Jak na čistou vodu v bazénu?
O bazénech je všeobecně známo, že jejich pořizovací cena je vysoká. Avšak ani ta není konečná. Aby bazén sloužil tak jak má, musíme se o něj starat. V prvé řadě o vodu v něm. Křišťálově čistá a hygienicky nezávadná voda je pýchou každého vlastníka. Aby byla taková během celé sezóny, musí být bazén vybaven příslušným zařízením na úpravu vody a uživatel musí dodržovat základní pravidla údržby.
Projevem znečištění vody je zákal (voda mění také barvu) a bakteriologické znečištění. Obojí se projevuje v relativně krátké době. Způsobují to jemné koloidy anorganického původu, které jsou rozptýleny na celé bazénové ploše. Ve vodě je kromě těchto látek také množství dalších bakterií a nečistot jako jsou vlasy, prach, špína či rostliny, které dovnitř napadají z okolí. Existuje několik procesů na úpravu vody, které vznikly napodobením přírodních procesů, kterými se voda prochází během svého koloběhu v přírodě.
Způsoby odstraňování nečistot
Vlasy, trávu, listí i látky, které plavou na vodní hladině jako např. opalovací olej odstraňujeme mechanickým způsobem. Jemných suspenzí a koloidních látek se zbavujeme chemickým srážením či koagulací. Zdravotní nezávadnost vody zajistíme dezinfekcí. Některé látky nelze vůbec odstranit, jejich koncentraci zmenšíme pravidelným doplňováním čerstvé vody.
Vše zajišťuje zařízení na úpravu vody, které se speciálně navrhuje ke každému bazénu individuálně. Jeho úkolem je, aby kapacita a technologické zařízení bylo schopno zajistit optimální kvalitu vody. Během provozu musí zajistit mechanické čištění, odstraňovat látky tvořící zákal a zabarvení, udržovat správné pH vody, zamezovat tvorbě řas a odstraňovat roztoky.
Filtrace bazénové vody
Konstrukce filtrů umožňuje dva základní systémy recirkulačních úprav. Prvním je gravitační systém používaný spíše výjimečně. Je beztlakový a předpokládá otevřené rychlofiltrace. Častějším je systém využívající při úpravě tlakové filtry. Jeho hlavní výhodou je rychlý provoz a zvýšený výkon.
Rozeznáváme pískové filtry, které jsou schopny zachytit částice od 25 do 40 mikronů, filtry s filtračním nábojem přehledem částice od 10 do 20 mikronů a filtry pracující na principu Náplavní filtrace s přehledem částice od 1 do 3 mikronů. Nejčastěji se můžeme setkat s pískovými vertikálními tlakovými filtry. Podle uspořádání filtru a přívodu upravované vody mohou být jednoproudové nebo dvouproudové a založení filtračních náplní určuje počet vrstev - tedy jednovrstvé, dvouvrstvé nebo vícevrstvé.
Dezinfekce bazénové vody
Bazénová voda se dezinfikuje několika metodami:
Chemickými prostředky
Existuje velké množství těchto prostředků, proto je tato metoda velmi rozšířená. Používá se chlor a jeho sloučeniny (plynný chlor, kapalný chlor, chlórany, chloramin atd.), kyslíkové přípravky (ozon) a ostatní halogeny (jod, brom).
Jejich účinnost závisí na druhu a množství mikroorganismů ve vodě, jejich fyzikálních i chemických vlastnostech. Přípravky se musí do vody perfektně rozmíchat a nechat nějakou dobu působit.
Fyzikálními metodami
Výhodou této metody je, že se prostředky nedostávají do vody, takže žádná látka neovlivňuje chuť a její pach. Používá se UV záření, které zasahuje mikroorganismy, brání jejich reprodukci a způsobuje rozpad. Působí okamžitě, obsah minerálů se nemění a nedochází k žádným reakcím. Ačkoli se tato metoda může zdát dokonalou, má také svá úskalí. Dezinfekce nezajišťuje ochranu před dalším infikováním a je poměrně citlivá na změny ve složení vody. Další možností je ultrazvuk, když k dezinfekčním účinkům dochází krátkými, pro lidské ucho neslyšitelnými zvukovými vlnami s vysokou frekvencí. Princip spočívá v tom, že ultrazvuk způsobí silný pohyb molekul, ty se o sebe třou a díky tomu se trhají a ničí. Tato metoda se používá výjimečně, protože je finančně náročná a tedy neekonomická. Poslední možností je dezinfekce teplem, která patří k nejstarším způsobem. Voda se zahřeje na teplotu 70 a 75oC a bakterie se tak ve vodě zničí.
Oligodynamické prostředky
Oligodynamické účinky, tedy česky řečeno schopnost některých kovů (především stříbra, mědi a jejich solí) usmrcovat bakterie je známá již z antické doby. Jde o narušení látkové výměny v živých buňkách tím, že se zastaví činnost některých enzymů vlivem iontů stříbra či mědi. Rozeznáváme kontaktní katadynaci, elektrokatadynaci a oligodynamické přípravky.
Mechanické prostředky
Sem patří již zmíněné filtry, které zachycují nečistoty, které mají různé velikosti (podle typu filtru) a také sedimentace. Organické látky se srážejí za pomoci nějaké chemikálie, na konci upravovaného procesu se však musí použít chemické nebo fyzikální dezinfekce.
Výhody a nevýhody jednotlivých způsobů dezinfekce
Chlóran sodný
Výhody: malé provozní náklady
Nevýhody: účinnost je závislá na hodnotě pH, tvoří se THM a senzorické závadné látky
Chloraminace
Výhody: menší tvorba THM a senzorických závadných látek
Nevýhody: menší dezinfekční účinnost ve srovnání s chlóranem sodným
Oxid chloričitý
Výhody: malá závislost účinnosti na hodnotě pH, menší tvorba THM
Nevýhody: vyšší provozní náklady, komplikovaný provoz
Ozón
Výhody: vysoká oxidační a dezinfekční účinnost
Nevýhody: vyšší provozní náklady, možnost sekundární kontaminace a vzniku nevhodných organických sloučenin
UV
Výhody: nevzniká hygienicky závadný produkt
Nevýhody: možnost sekundární kontaminace
Kombinace O3, UV, H2O2, případně CL2
Výhody: vysoká účinnost a rychlá reakce, nevznikají hygienicky závadné látky
Nevýhody: vyšší provozní náklady, možnost sekundární kontaminace
Autor: Lenka Kostková
