Jak na rekonstrukce základů?
Řeknete si, že při rekonstrukci již přece základy pod domem jsou, tak není co řešit./
Trhliny ve zdech způsobuje nízká únosnost půdy nebo mělká základová spára nad nezámrznou hloubkou.
Únosnost se zvyšuje výměnou zeminy nebo tlakovou cementovou injektáží, zatímco mělké základy vyžadují postupné podbetonování v úsecích do 3 metrů.
Zamrzající voda v mělké spáře vyvolává nerovnoměrné sedání a následný vznik puklin během letního tání. Při realizaci přístaveb je nezbytné oddělit novou část od staré dilatací z pružných materiálů, jako je polystyren či heraklit, aby se zamezilo praskání vlivem rozdílného sedání obou konstrukcí.
Udělat základ neznamená pouze nalít beton do vykopáné jámy.
Základy se obvykle vytvářejí z monolitického betonu uloženého do bednění. Alternativou jsou prefabrikované základové prvky. Bednění se nejjednodušeji vytváří ze systémových prvků, které se snadno a rychle skládají a rozebírají.
Výhodou těchto prvků je možnost opakovaného použití. Při prostorově komplikovanejších základech nebo u menších domů je běžné bednění vyrobené z prken přímo na místě. Podle statických výpočtů se někdy musí uložit do základů i výztuž, která se pokryje předepsanou vrstvou betonu.
Pro rovnoměrné rozložení zatížení ze všech konstrukcí se pod základové pásy dává vrstva štěrkopísku nebo písku v tloušťce určené projektantem.
Hydroizolace se klade ve dvou vrstvách pásů položených kolmo na sebe a doplňují se další vřetenovou izolací, která zvyšuje odolnost např. proti tlakové vodě nebo zvyšuje odolnost proti radonu. Geotextilie se přidává k základům jako ochrana stavebních materiálů nebo proti prorůstání rostlin. V oblasti základů a pod základovou deskou se klade i zpevněná tepelná izolace v extrudované podobě.
Autor: Martina Dvořáková
