eurooken je poměrně náročná péče o ně. I když jsou dnešní materiály na povrchovou úpravu dřeva již mnohem kvalitnější než v minulosti a okna již není třeba opalovat a natírat každé 2 roky, i tak vyžadují větší a dražší péči než okna plastová.
Na strany domu, kde se opírá v létě slunce intenzivně, doporučují odborníci použít rámy se světlou povrchovou úpravou. Opatrně je třeba přistupovat i při výběru samotného okna a je třeba si všimnout způsobu napojení lamel. Podélné napojení může způsobit dřívější opotřebení jeho povrchu.
