Stále zelené exotické bambusy vnášejí do moderních sadovnických kompozic nové dimenze. V asijských zahradách jsou neodmyslitelnou součástí téměř každé okrasné výsadby, přičemž nejčastěji se uplatňují ve formě bambusových hájů nebo naopak nízkých souvislých porostů. Zajímavostí je, že mnohé druhy kvetou a plodí jen jednou za svůj život a vzápětí na to odumírají. Některé druhy kvetou sice opakovaně, ale spíše v pokročilém věku. Bambusy se tedy více méně pěstují pro zajímavé stále zelené listy, charakteristická obloukovitá žlutá stébla a konečně pro celkový habitus. Vhodné jsou do velkých i malých zahrad.
Pomocí této exotické rostliny lze vytvořit vyšší kulisu (živý tvarovaný nebo volně rostoucí živý plot), která chrání zahradu před nežádoucími pohledy. Nejlepší je vybírat vyšší druhy (dorůstající od 3-6 m) jako například Fargesia murielae, Semiarundinaria fastuosa nebo Phyllostachys aureosulcata. Tyto druhy vyniknou i jako solitéry a použijí se spíše ve větších zahradách.
Bambusy jsou atraktivní i ve společnosti různých trvalek a dřevin, zejména těch, které pocházejí z Asie. Vybrané druhy lze využít i jako půdo pokryvné rostliny, zejména na problematických místech u zdí, pod vyššími dřevinami a u chodníků. Na to jsou vhodné druhy jako Sasa pygmaea nebo Pleioblastus pygmaeus, které jsou charakteristické nízkým (do 1 m) a kompaktním růstem. Mezi důvody, proč se tyto rostliny stále více využívají i v našich zahradách, patří jejich vysoká odolnost proti různým chorobám a škůdcům. Zároveň však výborně snášejí jakýkoli řez (živé ploty) a tvarování (umělecké formy).
Bambusy lze využít dokonce i jako stavební a dekorační materiál (můstky, lešení, nádoby, stébla na vedení vody), případně slouží k olemování okrasných záhonů (efektní oblouky). Hrubší bambusové hole se v tomto případě rozřezávají pomocí ostrého nože a pryžového kladiva. Nejlépe se ohýbají mladé hole, starší a tlustší je třeba před ohýbáním nahřát. Důležité je však jejich pevné ukotvení v půdě (dostatečně hluboko).
Nevýhodou bambusů je jejich poměrně rozpínavý růst: vytvářejí množství podzemních výhonků (oddenků), které nežádoucně pronikají i do okolní výsadby. Umí dokonce prorazit fólii na jezírku, rozrůst se na přírodních stezkách, odtlačit kameny ve skalce a zcela zničit záhon letniček nebo trvalek. I proto se doporučuje vysazovat je do omezeného prostoru. Pro tento účel se dá využít betonová ohrada (tloušťka 5 cm a výška 50 cm), případně zesílená fólie (široká 70 cm), přičemž by měla alespoň 5 cm vyčuhovat ze země. Jednotlivé výhony, které se dostanou k této umělé hranici, se pak jednoduše odstřihnou.
Uvedené možnosti lze zaměnit i za větší plastovou vegetační nádobu bez dna. Expanzivně rostou zejména Phyllostachys aureosulcata, Phyllostachys Bissett nebo arund donax. V zahraničí se proto stále více upřednostňují druhy s hustým, kompaktním růstem, které nevytvářejí nežádoucí podzemní výhonky. Nové kultivary druhu murielae "Simba" nebo "Bimbo" se stávají žádanější právě díky těmto vlastnostem.
V zahradách je nejlepší bambusy vysazovat na slunné stanoviště, případně do mírného polostínu, tam, kde budou mít dostatek prostoru na svůj růst. V žádném případně by neměly růst v sousedství skalky, vřesoviště nebo květinové zídky. Naopak, atraktivní poloha je u jezírka, zdi nebo zakomponování ve výsadbě dřevin. Je vhodné, pokud jsou vysázeny v úrovni pohledu z odpočívadla (případně přímo u něj) nebo z oken domu, protože jejich estetická hodnota zimou nekončí. Ideální jsou kypré, humusové a propustné půdy. Nejlepším obdobím pro zakládání bambusových porostů je jaro, přičemž rostliny předpěstované v květináčích (kontejnerech) lze vysazovat s kořenovým balem po celé vegetační období. Po výsadbě je nezbytné pravidelné zavlažování.
Bambusy stačí přihnojovat 3krát ročně, přičemž důraz je kladen zejména na letní přihnojování, což později zajišťuje vyšší odolnost rostlin v zimních měsících proti mrazu. Přestože většina u nás pěstovaných druhů snese pokles teploty i pod -25 ° C, je lepší, a to zejména v prvních letech po výsadbě, rostliny na zimu zakrývat spoustou listí a rákosovými rohožemi.
V porovnání s bambusy pěstovanými na okrasných záhonech nejsou druhy pěstované ve vegetačních nádobách až natolik odolné proti zimě. Některé otužilejší druhy však vydrží v exteriéru i během zimy. Předností takto pěstovaných bambusů je to, že rychle rostou a mohou tak zajímavě zdobit balkon nebo terasu. Vybrané druhy je možné i zajímavě tvarovat. Pro pěstování v květináčích jsou vhodné zejména druhy denudata nebo Phyllostachys nigra, případně Phyllostachys aureosulcata.
Při pěstování v omezeném prostoru (nádobě) je nezbytné, aby měla nádoba odtokový otvor a drenáž, která zabraňuje přemokření a následnému zahnívání kořenů. V tomto případě je důležitá intenzivnější zálivka (listy odpařují velké množství vody) a systematické přihnojování. Na zimu je třeba u citlivějších druhů obalit nádoby (bublinkovou fólií) a přemístit je do chladné místnosti, kde přezimují. Ani během zimy by se však nemělo zapomenout na občasnou zálivku, aby rostliny neuhynuly.
Nejdůležitějším předpokladem úspěšnosti je především volba správného druhu, která odstraní pozdější problémy s extenzivním růstem. Je třeba zdůraznit, že po zohlednění několika základních vegetačních požadavků, se konečný efekt dostaví opravdu velmi rychle.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu