Jak na vřesy, vřesovce a vřesoviště?
Pro podzimní období jsou typické i kvetoucí stálezelené vřesy. Základními pilíři každého vřesoviště jsou kromě vřesů i vřesovce a rozličné druhy okrasných trav, trvalek, jehličnanů, listnáčů a kvetoucích cibulovin. Vřesy a vřesovce vytvoří nádherné souvislé a kvetoucí koberce přibližně za čtyři roky za předpokladu, že se budete o ně pečlivě starat, a to zejména během prvních let po výsadbě. Potom se budou vyjímat ve Vaší zahradě každoročně až do začátku zimy.
Znovuobjevené a obdivované
Pokud byste nyní zavítali na slunečné a suché stráně podhorských oblastí nebo i do písčitých a suchých nížin a do světlých borových lesů, jistě byste tam našli rozsáhlé plochy kvetoucích vřesů obyčejných (Calluna vulgaris). Barevné tóny květů začínají růžovou a končí u tmavě fialové. Pohled na ně je nezapomenutelný a vybízí k vytvoření takovéto kompozice i v zahradě. Vřesoviště byla již v minulosti součástí mnoha okrasných zahrad. Postupně však upadla v zapomnění a teprve nyní znovu objevujeme jejich krásu. Pokud si chcete ve své zahradě vytvořit vřesoviště, nezapomeňte se dobře seznámit s pěstitelskými nároky těchto rostlin a poté vyberte vhodné druhy a kultivary do podmínek Vaší zahrady. Nebojte se kombinovat různé barvy. Výsledek Vás mile překvapí. Mimochodem, vřesovišti se bude dařit nejen ve venkovské, ale i v městské zahradě, protože některým druhům vřesů a vřesovců nepřekáží znečištěné ovzduší.
Anglický původ
V současnosti je více než pětiset kultivarů vřesu obecného, přičemž většina z nich má anglický původ. Jednotlivé druhy mají buď plazivý růst, nebo rostou vzpřímeně, jiné mají zase polštářový tvar. Listy vřesů mohou mít bronzový, zlatavý, šedý, tmavý nebo světlý nádech, přičemž jednotlivé odstíny vyniknou zejména v podzimních měsících. Půvabné zvonkovité květy těchto stálezelených keřů mohou být bílé, růžové, fialové nebo karmínově červené, plné nebo jednoduché. Někdy mohou být i dvoubarevné (růžové v kombinaci s bílou apod.). Vřes kvete od konce léta do pozdního podzimu (do listopadu). Nejdéle kvetou nově vyšlechtěné kultivary, jejichž květy se podobají neotevřeným poupatům. Ty mohou vřesoviště zkrášlovat téměř až do zimy.
Vřesy za rok narostou průměrně o tři centimetry do výšky a pět centimetrů do šířky. Vhodné je, pokud ukončíte dohromady nejméně tři kusy z jednoho druhu a kultivaru. Vděčnými rostlinami do vřesoviště jsou i vřesovce (Erica). Na trhu je více než pěti set rozmanitých druhů, ale do našich podmínek je vhodných přibližně patnáct druhů s množstvím nádherných kultivarů. Vřesovce jsou až 30 cm vysoké a 40 cm široké. Různobarevné květy mají zvonkový tvar. Na jaře (současně s tajícím sněhem) kvete až do dubna půvabný vřesovec pleťový (Erica carnea), kterému nepřekáží ani tuhá zima, proto by neměl chybět v žádném vřesovišti. Je to nenáročná rostlina. Kvete bíle, růžově, fialově nebo karmínově. Některé kultivary mají v zimě karmínově zbarvené listy. V zahradě lze pěstovat i vřesovec popelavý (Erica cinerea), který kvete v létě, nesnese mráz a má rád sucho. Vřesovec čtyř řadový (Erica tetralix) zase nejlépe roste na vlhkých rašelinových půdách. Zajímavý je i vřesovec darleydalský (Erica x darleyensis), který má bujnější růst jako předchozí odrůdy a je tolerantnější k vyššímu obsahu vápníku v půdě. Tento druh je však choulostivější, vyžaduje zimní přikrývku a lépe roste v chráněných polohách.
Výsadba, péče a řez
Vřesy a vřesovce se vysazují do předem připraveného záhonu - buď na jaře (od března do května), nebo na podzim (od října do listopadu). Vysazujte je kvetoucí, abyste mohli daný kultivar ve vřesovišti správně barevně umístit a sladit s jinými rostlinami. Vzdálenost mezi rostlinami při výsadbě by měla odpovídat jejich výšce. V případě nižších druhů to může být dvacet centimetrů, u vyšších druhů od třiceti do padesáti centimetrů. Před výsadbou vložte kořenové baly do odstáté vody, snadněji se ujmou. Ideální zemina (s kyselostí menší než pH 5) pro vřesy a vřesovce by měla obsahovat písek a rašelinu, také by měla být dostatečně humózní a jen mírně vlhká. Pokud půda obsahuje vápník, vyměňte ji, případně přidejte do ní rašelinu, jehličí a dubové listí. Výjimkou je vřesovec pleťový, který snese i půdu s alkalickou reakcí. Po výsadbě okolí rostlin namulčujte drcenou kůrou nebo dubovým listím (jeho nevýhodou je, že se pomalu rozkládá).
Kořeny těchto rostlin nemají příliš v lásce okopávání, na což byste neměli zapomínat. I proto se doporučuje důkladně odstranit veškerý plevel již při zakládání vřesoviště. Velmi důležité je zalévat vysazené rostliny během hlavního vegetačního období, minimálně dokud nevzniknou souvislé porosty. Samozřejmě, neměli bychom zapomínat ani na přihnojování speciálními hnojivy (bez obsahu vápníku!), Které jsou určeny na tyto rostliny. I zde je třeba dodržovat míru - nadbytek živin zvyšuje riziko napadení chorobami a škůdci. Během silnějších mrazů vyžadují čerstvě vysazené druhy zimní přikrývku (smrkovými chvojkami či listím). Brzy na jaře ji však nezapomeňte odstranit. Pokud chcete mít ve své zahradě ukázkové vřesy, nezapomeňte je každoročně řezat. Staré rostliny jsou neestetické a málo kvetou. Řez zajistí kompaktní, hustý tvar a bohaté kvetení. Vřes obecný je nejlepší řezat pozdě na podzim (po odkvětu) nebo na jaře (to však neplatí pro zakrslé kultivary). Vřesovce se musí zase řezat ihned po odkvětu - jednotlivé špičky se zkracují střídavě o třetinu, čtvrtinu a osminu z výšky rostliny.
Doprovodné rostliny a doplňky
Krása vřesů a vřesovce vynikne i ve spojení s jinými okrasnými rostlinami, jako jsou trvalky (astry, hřebíček, horce, Astilbe, zpeřená, třezalka, čistec), jehličnany (Picea abies 'Nidiformis', Juniperus horizontální, Juniperus communis 'Hibernica', Pinus mugo) okrasné trávy (Festuca, Carex), cibuloviny (ocúny, bledule, botanické tulipány, krokus), zakrslé okrasné dřeviny (Berberis thunbergii 'Atropurpurea Nana', Potentilla fruticosa, Gaultheria procumbens, Andromeda polifolia, Kalmia latifolia, Leucothoe fontanesiana nebo Vaccinium corymbosum ) a dokonce některé kultivary růží (zejména půdo pokryvných). Je důležité, aby tyto rostliny nesly podmínky, které vyhovují osázeným vřesům a vřesovcům. Vřesoviště potřebuje na své bujení dostatek světla.
Důležité kroky při zakládání vřesoviště
Vřesoviště zakládejte v zahradě nebo v předzahrádce na slunném a vzdušném místě s mírně kyselou a humózní půdou.
Základ vřesoviště by měli tvořit vřes (Calluna vulgaris) a vřesovec pleťový (Erica carnea). Jedná se o nejméně náročné druhy.
Při výsadbě bychom neměli zapomínat ani na některé doprovodné rostliny, které dodají vřesovišti ten správný nádech.
Sběratelé rarit si mohou vřesoviště doplnit i o zajímavé rostlinné kultivary a druhy. Je však nutné počítat s tím, že vyžadují pečlivou zimní přikrývku.
Vřesy lze pěstovat na záhonech, ale i ve vegetačních nádobách.
Kvetoucí rostliny vysazujte trochu hlouběji, než byly v květináčích. Před výsadbou nechte kořenové baly nasáknout vodou.
Po výsadbě holá místa ve vřesovišti namulčujte kůrou. Vhodnými dekoracemi jsou staré pařezy, kůra, mech nebo sluncem vysušené větve.
Vřesy a vřesovce zalévejte, dokud nevytvoří souvislé porosty.
Základem kompaktního růstu a bohatého kvetení je každoroční řez a občasné přihnojení.
Chodník přes vřesoviště by měl mít zvlněný tvar.
Autor: Martina Dvořáková
