Jak na zalévání zeleniny?

Brzy přijdou letní vedra a častou, pravidelnou zálivku bude potřebovat všechno zelené v naší zahradě.

Jak zalévat co nejefektivněji? Zde je pro Vás několik tipů

Zavlažováním upravujeme vodní režim v půdě, čímž si zajišťujeme úrodu. Na jedné straně právě v tomto období je třeba s vodou správně hospodařit, na druhé straně voda přímo ovlivňuje životní pochody rostlin. Proto bychom měli znát požadavky jednotlivých druhů zeleniny na vodu a podle potřeby jim ji v pravý čas dodat.

 

Různé nároky na vodu

Protože za poměrně krátké vegetační období vyprodukují zeleninové druhy velké množství hmoty, mají během tohoto období přirozeně i vysoké nároky na vodu. Zavlažujeme však jen do hloubky 30 až 40 cm, protože většina zeleninových druhů má kořeny malé. Rozdíl v nárocích na vodu je už při vysévání a vysazování sazenic. Zatímco při pěstování ze semene je velmi důležitý obsah vody v půdě před vyséváním, druhy, které vysazujeme z květináče, mají vyšší nároky na vodu, než druhy, které jsou pěstovány přímo z půdy. Zavlažování má největší význam v první polovině vegetačního období. Koncem vegetace již rostliny sucho tak nepoškozuje, neboť mají vytvořený mohutný kořenový systém sahající do značné hloubky. Porosty z přímé setby jsou citlivé na nedostatek vláhy zejména v době klíčení a vzcházení.

 

Důležité zásady

Nesprávným způsobem je časté zavlažování malými dávkami. Především je to zbytečně nákladné, rostliny tím navykáme na luxusní odběr vody a navíc se zhoršuje provzdušnění půdy. Když pak při takovém zavlažování vynecháme závlahovou dávku, na porostu se výrazněji projeví důsledky sucha. Závlahové dávky volíme obvykle v rozsahu 15 až 40 mm. Přes léto zavlažujeme zeleninu na lehkých půdách v 3 - až 5 - denních, na těžších půdách v týdenních intervalech, podle možnosti v ranních hodinách, abychom snížili ztráty výparů na minimum, a aby se přes den rostliny osušily.

 

Způsoby zavlažování podle terénu

Předpokládáme, že v zahrádce je určitý zdroj vody, kterým se tlačí voda do potrubí. Pokud je zahrádka na svahu, nejlepší je umístit na nejvýše položeném místě nádrž, v níž zahřejeme vodu. Z ní ji pak i bez dalších pomůcek můžeme rozvádět do brázd, které povedou vodu do všech nejdůležitějších částí zahrady. Tomuto způsobu říkáme závlaha brázdovým podmokem. Pokud terén nevyhovuje na brázdový podmok nebo malou zahradu nechceme brázdit, musíme udělat kratší či delší rozvod vody po zahradě. Podle voleného způsobu umístíme na rozvodu hydranty, z nichž budeme pouštět vodu. Známe následující způsoby závlah: zavlažování kropením - využíváme rozstřikovače různých typů, zavlažování vějířovým způsobem - je také zavlažování kropením, ale od předchozího se liší tím, že zde nejde o kruhový systém, ale o zavlažování obdélníkových tvarů, zavlažování drenáží - jde o soustavu drenážních trubek, kterými se přivádí při zavlažování voda přímo ke kořenům rostlin.

 

Zavlažujeme podle druhů zeleniny

Nároky hlavních druhů zeleniny na vláhu jsou rozdílné, proto je uvádíme podle jednotlivých skupin:

 

Košťálová zelenina

Nejlépe ji vyhovuje vyšší a rovnoměrná vlhkost půdy a vzduchu. Při nedostatku vláhy mají zakrslý vzrůst, dřevnatí, jejich pletiva ztrácejí potřebnou jemnost a snižuje se úroda. Zelí - hned po vysazení je třeba zajistit dostatek vláhy, a to až do založení hlávky, dokud listová růžice nepokryje povrch půdy. Po nasazení hlávek, zejména u pozdních odrůd, závlahu omezujeme, aby hlávky nepukaly nebo dokonce nepřerostly. Kedlubny - vzhledem k tomu, že brzký kedluben má od výsadby vegetačního období 60 až 90 dní, potřebuje dobrou půdu se stálou a rovnoměrnou vlhkostí. Je třeba dbát na to, aby porost neproschnul, protože potom po další závlaze bulvy často pukají a hnijí. Květák - zavlažujeme menšími dávkami a častěji, někdy obden, abychom udrželi vlhký povrch půdy a vysokou vzdušnou vlhkost v mikroklimatu květáku.

 

Listová zelenina

Hlávkový salát - nejvíce vody potřebuje první tři týdny po vysazení, dokud zakryje půdu. Zavlažujeme častěji malými dávkami. Po nasazení hlávek, podle stavu porostu, volíme na závlahu delší časové intervaly.

 

Kořenová zelenina

Celer - má vysoké nároky na půdní vláhu. Nejvíce vody potřebuje v době intenzivního růstu bulvy v srpnu a začátkem září. Petržel a mrkev - zavlažujeme zejména rané odrůdy v lehčích vysychavých půdách, případně při špatném vzcházení, v teplejších oblastech i odrůdy s delším vegetačním obdobím. Dosáhneme tak vysokou a kvalitní úrodu.

 

Luštěniny

Hrách a fazole - doplňkovou závlahu provádíme hlavně v době před nasazováním lusků. Ranost lusků prodlužujeme další závlahou, u pozdních letních výsevů provádíme také zásobní závlahu.

 

Plodové zeleniny

Okurky - jsou na vodu velmi náročné, ale pozor, abychom při nízkých teplotách závlahou ještě nesnižovaly teplotu vzduchu. Při nástupu hlavního kvetení zálivku omezíme, po tomto období až do začátku sklizně však intenzitu závlahy zvyšujeme. Melouny a dýně - zavlažujeme od výsevu až do nasazování plodů 4 - až 5 - krát, asi v týdenních intervalech. V době kvetení rostliny nezavlažujeme. Později zavlažujeme jen tehdy, když jsou velká horka. Vysoká závlaha v období dozrávání snižuje obsah cukrů v plodech. Rajčata - závlahou na začátku vegetace nešetříme, ale když se začnou objevovat květy, přestaneme zavlažovat. Znovu začneme až při nasazování plodů, kdy nedostatek vláhy působí nepříznivě. V době hromadného dozrávání závlahu ukončíme. Podle možnosti zvolíme zavlažování brázdovým podmokem, protože při kropení plody více poškozují houbové choroby. Paprika - má podobně jako rajčata a okurky vysoké nároky na teplo a vlhkost půdy. První kritické stadium překonává paprika při sázení, kdy při nedostatku vláhy hodně rostlin z porostu vypadne nebo rostliny slabě rostou, později dozrávají a poskytují nízkou úrodu. Další kritické období je při tvorbě květů a zakládání plodů. Při nedostatku vody opadávají květy, případně i malé plody. Důležité je také období ve druhé polovině června, kdy rostliny mohutněji rostou. V tomto období podle množství vody buď porost zůstane nízký, nebo naroste velmi vysoký. V druhé polovině srpna očekáváme maximální sběr plodů, v tomto čase již hodně vody ovlivňuje negativně jakost, aromatičnost, obsah sušiny a barviv v plodech. Zde již hraje hlavní roli teplé a slunečné počasí.

 

Cibuloviny

Pór - má z cibulovin nejvyšší nároky na závlahu, je třeba ho zalévat celé léto. Cibule a česnek - zavlažujeme v době sucha od začátku tvoření cibulí do začátku dozrávání. Pozor však na zavlažování krátce před sklizní, zejména pokud je pěstujeme na uskladnění.

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Jak zavlažovat trávník?

Podobně jako u různorodých rostlin, základní podmínkou existence trávníku je výživa z mokrého prostředí....
více…

Jak zalévat?

Zamyslíme se spolu nad několika tipy zalévání a zvažme, který by pro nás mohl být případně užitečný. Začneme...
více…

Jak na zavlažování?

Kdyby uměly rostliny vyprávět, nejednou by bylo ze zahrady slyšet: Vodu, vodu, vodu! Kdoví, zda by někteří z nás...
více…

Co jsou zavlažovací systémy?

Zavlažovací systémy s automatickým, případně manuálním ovládáním jsou již dnes běžně používané a dostupné i...
více…

Poslední práce na zahradě se nevyplatí zanedbat

Zatím ve dne nemrzne a nesněží, proto máte ještě dostatek času, udělat něco pro svou zahrádku. Protože co dnes...
více…

Bobkový list - úžasná bylinka do interiéru, balkónu i zahrady

Čerstvé nebo doma usušené bylinky, to je něco jiného, než když otevřete sáček z obchodu. A navíc, koření je...
více…

Bezúdržbová zahrada? Nesmysl, který správný zahradník nemůže ani vyslovit!

Mít krásnou zahradu, to je poněkud relativní pojem. Každý z nás má na krásu jiný pohled. A ten, kdo to chce dopilovat...
více…

Chyby, které škodí našemu trávníku

Tráva roste všude tam, kde ji nechceme nebo také naopak. Tam, kde ji chceme, se jí nedaří. Důvodů může být hned...
více…

Noční kytička, která je ideálním společníkem při večerním posezení na zahradě

Často trávíte pozdní večery na zahradě? Zasaďte si květiny, které vás dlouhým večerem budou provázet. Jednou...
více…

Pěstování olivovníku bez obav i v našich zahradách a terasách

Obdivujete olivovníky na svých cestách po Středomoří? Ale tento stálezelený strom, který dosahuje výšky 5 až 10...
více…