Jak na růže v zahradě?
Růže patří k nejoblíbenějším kvetoucím rostlinám v zahradě. Jejich kouzlo spočívá v tom, že ačkoli patří k dřevinám, kvetou bohatě a rozmanitě jako květiny. Ušlechtilost květu růže, spojená s příjemnou vůní, bohatství květů na keříčkách, červené plody i ostny zaujaly člověka už před tisíci lety natolik, že se začal věnovat zušlechťování jejich krásy. Růže patří k nejstarším kulturním rostlinám.
Rozdělení růží
V současnosti existuje zhruba 100 až 200 botanických druhů růží, jejichž domovem je mírné až subtropické pásmo. U nás roste ve volné přírodě asi 15 druhů. Podle použití v zahradě nebo sadovnických úpravách rozdělujeme růže na tři základní skupiny: záhonové, sadové (parkové) a popínavé, s řadou podskupin.
Záhonové růže
Záhonové růže jsou charakteristické ušlechtilými velkými květy, kvetoucími jednotlivě nebo ve velkém počtu na jednom keříčku. Pěstují se pro květiny, proto celkový vzhled dřeviny (keříčku) je až na druhém místě. Využívá se při nich působivého efektu kvetení jednotlivých květů při velkokvětých růžích nebo bohatství květů při vícekvětých růžích, či efekt spojení drobnějších květů a nízkého vzrůstu u mini růží. Vyznačují se větší citlivostí a většími nároky na péči než ostatní skupiny. Záhonové růže jsou nejpočetnější a zahradnicky nejvýznamnější skupinou. Jsou to mnohonásobní kříženci dále rozděleny na podskupiny: velkokvěté, vícekvěté a miniaturní (zakrslé) růže.
Velkokvěté růže se pěstují pro ušlechtilá poupata a květy a používají se na řez a vazačské účely. V současnosti jsou zastoupeny téměř výhradně čajo-hybridními, většinou voňavými. Záhony z velkokvětých růží umísťujeme v zahradním prostoru tak, aby jejich krásu bylo možné detailně pozorovat. Vícekvěté růže jsou nízké, vyznačují se mnoho květenstvím a dlouho květenstvím, proto jsou vhodné i pro velkoplošné výsadby. Kvetou po celé léto. Záhony vícekvětých růží mohou být nejen na místech, kde lze květiny detailně pozorovat, ale také v pohledově vzdálených koutech zahrady, které umí prosvětlit bohatou škálou zejména teplých barev. Miniaturní růže jsou skupinou nejmenších růžových keřů s minimálními nároky na prostor, dosahují výšky jen 20 až 30 cm. Kvetou od června nepřetržitě do konce vegetačního období. Hodí se do menších úprav, atrií a střešních zahrad. Dají se použít i do skalek, na úzké záhony a obruby, pro pěstování v nádobách, ale i na balkon nebo okenní parapet.
Sadové růže
Sadové růže jsou vyšší (i nižší) keře růží mohutnějšího malebného vzrůstu, v době květu obsypané množstvím jednoduchých, ale i plných květů. Při jejich umisťování v zahradě se bere v úvahu, kromě květin a délky kvetení, i jejich celkový habitus - vzrůst, způsob větvení a olistění keře. Vyšší (2 až 2,5 m) se používají jednotlivě jako solitéry nebo v málopočetných skupinách, ale můžeme je využít i k vytvoření neprostupného, volně rostoucího (nestříhanou) a kvetoucího živého plotu. Vyznačují se odolností, některé (zejména botanické) druhy i naprostou nenáročností na životní podmínky.
Mnohé nižší druhy rychle vytvářejí hustý pokryv odnožováním, dají se využít v extrémně suchých a svahovitých polohách. Velmi vhodné jsou i na osazení zahradních zídek, osluněných svažitých poloh, použijí se v blízkosti schodišť a teras. Velmi nízké odrůdy jsou výborné pro malé parcely nebo nádoby. Většina je nenáročná i na péči a nepotřebují zimní přikrývku. Sadové růže dělíme podle původu či vybraných vlastností na podskupiny: sadové růže šlechtěné, botanické růže, historické růže, anglické růže, pokryvné růže. Přestože se vůně považuje za jeden z typických znaků růží, druhů a odrůd, které výrazně voní, je jich jen asi jedna pětina. Při výběru odrůdy do zahrady (zvlášť menší) však může být příjemná vůně růžového keře rozhodující vlastností.
Popínavé růže
Do této skupiny řadíme křížence růží s mimořádně dlouhými (3 až 5 m), bohatě kvetoucími výhony, které se za sluncem vytahují (vzpírají) pomocí trnů. V zahradě je třeba je vyvazovat k opoře. Přizpůsobené tvaru opory umí vytvořit vodopád květů přepadající přes plot, rozkvetlý oblouk nad vstupem, květinový altán, voňavý baldachýn na pergole nebo květy zakrýt nevzhlednou zeď. Patří sem odolnější i choulostivější odrůdy, které je třeba na zimu přikrývat. Popínavé růže vyžadují slunné stanoviště. Pokud je chceme vysadit k domovní zdi, nejvhodnější je orientace na jihovýchod nebo jihozápad. Na péči jsou středně náročné, neboť je třeba je vyvazovat k opoře a pravidelně každoročně stříhat, aby bohatě kvetly.
Autor: Lenka Kostková
