Botanické zahrady v západní Evropě slouží často i na to, aby majitelům okrasných zahrad nebo začínajícím zahrádkářům ukázaly, jaké rostlinné druhy by měly v různých půdních a světelných podmínkách pěstovat, jak je rozmisťovat v záhonech, vysazovat, kombinovat a doplňovat neživými materiály. Vždyť člověka nejvíce inspiruje to, co vidí na vlastní oči. Velká část hamburské botanické zahrady leží pod vzrostlými stromy a okrasnými keři. Zároveň je protkaná různými vodními plochami, jezírky, umělým potůčkem a vodopádem, a tak vytváří ideální prostředí na vzorovou výsadbu vhodnou do málo stinných a stinných zahrad.
Roste zde množství druhů kapraďorostů, nižších i doslova gigantických, lze zde vidět známé i méně známé trvalky s okrasnými listy, rozmanitý sortiment kvetoucích Astilbe, lilií, rozměrné plochy žlutě kvetoucí kontryhele, tvarované jehličnany i stále zelené listnaté dřeviny, rododendrony, okrasné trávy i bambusy, kvetoucí vodní rostliny, fuchsie, rozlehlé plochy kakosty, hluchavek, břečťan, škornice a jiných půdo pokryvných trvalek. To vše v různých kombinacích vytváří fantastické efekty, které umocňují i zajímavé solitérní kameny, dřevěné plochy, altánky a vkusný zahradní nábytek. Jednotlivé plochy spojují chodníky vysypané kůrovou drtí. U žádné rostlině nechybí jmenovka se stručnou charakteristikou, která návštěvníkům poslouží jako zdroj základních informací. Zajímavá je i zahrada v japonském stylu, do níž se také dostane jen minimum slunečních paprsků. Přesto zde vše nádherně roste a sem tam i něco kvete. Podnětné jsou i ukázky řešení, jak a čím v zastíněné zahradě nahradit travnaté plochy: většinou se jedná o rychle rostoucí půdo pokryvné trvalky a nízké jehličnany, které jsou běžně dostupné i v našich prodejnách. Botanická zahrada v Hamburku však návštěvníkům nabízí ještě mnohem více zajímavých a obdivuhodných nápadů.
Dá se vůbec vybudovat pěkná okrasná zahrada i pod korunami stromů, kam pronikne jen málo slunečních paprsků? Určitě ano, ačkoli je nutné vyzbrojit se pořádnou dávkou trpělivosti. Na začátku je třeba se seznámit se sortimentem vhodných rostlin, protože ne každá rostlina bude v těchto podmínkách dobře růst. Důležité je uvědomit si, že některé druhy rostlin budou růst v suchém polostínu, jiné ve vlhkém polostínu. Na místech orientovaných na sever nebo úplně zastíněných lze vytvořit působivé kombinace z břečťanů a různých druhů kapraďorostů. Zcela jinak bude vypadat záhon pod korunami vyšších stromů, kam občas nějaký sluneční paprsek přes den přece jen zabloudí.
Nejvíce světla pod stromy bývá v jarních měsících, horší je to už v létě. Rostliny, které upřednostňují chladné, trvale vlhké půdy a stín, nejlépe porostou na východní straně. Naopak, ty druhy, které mají rády sušší půdu a teplo, se uplatní spíše na západní straně. Některé rostliny (například zvonky)mají v oblibě polostín, přesto pozitivně reagují na sluneční paprsky. Nejproblematičtější jsou místa pod hustými korunami stromů a u jejich kmenů, kde vysazené rostliny obtížně získávají vodu a živiny (zejména pokud má strom mělké kořeny). V takovém případě lze jako vysazovací plochu zvolit alespoň 30 cm vysokou vrstvu kompostové zeminy, do níž se vysadí mladé rostliny. Ty se rychle rozrostou a budou schopny kořenům stromů konkurovat. Až do období jejich rozrůstání by se však nemělo zapomínat na jejich pravidelnou zálivku.
Jaké rostliny vybírat do stinných a polo stinných zákoutí zahrady? Na jaře to mohou být různé kvetoucí cibuloviny a hlíznaté rostliny (šafrány, sasanky, Scilla, tavolíny). Později zde mohou rozkvést známé druhy půdo pokryvných trvalek, jako jsou škornice (Epimedium rubrum), játrovky (Hepatica nobilis), Bruner (Brunnera), bergénie (Bergenia cordifolia), barvínek (Vinca minor) atd.. Favoritem stínu je určitě čechrava (Astilbe). Její mohutně působící květenství v barevné škále od bílé přes růžovou, červenou až po fialovou prosvětlí i velmi tmavý kout zahrady. Tyto trvalky mají pěkný kompaktní růst, podle druhu jsou různě vysoké a hodí se i do vegetačních nádob. Vyžadují vlhké a humózní půdy, ideální místa pro ně jsou pod stromy a na okraji jezírek. Spolu s Astilbe mohou v polostínu a stínu růst i další trvalky, např. hortenzie (Hydrangea), tužebník (Filipendula), jazyčníky (Ligularia), udatna (Aruncus), rodgerzie (Rodgers), romanticky působící kontryhele (Alchemilla). Astilbe neztrácejí svůj půvab ani po odkvětu a zůstávají atraktivní i během zimního období.
Z dalších trvalek lze do méně osvětlených míst doporučit Orlických (Aquilegia), pupkovec (Omphalodes), ploštičník (Cimicifuga), různé druhy zvonků, jarmanka (Astrantia), polák (Corydalis lutea), náprstník (Digitalis) nebo tiarelu (Tiarella cordifolia). Zejména bíle kvetoucí druhy a druhy s bíle panašovanými listy dokážou vnést do šedivé atmosféry stinné zahradní partie zajímavou hru světla. Privilegované místo by měli mít v těchto lokalitách i trvalky s okrasnými listy, především jemně strukturované kapraďorosty, a také některé stále zelené dřeviny (např. skimmia, vavřínovec, pieris a jiné). Zapomenout by se nemělo ani na souvislé zelené plochy (náhrada trávníku). K tomuto účelu mohou posloužit břečťan, pachysandra, barvínek, škornice nebo valdštajnka. Před jejich výsadbou je třeba důkladně připravit půdu (obohacení humusem) a po výsadbě rostlinám dopřát až do jejich souvislého zapojení pravidelnou zálivku. Zahradu dobře doplní vodní prvky (jezírko, potůček), odpočívadlo, pěkné svítidla nebo zajímavé zahradní plastiky světlé barvy.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu