Jak opravit bazén?
Bazén se často stává součástí rodinného domu. Postupně se však některé jeho části, například díky vlivům počasí, sedáním konstrukce nebo nevhodnými zásahy jeho uživatelů opotřebují a poškodí.
Při výstavbě, ale i při opravě a rekonstrukci bazénu, bychom si měli zvážit technologický postup a vhodnost použitého materiálu. Některé menší opravy se dají udělat svépomocí, ale některé třeba svěřit specializovaným firmám, které nabízejí i poradenství. Rekonstrukce a opravy bazénů děláme především kvůli poruchám stavebního materiálu (vznik trhlin a následný únik vody, a tím i druhotné poškození konstrukce bazénu a jeho okolí), pro poruchy na technologické části (filtry, potrubí a pod.), případně pro snížení nákladů na provoz (modernější technologie, solární panely, tepelná čerpadla, zateplení bazénu a potrubí, zakrytí bazénu).
Potrubí
Na potrubí dochází často k netěsnosti ve spojích. Poruchu můžeme odstranit, pokud je to možné, výměnou těsnění. Nejjednodušší je najít poškození potrubí vizuálním způsobem. Tento způsob se dá využít, pokud je potrubí viditelné, tedy pokud není pod zemí, nebo není zabetonované. Pokud je potrubí pod zemí, z potrubí se tlačí voda. Tam, kde voda začne vystupovat na povrch, nebo kde klesne zemina, odkopeme ji a opravíme ho nebo vyměníme. Nahrazujeme ho většinou plastovým potrubím, protože je levnější, lehčí, nekoroduje a dochází k menší inkrustací (usazování vodního kamene) na jeho vnitřních stěnách. Odstranění poruchy na zabetonovaném přívodním potrubí k tryskám bazénu je finančně velmi náročné. Lehčí a v porovnání s opravou i finančně výhodnější, je odstavit větev vedoucí k poškozené trysce (jednoduše se uzavře ventil) a opravu je možno dělat až při rekonstrukci bazénu.
Další z možností zjištění poruchy při větších potrubích je zavedení mikrorobota s kamerou do potrubí. Porucha se může zjistit vizuálně. Tuto činnost zajišťují specializované firmy. Finanční náklady jsou poměrně vysoké.
Poruchy vtokové trysky při zapuštěných bazénech jsou velmi náročné. S jejich vyřešením počkáme až do celkové rekonstrukce bazénu. Mezitím odstavíme příslušnou napájecí větev.
Vodotěsnost betonových bazénů
Lze ji zajistit při výstavbě i při opravách a rekonstrukcích bazénu použitím jemně mletého cementu, jemně mletých příměsí, sestavením dobře čitelné hutné směsi s nízkým vodním součinitelem a dlouhodobým ošetřováním tvrdnoucího betonu. Vhodné jsou cementy s vysokou pevností, s nízkým obsahem vápna a s vysokou jemností mletí. Vodotěsnost lze vylepšit, pokud se používá cement aktivovaný vibračním mletím nebo použitím jemně mletých příměsí (např. vysokopecní granulovaná struska, popílek a pod.), provzdušnění betonu vhodným činidlem, případně zpomalovací nebo urychlující přísady. Je třeba používat vhodné kamenivo (přírodní nebo drcené). Kamenivo musíme zbavit nečistot, organických příměsí a má mít požadovanou velikost.
Maximální velikost zrna kameniva je 50 mm, přičemž tato frakce kameniva by měla být zastoupená maximálně 2 %, tedy převažovat mají jemnozrnné frakce. Do betonové směsi přidáváme jen tolik vody, kolik je nezbytné pro hydrataci. Toto množství zajistíme tehdy, pokud se budeme přibližovat vodním součinitelem - k hodnotě 0,1 (tedy hmotnostní poměr vody k cementu w:c se má blížit k 0,1). Voda musí být chemicky čistá, bez organických látek a nesmí být agresivní nebo znečištěná. Mezi hlavní zásady patří přiměřená teplota, správné zpracování betonové směsi a její ošetřování, například ochrana před prudkým slunečním zářením, kropení a dodržování požadovaných dob tuhnutí a zrání betonu. Musí být zajištěno vhodná dilatace konstrukce. Při návrhu musí projektant dbát na to, aby v betonu nevznikly trhlinky a že konstrukce musí přenést zatížení, když je v bazénu voda i když je bazén prázdný. Prvky prostupující konstrukcí (tj. potrubí, osvětlení a pod.) je výhodné osadit před zabetonováním. Po vyzrání betonu provedeme zkoušku vodotěsnosti. Při výrobě ocelobetonové směsi se doporučuje vodní součinitel 0,45 až 0,55.
Utěsnění trhlin
Trhliny vznikají s důvodu nerovnoměrného sedání bazénu (v případě venkovních bazénů), z roztažnosti, resp. zmrštitelnosti materiálu a pod.. Pokud se trhliny v bazénu zvětšují z důvodu sedání bazénu, injektáží lze dodatečně zhutnit podkladové vrstvy pod bazénem, abychom zamezili jejich dalšímu prohloubení (toto doporučujeme svěřit specializovaným firmám).
Dvousložkové vysoce flexibilní cementové hmoty vytvoří po nanesení pružnou vrstvu také na nepravidelných površích: je možné na ni lepit obklady a dlažbu.
Na fóliích a v kovech
Trhliny můžeme utěsnit různými přípravky na utěsňování, nebo v případě bazénů s povrchovou úpravou fóliemi, výměnou části fólie. Na montovaných kovových bazénech vyměníme poškozenou část za novou nebo utěsníme netěsnost. Pokud vzniknou trhliny na fólii, toto místo zalijeme zálivkou z téže hmoty, jako je fólie. Při poškození fólie plošného charakteru na poškozené místo nalepíme nový kus fólie (záplatu částečně roztaví zahříváním a přilepíme).
V případě kovových (většinou z nerezavějící oceli) bazénů trhlinu svaříme. Následně svár obrousíme, aby vznikl rovný povrch a nakonec ho vyleštíme.
V bazénech s keramickým obkladem
Trhliny vznikají zejména u bazénů s keramickým obkladem. Spárování mezi keramickými obkladačkami nasákne vodou, která při venkovních bazénech v zimě zamrzne, az důvodu roztažnosti ledu vzniknou trhliny. Tyto trhliny můžeme utěsnit například různými speciálními stavebními hmotami. Určitou část keramického obkladu v místě trhliny odstraníme a do trhliny vtlačíme hmotu. Postup aplikace (jako příklad ho uvádíme pro Aquafin-P1) je následující:
• Do vznikajících trhlin (šířka trhlin je přibližně 0,2 mm) vyvrtáme otvory ve vzdálenosti asi 20 cm.
• vyvrtané otvory zbavíme prachu stlačeným vzduchem, který nesmí obsahovat olej.
• Do otvorů vsadíme injektážní rozpěrné hmoždinky (hmoždinly). Vhodným injektážním zařízením aplikujeme (vtlačujeme) stavební hmotu.
• Při svislých trhlinách postupujeme zdola nahoru. Při vodorovných trhlinách aplikujeme stavební hmotu zleva doprava. Spotřeba je přibližně 1 150 g / l.
• Po vytvrzení injektážní pryskyřice odstraníme injektážní hmoždinky, vrtané otvory uzavřeme hmotou ASCORET-RM a uhladíme do roviny s povrchem betonu.
• Opět nalepíme keramický obklad lepidlem ASODUR.
Doporučená teplota při zpracovávání je 15 až 30 °C. Stavební hmota reaguje s vlhkostí vzduchu a s vodou. Z tohoto důvodu se při otevřeném obalu vytvoří film, který však neomezuje tlakovou injektáž. Zpravidla se injektuje ručně nebo čerpadlem do oblastí s prosakující vodou. K potřebné reakci hmoty dojde při kontaktu s vodou. Při ní hmota pění a ztvrdne. Pokud je v utěsňováné oblasti příliš málo vody, můžeme reakci a tvrdnutí podpořit injektáží vodou před aplikací nebo dodatečně.
Povrchy bez obkladu
Další z možností izolace bazénů je Izolační systém Thoroseal FX 122. Slouží k izolaci vnějších a vnitřních bazénů, nádrží, zahradních jezírek a všude tam, kde se nevyžaduje povrch s obkladem. Vodotěsná izolační stěrka systému je založena na cementové bázi, přemostění stávající i vzniklé trhliny v podkladu. Dodává se ve více barevných odstínech a používá se zejména jako povrchová stěrka do venkovních bazénů a zahradních vodních staveb. Mezi výhody této izolace patří to, že se snadno nanáší na podklad, i do výklenků a rohů. Lze ji aplikovat i na sedm dní starý beton, je vodotěsná, chrání podklady citlivé na vlhkost, vyrovnává napětí a změny v podkladu, výkyvy teplot, je odolná vůči cyklům zmrazování a rozmrazování, přemostění trhliny šířky do 0,5 mm i dodatečně vzniklé v podkladu (v případě vyztužení systémovou tkaninou až 1,2 mm), neobsahuje rozpouštědla, nezatěžuje okolí mlhami a zápachem, její zpracování je bez zdravotních rizik. Minimální spotřeba je zhruba 2,5 kg/m2, při použití výztužné tkaniny je celková spotřeba minimálně 3,0 kg/m2. Izolace Thoroseal FX 122 se nanáší štětcem, koštětem nebo nerezovým hladítkem. Po 7 dnech můžeme daný objekt zatížit vodou. Podklad musí být rovný, čistý, nosný, nasákavý, bez volných částic, zbavený mastnoty a cementového mléka. Doporučuje se ho opískovat nebo obít ocelovou kuličkou, vysokotlakým vodním paprskem, případně lehce přebrousit. Podklad nesmíme upravovat osekáváním. Po očištění podklad důkladně opláchneme vodou.
Na dně bazénu
Na nerovnosti na dně na připravený a předem navlhčený podklad aplikujeme koštětem nebo štětcem spojovací můstek (nátěrovou hmotu) PCI Repahaft. Můstek nanášíme celoplošně a nesmí zaschnout. Spotřeba je 2,0 - 2,5 kg/m2. Namísto této hmoty můžeme použít i speciální rychlotuhnoucí beton PCI Novoment Z1, Z3. Při zpracování je nutné zajistit důkladné zhutnění materiálu. Spotřeba PCI Novoment Z1, Z3 je 4 kg/m2 při tloušťce vrstvy 1 cm. Na nerovnosti na stěnách a v okolí rohů se na připravený podklad nastěrkuje namíchaná opravná malta PCI Polycret 20 nebo PCI Polycret 5 a opravované povrchy vyrovnáme.
Vodotěsnou stěrku, stejně jako většinu jiných podobných materiálů, důkladně rozmícháme pomocí vrtačky s vhodným míchadlem při nízkých otáčkách (400-600 otáček / min). Mícháme, dokud směs není bez hrudek. Čerstvě položenou směs (první i druhou vrstvu) chráníme během horkého počasí před přímým sluncem i před deštěm stíněním, resp. zakrytím plachtou. Výztužnou tkaninu ihned důkladně vtlačíme do první vrstvy. Šířka překrytí jednotlivých pásů tkaniny je 10 cm. Fabiony, spáry, trhliny nebo jiná velmi namáhaná místa překrýváme jedním kusem tkaniny s minimální šířkou 20 cm. Druhou vrstvu nanášíme až po dostatečném zavadnutí předchozích vrstev. Minimální časový odstup je 6 hodin při okolní teplotě 20 ° C. Druhou vrstvu nanášíme v kolmém směru na směr nanášení předchozí vrstvy. Nanesenou druhou vrstvu ihned zahladíme širokým hladítkem z nerezové oceli. Trouba trysky a skimmer již mají být ve stěně bazénu. Stěrku naneseme až po skimmer. Nakonec osadíme kryt skimmeru s gumovým těsněním.
Bez vypouštění vody
V případě, že při vypuštění vody z bazénu hrozí vznik trhlin v důsledku ztráty hydrostatického tlaku na stěny a dno bazénu, můžeme použít přípravky pro použití - bez vypouštění vody. Opravu provedeme pod vodou. U betonových bazénů vybudovaných s použitím ztraceného bednění na opravu trhlin nebo menších děr použijeme lepidla a následné nerovnosti obrousíme. Na trh přicházejí stále nové stavební hmoty a výrobci většinou uvádějí i postup prací.
Poruchy dilatačních spár
Při dlouhodobém používání bazénů se setkáváme s poruchami, které nemusí mít vliv na únik vody z bazénu, ale působí neesteticky. Důležité jsou i poruchy, které ohrožují hygienu provozu (usazování nečistot a vytváření živné půdy mikroorganismů). Takovými mohou být poruchy dilatačních spár. S dilatačními spárami se setkáme u větších betonových bazénů. Bazén musí být oddilatovaný od objektu, v němž je umístěn. Dilatace může být v ochozu, v přepadovém žlábku ve dně bazénu, případně v místě uložení ochozu do nosných stěn objektu. Častou poruchou je praskání trvale pružného tmelu v dilataci nebo oddělování od podkladu. V některých případech dochází i k lámání keramiky v těsné blízkosti dilatační spáry. Doporučujeme proto keramický obklad ukládat do tenkovrstvého maltového lože. Lepicí tmel však nenanášíme pouze na podklad, ale i na rub keramických dlaždic.
Při ukládání vodotěsné dlažby připravíme povrch penetrováním a spojovacím můstkem k lepší spojení mezi dlažbou a podkladem. Beton vytvrzujeme speciálním tmelem (naneseme ho štětcem) k zabránění vzniku trhlin. Zároveň jej utěsníme proti pronikání vody. Můžeme využít polyuretanový trvale elastický nátěr.
Pro zajištění voděodolnosti a pružnosti dilatační spáry se používají tmely, gumové pásky, gumové klíny, tvarované gumové profily, profily z plastů, plechy. Do dilatační spáry se vkládají různé, podle možností nenasákavé materiály, jako jsou korek, pěnové sklo, polystyren, SKLOBIT, Optifit, Styropor atd..
Vodotěsnost můžeme zajistit i vodotěsnou povlakovou stěrkou na bazény. Do této skupiny přípravků patří i PCI Dichtschlämme. Stěrka je vodotěsná, mrazuvzdorná a univerzálně použitelná uvnitř i venku. Podklad musíme pro nanesení stěrky důkladně navlhčit. Hotovou směs smícháme s vodou. Dostaneme plastickou - poddajnou hmotu, kterou lze jednoduše a snadno natírat i stěrkovat, ba i stříkat. Spolehlivě drží a nevyžaduje žádný podkladový nátěr ani nadzemní můstek.
Aplikace obkladů
V dnešní době je mnoho výrobců, kteří nabízejí různé produkty na lepení obkladu. Je třeba dodržet návod, který předepisuje výrobce, jak postupovat při jejich aplikaci. Podklad pod lepicí hmotu obkladu musí být odmaštěný a hladký. Dlaždice můžeme lepit lepidly nebo použijeme různé malty pro obkládačky (Baumit, Schomburg, Ipor, Mapei atd.). Lepidlo nanášíme zubovou stěrkou na plochu maximálně 1 m2 a obkládačky zatlačíme do lepidla. K vytvoření rovných spár můžeme použít distanční křížky a vodováhu. Mezery mezi jednotlivými dlaždicemi a obklady je třeba vyplnit kvalitní spárovací hmotou, která nepraská a nebude se samovolně uvolňovat ze spár. Zamezíme tím vnikání vody do spár a následnému uvolňování jednotlivých dlaždic nebo obkladů. Při nanášení spárovací hmoty je důležité, aby boky spár byly odmaštěné. Zbytky lepicí malty musíme odstranit ze spáry. Spárovací maltu mícháme přesně podle předpisu výrobce. Pozor na správné množství vody. Po spárování dlažbu očistíme od zbytků spárovací malty vlhkou houbou a po zaschnutí vyleštíme. Zbytky lepicí malty z dlažby odstraníme speciálním čistícím prostředkem. Chodit po dlažbě můžeme obvykle 24 hodin po uložení. Většina výrobců uvádí, že aplikace obkladů se nesmí dělat při teplotě vzduchu nižších než +5 ° C.
Po utvrzení, resp. vysušení podkladu, klademe do lepidla dlažbu. Ostatní lepidla používáme na betonové a jiné na ocelové nebo polyesterové podklady.
Dlažbu spárujeme speciální spárovací hmotou nebo pryskyřičnými materiály.
Styk obkladu s betonovou konstrukcí trvale utěsníme elastickými polyuretanovými nebo silikonovými tmely.
Tepelná izolace
Tepelná izolace potrubí a bazénů se dělá z důvodu menších ztrát tepla, a tím menších provozních nákladů. Na dodatečné zateplení potrubních rozvodů můžeme použít Nobasil SKR. Povrch slepování musí být čistý a suchý. Skruže na potrubí se musí natěsno dotlačit k sobě a ve styku přelepit samolepicí páskou o šířce nejméně 50 mm. Další z možností na trhu je použití izolací Rockwool Rohože na drátěném pletivu.
Po odříznutí potřebné délky se drátěná rohož těsně navine na potrubí. Čelní plochy by měly být v těsném kontaktu, aby nevznikaly mezery, a části by měly být spojeny vázacím drátem nebo stažené háčky. Pokud se aplikují dvě vrstvy, spoje by měly být uspořádány střídavě, aby spáry spodní vrstvy byly zakryty. Pro zajištění dostatečné tvarové izolace rohoží s drátěným pletivem je třeba používat opěrné prstence.
Stěny a dno bazénu
Pro snížení tepelných ztrát bazénů, které jsou uloženy v zemi, nebo sousedí se stěnou jiné stavby, můžeme vybudovat uvnitř bazénu "nový bazén". (Je to jednodušší než obnažovat vnější stěny bazénu, dno bychom vůbec nemohli zaizolovat.) Můžeme vybudovat kovový bazén s tepelnou izolací nebo bazén z termobloků. Nevýhodou je zmenšení objemu bazénu a přivedení (resp. opětovná montáž) trysek, skimmeru, osvětlení a pod. k novému bazénu, což znamená posunout tato zařízení asi o 10 až 30 cm. V případě použití přepadových žlábků v původním bazénu, a následného využití těchto žlábků i v novém bazénu, změní se typ přepadového žlábku. Při nadzemních bazénů a bazénů s volným prostorem kolem stěn a dna bazénu lze využít tepelnou izolaci z minerální vlny. Izolace se montuje z vnější strany bazénu (tam kde není voda). Malé válcové povrchy můžeme izolovat lamelovými rohožemi nebo rohožemi na drátěném pletivu. Rohož po odříznutí správné délky obalíme kolem povrchu. Okraje jednotlivých rohoží by měly být těsně spojeny, aby nevznikaly otevřené spáry, a měli bychom je stáhnout pásky (10 mm x 0,5 mm v rozestupech přibližně 25 cm). Rohože na drátěném pletivu musí být spojeny vodorovným spojem pomocí drátu o průměru větším než 0,7 mm.
Autor: Lenka Kostková
