Jak na pěstování bylinek v zahradě i na okně?
Cílem tohoto článku je, abychom dodali chuť pěstovat ve své zahradě ty kořeninové rostliny, které potřebujeme k pestré, chutné stravě, a které dnes už v mnoha případech nedostaneme ani na trhu.
Mnozí si myslí, že domácí pěstování koření je komplikované a vyžaduje velkou odbornost. Pravdou je, že je mnohem snazší, než např. stříhání, ošetřování a očkování růží, a když máme chuť a také zahrádku, nebudeme mít těžkou práci. Stačí i jedna bednička nebo několik květináčů na květiny za oknem, abychom měli stále k dispozici menší množství čerstvých bylinek.
Žádná kořeninová rostlin nemůže být čerstvější než ta, kterou sami vypěstujeme. Čerstvá kořeninová rostlin je mnohem chutnější než suchá, neboť má tužší aroma a více vitaminů. Čerstvě sklizené koření znamená obzvlášť příjemnou chuť v našich jídlech.
Tyto důležité potřeby naší kuchyně jsou nejen užitečné, ale také pěkné a zajímavé, v případě že je pěstujeme na zahradě, za oknem nebo na balkóně. Můžeme je s hrdostí ukazovat hostům, a tak trochu i my přispět k renesanci kultu koření. Takto můžeme spojit užitečné s krásným!
Kořeninové rostliny pěstované v zahradě
Založte si vlastní kořeninovou zahrádku
Záhony s kořením mají být z praktických důvodů v blízkosti domu, abychom nenosili z daleka čerstvé, aromatické rostliny. Pro mnohé rostliny je důležité, aby se sázely na místech chráněných před prudkým slunečním světlem a větrem. Je však třeba, aby zeleninová zahrádka dostala i sluneční záření, protože takto se nejlépe vyvíjí jejich síla a aroma. Nejideálnějším místem je některé stinné místo naší zahrady: je i chráněné i teplé. To, na kolika metrech čtverečních máme pěstovat koření nebo vytvořit bylinkový koutek, musíme rozhodnout sami. Rozhodujícím faktorem není pouze velikost a vhodnost zahrady, počet a požadavky rodiny, ale i touhy po novém experimentování.
Obecně pro jednu rodinu stačí zahrádka 2 až 10 čtverečních metrů, abychom měli čerstvé byliny, dokonce, abychom vhodné množství usušené nebo solené uložili i na zimu. Na většinu kořeninových rostlin stačí 1 až 2 řádky. V takovém případě je třeba dodržet mezi druhy potřebnou vzdálenost. Tam, kde je potřeba menšího množství (saturejka, pelyněk dračí, šalvěj, meduňka atd.), zasadíme několik kořenů.
Při rozdělení řad je třeba brát ohled na to, že rostliny mají různou výšku.
Podle toho je tedy třeba obsadit vhodně vytyčený pepřový koutek. Např. libeček, pelyněk dračí je nutné posadit dozadu, majoránka do středu, petržel dopředu.
Příklady rostlin:
nízké rostliny - petržel, pažitka, majoránka, mateřídouška...
středně vysoké rostliny - máta, šalvěj, bazalka, saturejka ...
vyšší rostliny - pelyněk dračí, libeček, pelyněk obyčejný, kopr ...
Je třeba brát ohled i na to, zda je rostlina víceletá nebo jednoletá, případně dvouletá. Víceleté umístíme totiž dozadu, případně zvlášť, zatímco jednoleté a dvouleté pěstujeme na snadno přístupném místě (před víceletými nebo v jiné části zahrady).
Příklady rostlin:
víceleté rostliny: pelyněk dračí, libeček, máta, yzop, šalvěj, meduňka, mateřídouška, levandule...
jednoleté rostliny: bazalka, saturejka, kopr, majoránka, petržel, koriandr, ileum anýz..
Podle možnosti vhodně ohraničíme jednotlivé druhy a vytvoříme záhony tak, aby zůstalo dostatek místa pro ošetřování a sběr rostlin. Je zvykem položit mezi rostliny i kamenné desky, aby byly dobře přístupné ze všech stran.
Kořeninové rostliny lze upravit podle estetických hledisek ve skupinách jako okrasné rostliny. Šalvěj, yzop, levandule, mateřídouška jsou pěkné a příjemné rostliny; yzop a levandule se mohou sázet i do skalky.
Kořeninové rostliny se rozmnožují obvykle ze semene nebo z částí rostlin vegetativních (dělením kořenů, kořenovými výhonky, částmi bylin).
Semena prodávají v obchodech speciálně pro použití v domácích zahradách, uložené v sáčcích. Sáčky obsahují v závislosti na druhu 5 až 10 g semene, což postačuje k výsevu 2 až 10 m2, nebo na vypěstování asi 100 sazenic. Toto množství úplně stačí k pěstování v zahrádce. Na sáčcích je uveden čas a místo výsevu. V domácí zahradě sázíme semeno většinou na konečné místo. Kromě setí na místo se však může vyskytnout i potřeba pěstování osázením. Obě metody jsou poměrně jednoduché.
Při výsevu na místo je účelné zasévat do řádků nebo hnízd předem vyznačených šňůrou ve 100 až 120 cm širokých řádcích. Když je zem suchá, zatlačíme půdu v místě řádků, nebo polijeme mírně povrch půdy. Nejsprávnější je několik dnů předem pořádně hluboko rozmočit okopané záhony a jen co zem dostatečně oschne, sázíme do vlhké půdy. Vlhká půda, zvláště když je vázána a náchylná na tvorbu kůry, se nesmí silně potlačit. Dobré je půdu před výsevem přerýt, aby byla propustnější pro vodu.
Při pěstování osázením je třeba zasít semeno 4 až 8 týdnů před termínem výsadby. V létě můžeme samozřejmě zasévat i do volné půdy.
Semeno sejeme ve vyhřáté místnosti do květináče, bedničky, trhliny nádobky od smetany (např. v kuchyni) a kdy je to možné, po vzejití uložíme na světlejší, ale trochu chladnější místo (mezi okna, na uzavřený balkon, verandu) a pěstujeme tak dlouho, dokud se nevyvinou 2 pravé listy. Pak v průběhu několika dnů - pokud není příliš zima - otužujeme rostliny venku na chráněném místě a na noc je dáme do uzavřené místnosti pouze tehdy, když hrozí mráz.
Takto vypěstovanou osázením přesadíme již do fóliových záhonů bez vyhřívání nebo do prodírkované nádoby z plastu a až po zakořenění je dáme ven. Během pěstování osázením nesmíme zapomenout na zalévání. Proto je třeba vypálit do sklenic z plastů dírky, aby se zajistil odvod přebytečné vody a výměna vzduchu v prostředí, podobně jako v květináči.
Když osázením nepěstujeme sami, pořídíme si je ze spolehlivého místa. Podobně i jiné množící materiály.
Několik dobrých rád v souvislosti se semenem:
S pořízením semene nečekáme do termínu výsevu. Zakoupíme si potřebné množství již v prosinci, lednu. Kupujeme pouze nejmenší potřebné množství.
Jen tolik semene vysejeme, kolik potřebujeme.
Zbývající semeno uschováme v sáčcích, na suchém, chladném a tmavém místě do doby použití. Na sáčcích uvedeme rok pořízení. Mnohé druhy semene jsou klíčivá i v následujícím roce. Když nemáme příležitost pro pokusné klíčení, raději si pořídíme čerstvé semeno.
Některé rostliny, jak jsme zmínili, rozmnožujeme nepohlavně, např. křen z kořenových odnoží, česnek ze stroužků, pažitku a rebarboru i dělením kořene, rozmarýn z řezaných výhonků předem zakořeněných v písku.
Co potřebujete vědět o ošetření:
Kořeninové rostliny je třeba pečlivě zalévat, abychom je chránili před vyschnutím. Do zalévací vody můžeme přidat výživnou sůl (hnojivo) v určené koncentraci.
I při nejpečlivějším setí se může stát, že mladé rostliny rostou hustě. Po vytrhání nadbytečných rostlin je nutné, abychom zbývajícím rostlinám zajistili potřebný vývoj. Velmi potřebná je ochrana rostlin, aby byly zdravé.
Nejlepší ochranou před chorobami a škůdci je pečlivé pěstování rostlin.
Plevel je třeba stále a bez zbytku odstraňovat.
Nemocné rostliny spálíme a nedáváme je do kompostu v zahradě.
Velmi opatrně používáme chemické prostředky na ochranu rostlin a herbicidů. Myslíme na to: každé koření je poživatelné a většinou ho klademe na stůl syrové.
Obecné praktické rady pro pěstitele koření:
Malou plochu lze šikovným využitím zvětšit. Pořadí rostlin je třeba zvolit tak, aby po jednom následovalo druhé, abychom neměli nikdy holou zem.
Petržel a cibuli (ze semene) nesejeme do úzkého řádku, ale rozsypeme je rovnoměrně na pás široký jako dlaň.
Cibuli zasazenou pozdě na podzim lze sklízet na jaře.
Na půdě můžeme do začátku srpna možná ještě do podzimu vypěstovat chutné podzimně-zimní ředkvičky, červenou řepu atd.
Do půdy uvolněné na podzim můžeme zastrčit česnek, cibulku.
V zájmu lepšího využití malého prostoru můžeme namísto vyhotovení řad obdělávat celou plochu. Využijeme tak místo, které by bylo v blízkosti chodníčku.
Termín výsevu ovlivňuje počasí, kvalita a teplota půdy, poloha plochy atd.
Velká část koření a zeleniny se může zasévat od časného jara do začátku podzimu.
Se setbou do volné země je třeba počkat, dokud se půda nezahřeje. Pokud se semeno zaseje příliš brzy do půdy, která je studenější než optimum, mohou je napadnout choroby a škůdci. Ve vhodně předehřáté půdě semeno klíčí rychleji a mohutněji.
Doporučuje se v zahrádce měnit každé 2 až 3 roky místo záhonu. Úrodnost rostlin pěstovaných více let na stejném místě z roku na rok klesá, na druhé straně se rozmnoží škůdci charakteristické pro danou odrůdu.
Autor: Lenka Kostková
