Jak si vybrat ovocný druh vhodný k pěstování?
Touhou každého zahrádkáře je dopěstovat si kvalitní, zdravé a krásně vybarvené ovoce. Často se však stává, že navzdory úsilí se to vždy nepodaří. Z výnosů některých druhů se těšíme, jiné nám způsobují zklamání, i když je pěstujeme ve stejných podmínkách a věnujeme jim potřebnou péči. Proč je to tak a jak si správně vybrat ovocný druh do vlastní zahrádky vám nyní poradíme.
Všechna ovoce mají určité nároky na pěstování, které bychom měli dodržet, a jednotlivé druhy je třeba vybírat podle podmínek, jaké jim ve své zahradě můžeme poskytnout. V první řadě je to poloha zahrady, neboť ovlivňuje mikroklimatické poměry. Vhodným výběrem stanoviště můžeme ovlivnit rychlejší nástup rodivosti, výši úrody kvalitnějšího ovoce s lepší skladovatelností či menší výskyt nemocí a škůdců. Podle polohy zahrady je důležitý i výběr jednotlivých ovocných druhů a odrůd. Dříve než k němu přistoupíme, měli bychom znát průměrné roční teploty, délku vegetačního období, výskyt pozdních jarních a časných podzimních mrazů, jakož i minimální teploty v pěstitelské oblasti. Pak nám už nic nebrání, abychom si vybrali správně.
Kde všude můžeme ovoce pěstovat?
Naše území rozdělujeme na čtyři pěstitelské polohy nebo zóny vhodnosti - nížinné, střední, podhorské a horské. Významné na pěstování ovoce jsou však pouze první dvě. V podhorské poloze, nacházející se ve středních a vyšších oblastech, lze pěstovat v zahrádkách některé druhy ovoce, ale riziko pro nevhodné meteorologické podmínky, zejména teploty, je vysoké. Ovoce se tu pěstuje většinou na malých plochách a chráněných místech, kde často rozhoduje vhodné mikroklima. Horská poloha je na pěstování ovoce téměř nevhodná, ale i zde výjimky potvrzují pravidlo. Nížinná poloha má nadmořskou výšku do 250m, vhodná je na pěstování teplo milnějších ovocných druhů - meruněk a broskví. Střední poloha, vhodná pro pěstování všech ovocných druhů kromě meruněk a broskví, se nachází v nadmořské výšce 250 - 350m. Podhorské a horské polohy jsou v nadmořské výšce 350 - 600m a více. Na jižních a jihozápadních svazích se pěstují druhy náročnější na vláhu a méně náročné na teplo.
Drobné ovoce
Rybíz - červený a bílý rybíz jsou vhodné i pro pěstování ve vyšších polohách, v nadmořské výšce 300 - 700m. Černému rybízu vyhovují spíše polohy do nadmořské výšky 350 m, výjimečně do 400 m, neboť jsou citlivější na jarní, ale i zimní mrazy. Všechen rybíz se daří pěstovat v půdách středně těžkých, dostatečně vlhkých, bohatých na humus.
Angrešt - nadmořská výška 250 - 350m, ve vyšších polohách jsou citlivější na houbové choroby. Vyhovují jim středně těžké, hlinité půdy s dostatkem humusu. Méně jim vyhovuje kyselá půdní reakce.
Maliny - s úspěchem se dají pěstovat do nadmořské výšky 600 m i vyšší, vyžadují slunné stanoviště, půdy středně těžké propustné, s mírně kyselou reakcí.
Ostružiny - mají podobné nároky jako maliny, například 'Wilsonova brzká'. Ostružiny, jako odrůda 'Thornfree', jsou citlivé zejména na zimní mrazy, proto se pěstují do nadmořské výšky 350m. Vyžadují lehkou, propustnou půdu s neutrální až mírně alkalickou reakcí.
Jahody - s úspěchem je lze pěstovat do nadmořské výšky 500 m i výše na vzdušných až topných, ne příliš vlhkých hlinito-písčitých půdách bohatých na humus a živiny. Ve vyšších polohách jsou větší pěstitelské nároky na pěstování zdravých plodů.
Méně rozšířené ovocné druhy
Většina méně rozšířených ovocných druhů je na prostředí velmi adaptabilní. Vedle lísky velkoplodé jsou velmi vhodné pro pěstování i ve vyšších oblastech temnoplodec černoplodý, jeřabina sladkoplodá moravská, zimolez jedlý, rakytník řešetlákový, dřín, borůvka velkoplodá, brusinka, bezinky.
