Jak na hydroponické pěstování rostlin?
Tento způsob pěstování umožňuje uměle řídit minerální výživu rostlin ve snadno přijatelné formě a ve správném poměru i koncentraci. Pracovní náklady se přitom snižují na minimum. Zároveň se snižuje i nebezpečí šíření chorob z půdy, která se při hydroponickém způsobu pěstování nepoužívá. Pravda, s přípravou zařízení potřebných pro takové pěstování jsou spojeny vyšší finanční náklady.
Je více způsobů, jak sestavit živné roztoky. Buď je připravíme z jednoduchých minerálních hnojiv, z vícesložkových minerálních hnojiv, nebo ze speciálních hydroponických přípravků, které se prodávají ve specializovaných prodejnách ve formě snadno rozpustných tablet. Tyto tablety umožňují jednoduchou přípravu živného roztoku.
Při hydroponickém pěstování musíme dbát na speciální požadavky jednotlivých druhů rostlin. Jsou to: dusík, fosfor, hořčík, vápník, mangan, síra a železo. Kromě těchto základních prvků by měl roztok obsahovat i stopové prvky boru, molybdenu, mědi, zinku atd. Na tento způsob pěstování jsou nejvhodnější hrnkové rostliny, jejichž ozdobou jsou hlavně listy, a které na svůj růst nepotřebují půdu. Hydroponické pěstování má mnoho výhod. Odpadá při něm pravidelné zalévání a rostliny netrpí suchem ani přílišným přemokřením. Živný roztok v nádobách vystačí i na několik týdnů a rostliny mají optimální výživu na svůj růst.
Díky málo náročnému ošetřování a minimální možnosti nákazy z půdy se tento způsob pěstování hodí zejména do prostor, které vyžadují čistotu a zdravé prostředí, jako jsou nemocnice či zdravotnická zařízení, ale i výzkumné ústavy, laboratorní zařízení atd. Menší nádoby jsou vhodné do uzavřených místností.
Nejvhodnějšími druhy na hydroponické pěstování jsou: aglaonema, cisus antarktický, Croton, šáchor střídavolistý, difenbachie skvrnitá, dracéna, fíkus, břečťan popínavý, monstera skvostná, peperómia, filodendron popínavý, tradeskancie. Z rostlin s ozdobnými květy je vhodná zejména saintpaulia, neboli africká fialka (Saintpaulia).
Na hydroponické pěstování potřebujeme především nepropustnou nádobu nebo vaničku z plastu, skla, kovu, kameniny nebo jiných chemicky odolných materiálů. Když rostliny vyjmeme z květináče, zbavíme je zeminy a kořenovou soustavu důkladně omyjeme. Po nasazení do nádoby zasypeme substrátem (drobným štěrkem, hrubozrnným pískem nebo keramzitem). Takto zpevníme kořeny i polohu rostlin. Jakmile rostliny rozložíme, substrát zalijeme vodou. Asi po dvou týdnech, kdy se rostliny přizpůsobí prostředí, nahradíme vodu médiem.
Živný roztok vyměňujeme jednou za tři až čtyři týdny. Mezitím pouze doléváme odpařenou vodu. Kořeny rostlin by měly být ponořeny v roztoku pouze do jedné třetiny. Pro kontrolu výšky hladiny použijeme vodoznak, který umístíme někde v koutě nádoby.
Autor: Martina Dvořáková
