Vlhkost v podkroví bývá, díky parotěsným zábranám v tepelných izolacích, o něco vyšší než v normálních bytech. Místnosti by se tedy měly častěji větrat, ale i tak se většinou nezabrání srážení páry zejména v prostorách, kde je vlhkost vyšší, tj. v kuchyních a koupelnách. Výběr materiálu okenních rámů je tedy velmi důležitý a je třeba u něj myslet zejména na to, že dnešní okna v zavřeném stavu těsní tak dokonale, že zabraňují úniku par z interiéru.
Částečnou výměnu vzduchu je možné dosáhnout systémem štěrbinového větrání, ale ani ta nezabrání rosení oken v chladnějším období. Je to nejen nepříjemné, ale dlouhodobě působící rosný kondenzát dokáže poškodit vrchní vrstvu dřevěných oken. Další stupně poškození jsou zčernání poškozených míst a jejich pozdější plesnivění. Tomuto jevu lze předcházet pravidelnou údržbou spočívající v obnově laku, nebo častým a důkladným odstraňováním kondenzované vody.
Z tohoto pohledu je možná lepší popřemýšlet nad montáží plastových střešních oken, jejichž rámy jsou vůči působení vody odolné a plísni nepodléhají.
Co se týká kvality skel, vyhovuje jim prosklení z dvojskla, jehož tloušťka je 3 mm a mezera měří 9 mm. Mnoho firem však v současnosti vyrábí střešní skla z bezpečnostního skla, protože při rozbití střešního okna by mohlo dojít k těžkým úrazům.
Rozhodnutí, kam okna umístit, by měl za nás udělat architekt, který jejich polohu určí i na základě situování domu ke světovým stranám, ale také podle sklonu střechy. V zásadě však platí, že křídlo střešního okna by nás ani v otevřeném stavu nemělo omezovat, což znamená, že vzhledem k funkčnímu využití prostoru je rozumné místo jednoho velkého okna, vmontovat do střechy několik oken menších.
V letních dnech počítejte s bohatým přílivem slunečních paprsků, proto s plánováním montáže střešních oken nezapomeňte naplánovat i ochranu před nimi a to prostřednictvím interiérových nebo exteriérových stínících prvků.
Obsluha střešních oken by neměla být komplikovaná. Abychom pohodlně dosáhli na jejich kování, mělo by být střešní okno vmontované ve výši maximálně 1 200 mm od podlahy (spodní hranou) a jeho horní hrana by měla být minimálně ve výši 1 800 mm. Tato výška oken je ideální i z ohledu na proudění vzduchu při větrání, protože v takovém případě proudí dostatečně vysoko nad hlavami obyvatel bytu.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu