Koncepce zeleně v zahradě
Celkové působení upravované zahradní plochy vychází ze základního rozmístění prvků stavební části, řešení její vegetační složky a jejich vzájemné souhry. Mělo by respektovat charakter terénu a okolí. Řešení úpravy musí vycházet z estetických zvláštností všech použitých přírodních prvků tak, aby se vytvořil harmonický celek jejich vzájemného působení.
Poměr plošných a prostorových prvků
Při vytváření základní koncepce zahrady je i při vegetační složce důležitý poměr volných a osázených ploch, tedy trávníku a výsadby. Trávník vždy působí plošně, výsadba dřevin prostorově, přičemž jejich prostorový účinek se časem od výsadby zvětšuje. Aby mohla naplno působit plošná i prostorová složka zeleně, musí být ve vhodném vzájemném poměru. Mohutné výsadby zabírající mnoho plochy, mohou příliš uzavírat prostor a působit stísňujícím dojmem. Také velká, ačkoliv zelená, ale prázdná plocha trávníku bez výsadby bude vražedná svou fádností. Nejvhodnější vzájemný poměr plošných a prostorových prvků je 2: 1, případně 3: 2. Nevysázené volné plochy má být vždy více než porostu, jednak z důvodu celkového prosvětlení řešení, ale i pro hygienu, zejména provětrávání porostů.
Vegetační kostra zahrady
Vegetační kostra tvoří její základní prostorový rámec, rámuje pohled na její plochu, případně usměrňuje výhled z ní. V našich přírodních podmínkách je třeba zohlednit skutečnost, že zahradu budeme pozorovat nejen během vegetačního období, kdy celá její vegetační složka působí naplno, ale i během zimy, když opadavým dřevinám opadnou listy. Vhodné je proto zvolit kombinaci jehličnatých a stále zelených dřevin, které svým porostem působí po celý rok, s opadavými listnáči.
Vytvoření vegetační kostry zahrady
Vegetační kostru zahradního prostoru vytváříme kompozicí z vyšších a nižších dřevin a rostlin. Základní kostra, která musí být dlouhověká, se sestavuje z dřevin. Vhodné jsou zejména jehličnaté, v nižších polohách i stále zelené, působící i v zimě, a listnaté se zajímavou texturou i v bezlistém stavu. Základní kosterní dřeviny doplňujeme kvetoucími doplňkovými dřevinami na oživení kompozice a dočasné zaplnění mezer ve výsadbách používáme výplňové dřeviny a rostliny.
Kosterní dřeviny
Kosterní dřeviny umísťujeme tak, aby vznikl maximální efekt při hlavních pohledech - z oken domu nebo z odpočívadla či terasy u domu. Jejich úkolem je působení ve výrazných skupinách stabilizovat pohled v pozadí nebo po obvodu zahrady, což je důležité zejména v zimním období. Mohou uzavírat pohled do zahrady nebo rámovat výhled z ní během celého roku. Na solitérní umístění kosterních dřevin před klidné pozadí vybíráme do center pozornosti nebo důrazu dynamizující prvky, kterými mohou být zajímavé listnáče nebo jehličnany. Zpravidla postupujeme tak, že před listnaté pozadí umístíme jehličnan, před jehličnaté listnáče.
Z opadavých listnatých dřevin můžeme využít druhy s barevnou kůrou (žlutou, červenou, zelenou) nebo plody zůstávajících na větvičkách i dlouhodobě během zimy. Kompozici oživíme rozmístěním několika solitérů v jistém rytmu, aby mohl pohled pozorovatele postupně přecházet celou zahradou od akcentů v několika zákoutích k dominantní kompozici. Základním pravidlem výběru kosterních dřevin však je volba domácích druhů, odolných a celkem přizpůsobivým klimatickým podmínkám a místním půdním poměrem, které se svojí velikostí (v dospělosti) budou hodit do daného prostoru.
Doplňkové dřeviny
Kostru výsadby doplňují doplňkové dřeviny, jejichž hlavním úkolem je zatraktivnit kompozici ve vegetačním období. Pro tento účel se nejlépe hodí kvetoucí listnaté a stále zelené keře. V menším zahradním prostoru, ale i při okrášlení zákoutí v blízkosti domu (odpočívadla, závětrné stěny, pergoly) jsou nenahraditelné popínavé dřeviny. Při výběru druhů na doplňování základní dřevinné kostry si můžeme dovolit i experimentovat, neboť pro tento typ výsadeb se nevyžaduje tak přísně dlouhověkost. V případě potřeby i z důvodu obměny kompozice je můžeme vyměnit, nahradit jiným druhem.
Výplňové dřeviny a rostliny
Výplňové rostliny jsou krátkodobě působící vegetační prvky v kompozici, které dodají zahradě přitažlivost a barvy v období, kdy ostatní dřeviny a rostliny ještě nepůsobí svým vzrůstem nebo květem. Je to v době po založení zahrady, kdy jsou rostliny mladé, nebo tehdy, když ostatní rostliny ještě nekvetou - v předjaří a brzy na jaře - či naopak na podzim, kdy je kvetoucích rostlin už nedostatek.
Typickými výplňovými rostlinami jsou obnovované květiny - cibuloviny, letničky i dvouletky -, které vyplňují prostory mezi keři a trvalkami, též kobercovky v mezerách dlažby. Do této skupiny řadíme i půdo pokryvné dřeviny, polokeře i plazivé trvalky. V scenérii mohou působit kontrastně svým tvarem nebo barevností. Jako výplň na oživení zahrady můžeme použít i výsadbu v květináčích.
Posloupnost působení
Cílový prostorový účinek vegetační kostry zahrady nedosáhneme najednou, jako je tomu u dostavění stavebních prvků, neboť při vývoji vegetace hraje důležitou roli časový faktor. Skupiny dřevin a rostlin mají různě dlouhý vegetační cyklus, přírůstky i dlouhověkost, proto je třeba je kombinovat tak, abychom na estetické působení zahrady nemuseli čekat příliš dlouho.
Autor: Lenka Kostková
