Pravdy a mýty o střešních oknech
Špatně se jimi větrá, častěji se rosí, musí se dodatečně zateplovat ... To jsou jen některé mýty, které provázejí střešní okna. Jak je to s nimi ve skutečnosti? Zde najdete nejčastější mýty i odpovědi na ně.
K střešním oknům se nedá použít parapet
Není pravda. Použití parapetu v místě pod střešním oknem je možné. Je však třeba dodržet několik důležitých montážních kroků, které zajišťují správnou funkčnost parapetu a zamezují vzniku takzvaných vzduchových kapes v místě spodních rámů střešních oken. V případě špatně převedeného parapetu vzniká u spodního rámu vzduchová kapsa, která může mít za následek zvýšenou míru kondenzace na střešním okně.
K větrání stačí jen ventilační klapka
Není pravda. Pro zajištění účinného větrání je třeba otevírat okna dokořán třikrát až čtyřikrát denně po dobu pěti minut tak, aby se vytvořil průvan. Neustále pootevřené okno způsobuje zbytečnou ztrátu tepla v místnosti.
V případech, kdy povětrnostní podmínky nedovolují větrat otevřením křídla, tedy například když prší, je pro přívod vzduchu určená ventilační klapka na střešních oknech. Ta však není určena pro použití v zimním období jako jediný zdroj čerstvého vzduchu. I v zimě je třeba otevřít okna dokořán alespoň na pět minut.
Opotřebení laku je výrobní vada
Není pravda. Dřevěná střešní okna jsou od výroby lakovaná jednou nebo dvěma vrstvami laku, v závislosti na typu okna. Toto lakování, stejně jako při každém jiném dřevěném výrobku, je nutné čas od času obnovit. To se doporučuje udělat přibližně po dvou až třech letech u oken s jednovrstvým lakováním a po čtyřech až pěti u oken s dvouvrstvým lakováním.
Tato doba je závislá na interiérových podmínkách a může se případ od případu lišit. Obnovu laku doporučujeme dělat pomocí vodouředitelných bezbarvých laků. Bezúdržbovou variantou střešních oken jsou okna plastová nebo s polyuretanovou úpravou. Okna mají dřevěné jádro, které je zajištěno vrstvou bezbarvého polyuretanu s finálním bílý lakem. Polyuretanová vrstva je voděodolná a nevyžaduje žádnou údržbu.
Rosení je vada okna
Není pravda. Při poklesu venkovních teplot může dojít na skle střešního okna ke kondenzaci, tedy mlhovité srážlivosti kapek vody. Důvodem bývá hlavně vysoká vzušná vlhkost v interiéru nebo pokles pokojové teploty. Ke kondenzaci vzušné vlhkosti občas dochází nejen na okenní tabuli, ale i na vnější části rámu, včetně závěsů a oplechování okna. Zde je hlavní příčinou nedostatečná a málo častá výměna vzduchu, která vede k proniknutí vlhkého vzduchu nad těsnění a jeho následné kondenzaci, případně ke vzniku námrazy.
Střešní okna je nutné i zateplovat
Ano střešní okna se zateplují okolo rámu především ze dvou důvodů - kvůli zajištění účinné izolace a kvůli zamezení úniku energie. Slouží k tomu zateplovací sady, které se instalují současně s oknem pomocí stejných rohových úhelníků. Použití zateplovací sady je účinné, jednoduché a urychluje montáž střešního okna.
Střešní okno se nedá namontovat na plochou střechu
Jak kdy. Střešní okna se standardně osazují do střech se sklonem od patnácti do devadesáti stupňů u výkyvných oken, u výklopných od patnácti do padesáti stupňů. Pokud však použijete lemování nebo zvedací rám, je možné střešní okna osadit od sklonu střechy deset až sedmdesát stupňů, respektive od nuly do třiceti stupňů, tedy i rovných střech.
Na výšce osazení nezáleží
Není pravda. Střešní okno by mělo zajišťovat a splňovat několik základních požadavků prosvětlení místnosti, přívod čerstvého vzduchu do místnosti, výhled a pohodlné ovládání. Ke splnění těchto požadavků obvykle hraje správná výška osazení střešního okna důležitou roli. K dosažení optimálního prosvětlení celé místnosti se doporučuje v hlubokých místnostech okna doplnit další řadou střešních oken osazených vysoko, například u hřebene střechy.
Z hlediska výhledu je vhodné střešní okna osazovat spodní hranou přibližně devadesát centimetrů od podlahy. V této výšce má z okna pohodlný výhled i sedící člověk. Z hlediska pohodlného ovládání je vhodné výkyvná okna osazovat horní hranou od 185 do 220 centimetrů od podlahy. Výklopně-kyvné střešní okna jsou vhodné především pro nižší sklony střech s osazením spodní hrany asi 120 centimetrů od podlahy.
Vnitřní zastínění stačí
Není pravda. Interiérové žaluzie slouží především k regulaci světla v místnosti, ať už k zastínění nebo úplnému zatemnění. Dají se také velmi dobře použít k dekoraci interiérů. Pokud potřebujete omezit množství slunečního tepla, které prochází do místnosti, jsou nejúčinnějším prostředkem vnější doplňky - markýza nebo předokenní rolety. Montují se na vnější stranu střešního okna, a zabrání tak zahřátí okenních tabulí.
Autor: Lenka Kostková
