Jak na tvarování dřevin?
V zahradnické praxi se šlechtitelé dlouhodobě zabývají vytvářením (šlechtěním) velikostně, tvarově i barevně odlišných kultivarů - odrůd a forem dřevin -, aby jimi mohli naplňovat umělecké představy řešení exteriérového prostoru. Vyšlechtěné tvary dřevin jsou velmi rozmanité - od úzce štíhlých po kulovité, od rozložitých po převislé.
Přirozené tvary
Tvar dřeviny tvoří její biologická hmota v prostoru. Jejím vyjádřením je vnější obrys, daný vzájemným poměrem výšky, šířky a průřezu. Přirozený základní tvar vychází z postavení kmene a jeho průběhu dřevinou, způsobu rozprostření větví a větviček a celkového rozšiřování. Stromy i keře, jehličnany i listnáče si již v prvních letech po vzejití ze semene vytvářejí vlastní tvar, který do dospělosti hlavně mohutní, ale mění se jen málo. Přirozený celkový tvar, který si dřevina po celý život udržuje, je druhově charakteristický. Jehličnaté stromy jsou typické svým kuželovitým tvarem a kompaktním růstem zejména v mládí. Kompaktnost mladého stáří si zachovávají skoro všechny druhy, pokud jsou v solitérním postavení, i v dospělosti, kromě borovic, které rozvolní korunu a pak jsou charakteristické její malebností. Jehličnaté keře mají přirozený tvar buď kuželovitý, nebo jsou poléhavé či plazivé a vytvářejí hustý rozrůstající se porost (křoviny).
Listnaté stromy jsou typické korunou navazující na holé kmeny. Samotná koruna může mít přirozený tvar vejčitý, válcovitý, v horní části zaoblený, kulatý, rozložitý. Listnaté a stálezelené keře se rozrůstají několika kmeny přímo ze země a vytvářejí korunu bez hlavního kmene. Ta může mít vázovitý tvar, kulatý, s více či méně převislými větvičkami. Mnohé druhy listnatých i stálezelených keřů se vyznačují poléhavým růstem.
Tvarové kultivary
V průběhu staletí byly vyšlechtěny nebo vypěstovány tvary stromů a keřů - kultivary -, které se výrazně liší od přirozeného tvaru a hábitu základního druhu. Svým kontrastním tvarem přitahují pozornost v kompozici, proto je používáme jako dominanty ve výsadbách, a to buď jednotlivě, nebo v malé skupince (stejných) jedinců.
Sloupovité tvary - úzce i široce pyramidální - jsou přirozené pro většinu jehličnanů, ale velmi zvláštní u listnatých stromů a stálezelených keřů. Skupina kultivarů je charakteristická tím, že jedinci mají větve vystupující šikmo vzhůru, menší průměr koruny a zabírají méně místa než původní druh. Označují se latinskými názvy 'Pyramidalis' a 'Fastigiata'. Nejpoužívanější v zahradních výsadbách jsou jalovec (Juniperus communis 'stricta'), cypřišek (Chamaecyparis lawsoniana 'aluminy'), smrk (Picea abies 'Columnaris'), bříza (Betula verrucosa 'Fastigiata'), cesmína (Ilex aquifolium 'Fastigiata'), habr (Carpinus betulus 'Fastigiata').
Převislé tvary stromů mají měkké formy s vodopádem větviček často sahajícím až na zem. Tvar převislé dřeviny je horizontální, rozprostřený do šířky, koruna zaoblená, bez výrazné špičky. Svou přítomností zvýrazňuje vertikální linie budov a kontrastuje s horizontálními liniemi vodní hladiny, plochou trávníku či nízkými plazivými výsadbami. Označené bývají názvem 'pendula'. Nejčastěji jsou v zahradách používají cypřišek (Chamaecyparis nootkatensis 'pendula'), šedomodré převislý cedr (Cedrus atlantica 'Glauca pendula') kultivaru smrku obecného (Picea abies 'Inverse'), z listnatých bříza (Betula verrucosa 'Youngii'), vrba (Salix alba 'Tři sta', Salix caprea 'pendula'), sakura (Prunus subhirtella 'pendula').
Kulovitý tvar korunky se vyskytuje pouze u listnáčů, v případě jehličnanů jsou kulovité tvary spojené s kompaktním vzhledem celé dřeviny, zejména u menších a miniaturních kultivarů. Označují se 'Globossa' nebo 'Compacta'. Jehličnany se používají do skalek nebo kombinovaných skupin na pozorování zblízka. Oblíbené jsou zejména nízké kultivary jedlí (Abies concolor 'Compacta', Abies balsamea 'Nana'), smrku (Picea abies 'Glauca Globosa') a borovice horské (Pinus mugo 'gnome', 'Mops') i túje západní (Thuja occidentalis ' Danica ',' Globosa ') a tisu obecného (Taxus baccata' Compacta '). Ze stálezelených vytváří úhlednou zelenou polokouli kultivar krušpánu (Buxus microphylla 'Green Pillow').
Listnaté stromy působí svojí kulovitou korunkou zdvihnutou do prostoru výrazně odlišně od ostatní vegetace, proto se hodí do blízkosti budovy a vstupních prostor předzahrádek, kde se uplatní jejich menší vzrůst. Používají se zejména kultivary javorů (Acer platanoides 'Globosum', Acer campestre 'Nanun'), višní (Cerasus vulgaris 'Plena', Cerasus fruticosa roubování na kmínku) nebo katalpa (Catalpa bignonioides 'Nana').
Kultivary s pokroucenými větvičkami
Kultivary s pokroucenými - padavými nebo trčícími - větvemi působí velmi zvláštně svou odlišností od ostatních dřevin. Nacházejí se mezi jehličnany i listnáči. Známý hadí smrk je kultivar smrku obecného (Picea abies 'Virgo') s hadovitými rostoucími, hrubými, málo rozvětvenými větvemi, nepravidelně vyrůstajícími z kmene různým směrem. Řídce rozvětvený je i kultivar 'Cranstonii', jehož větve jsou pokryty hrubými jehlicemi.
Některé kultivary listnatých dřevin se svými bizarně pokroucenými větvičkami uplatní zejména v bezlistém stavu. Latinsky jsou označeny 'Tortuosa' nebo 'Contorta'. Jsou vhodné na pozorování zblízka nebo do solitérního postavení. Nejčastěji se v zahradních úpravách používá líska (Corylus avellana 'Contorta') nebo vrba Matsudova (Salix matsudana 'Tortuosa').
Stříhanolisté kultivary
Kromě působení tvaru je na dřevině významné i olistění, které vytváří strukturu povrchu a tím ovlivňuje celkový vzhled. Čím jsou listy větší a celistvější, tím kompaktněji působí koruna. Jemnější olistění působení dřeviny odlehčuje.
Stříhanolisté kultivary se použijí pouze u listnatých dřevin a liší se od původního druhu tím, že mají listy více laločnaté než původní druh. Laloky zasahují do listové čepele hlouběji nebo je jich více. Dřeviny proto působí vzdušnější, zvláště ve spojení se světlou barvou olistění. Označují se jako 'Dissectum' nebo 'Laciniata'. Nejznámější a vhodné i do zahrad jsou oblíbené kultivary japonských javorů (Acer palmatum 'Dissectum', Acer palmatum 'Dissectum Ornatum', Acer japonicum 'Aconitifolium'), ale také bříza (Betula verrucosa 'Dalecarlica'), karagana (Caragana arborescens 'Lorbergii') a kultivary škumpy (Rhus typhina 'Disecta', Rhus glabra 'Laciniata').
Použití tvarových kultivarů
Správné použití dřeviny odlišného tvaru od ostatní výsadby musí vycházet z jejího kontrastního působení. Tvarový kultivar je vhodný zejména do solitérního postavení. Čím je tvar bizarnější, tím důležitější je výběr správného místa, který se odvíjí od charakteru pozadí a dalších sousedících prvků. Zatímco sloupovitých i kulovitých tvarů můžeme v zahradě seskupit i několik, převislé tvary opakování nesnesou, vhodné jsou jen jako solitéry.
Autor: Martina Dvořáková
