Teplo domova a peníze, které stojí
Teplo domova nepředstavuje jen básnický obrat. Takže slova dobře bydlet znamenají i efektivně, levně a dobře topit. Jak tedy získávat teplo levnější, efektivnější a zůstat pěkně v teple?
Teplo a čísla
Kdo se již s tímto tématem setkal ví, že rozhodujícím faktorem, který svítí jako maják, je vypočtena tepelná ztráta domu. Měrná spotřeba je jedním ze základních energetických parametrů budovy. Právě z něj si vypočítáme náklady na vytápění a potřebný výkon naší otopné soustavy. Spotřeba se vyjadřuje jako W / ° C. Jde o ztrátový výkon budovy při rozdílu interní a externí teploty o 1 stupeň Celsia. Pokud měrnou spotřebu vynásobíme rozdílem obou teplot, získáme rámcovou představu o tepelné ztrátě budovy. Kdosi poučený řekl, že nejvíce ušetříme tím, co nespotřebujeme. V našem případě je nejlepší úsporou energie, kterou jsme nespotřebovali. Obratem a logicky člověka napadnou pasivní, či nízkoenergetické domy, ale řešení je třeba hledat i v domech zděných, rekonstruovaných a dřevostavbách. V zásadě platí: čím je dům ve výpočtech úspornější, tím více šetříte, protože ho snadněji a efektivněji vytopíte, přičemž je už jen věcí zvolené technologie. Shrnuto a podtrženo: úvahy o plynu nebo elektřině patří na druhé místo, hned po zjištění čísel o tepelných ztrátách domu.
Hořák nebo zásuvka?
Pokud se na tento duel díváme z hloubky peněženky, jsou optické výhody na straně plynu. Cena jedné kWh elektrické energie pro domácnost je dražší. Plyn na vytápění se kolísá v oblastech levějších. Rozdíly v nákladech umocní i moderní a kvalitní kotel.Elektronicky regulovaný kotel je "učenlivý" a dokáže posoudit, jaké je právě počasí, jaký je třeba výkon, kolik má spálit v noci, kolik během podzimního dne a podobně. Vytápění elektřinou je určitě dražší špás, ale pokud vás čeká kopání x-metrů plynové přípojky, komín podle normy, nákup kotle a dalších věcí, zvažte raději kombinaci více zdrojů tepla. Čisté topení elektřinou je sice ekologické a komfortní z pohledu obsluhy, ale finance málokoho pustí příliš daleko.
Elektrická eventualita
V poslední době má elektřina "nového favorita" - infračervené topení. Zastavme se na kus řeči. Tato volba reprezentuje zajímavý koncept pro místa, kudy plyn nevede, příp. zřízení přípojky by zruinovalo rodinný rozpočet nebo majitel zkrátka nemá rád radiátory a vyznává v interiéru minimalismus. V podstatě jde o plochá tělesa, která lze připevnit na stěnu, strop, do koupelen jako zrcadlo, nebo je lze ve formě teleskopického stojanu umístit do prostoru. Infratopení funguje na principu vysílání infračervených tepelných vln topnou jednotkou. Vyslané tepelné vlny narazí na pevné předměty a mění se na teplo. Předměty jsou na druhé straně "zásobníky" tepla a vyzařují ho do okolí. Vlny přenášejí energii bez tepelných ztrát. Jako bonus poskytuje infračervené topení úsporu místa, stimuluje organismus a snižuje prašnost v prostoru. Když budeme počítat spotřebu energie v cihlovém, zatepleném domě (obytná plocha asi 115 m 2 a topný prostor asi 300 m 3),spotřebujeme ročně kolem 7 500 kWh.
Pro nespokojené "hledače"
Zcela určitě se i zde najdou hledači kompromisů, tedy ti, kteří vyslovují ne plynu a elektřině jako jediné volbě. V takovém případě se nabízí model "spletených prstů", čili z každého vzít to dobré a vymodelovat si vytápění domova na svůj vlastní obraz. Možností je po ruce hned několik. Lze zvolit kombinaci ústředního topení (např. dřevěné pelety - něco jako lisované piliny ve tvaru briket) s podlahovým vytápěním vybraných prostor, popř. tepelné čerpadlo, které si získává značnou oblibu. Jde o zařízení pracující jako kompresorová chladnička, jenže obráceně.Chladnička obírá o teplo v ní uložených potravin a výměníkem na svém hřbetě ho odvádí do okolí. Tepelné čerpadlo si bere teplo z okolí (půda, vzduch, voda ...) a transportuje ho do topného média, kterým je nejčastěji voda. Počáteční investice je dost vysoký. Ale jde o úspornou alternativu vytápění. Sporná zůstává rychlost návratnosti investice. Odhaduje se zhruba na 10 let, ale životnost samotného čerpadla balancuje na hranici 15 let. Možná i to je jeden z důvodů, že tepelné čerpadlo se používá spíše jako doplňkový zdroj tepla.
Účet před závěrečnou
Vystavit závěrečný účet takovému širokému tématu, jakou je vytápění, i když jsme ji pojali ve zredukované formě (plyn, elektřina) je nemožné, a tak se omezíme pouze na pár základních rad, které nám pomohou v orientaci:
1. Nerozhodujte o systému vytápění objektu dříve, než se důkladně seznámíte s čísly tepelné ztráty domu.
2. Poraďte se se zkušeným odborníkem a prozkoumejte spolu s ním co nejvíce možných variant řešení.
3. U každého typu vytápění chladnokrevně zvažte všechna pro a proti v časovém horizontu několika let. Berte v úvahu měnící se rodinné, sociální i zdravotní faktory, ale klidně ve svých úvahách zohledněte i širší ekonomické souvislosti (nedávná plynová krize apod..).
4. Snažte se přijmout řešení, které vám umožní vytápět nejen levně a efektivně, ale citelně zmenšete i rizika závislosti na jediném zdroji tepla (např. pouze plyn). Moudře řečeno: diverzifikujte zdroje energie.
5. Pokud už bydlíte a nejste spokojeni s výší účtů za teplo, začněte relativně levnými způsoby šetření. Instalací termostatických a regulačních ventilů na otopných tělesech snížíte spotřebu tepla až do 40 procent. Po výměně oken a zateplení vnějšího pláště domu, resp. střechy stáhnete dolů dalších 20 až 35 procent spotřeby energie.
Jak je patrné,
volba efektivní a úsporné formy vytápění a zabezpečení tepla se v ničem neliší od jiných, nelehkých rozhodnutí, které s bydlením souvisejí. Nic nezkazíte, pokud tento krok neuspíšíte a rozhodnete se až po získání bohatého rejstříku informací z nejrůznějších zdrojů. Neděláme to tedy přece každého půl roku?
