Touhou každého zahrádkáře je dopěstovat si kvalitní, zdravé a krásně vybarvené ovoce. Často se však stává, že navzdory úsilí se to vždy nepodaří. Z výnosů některých druhů se těšíme, jiné nám způsobují zklamání, i když je pěstujeme ve stejných podmínkách a věnujeme jim potřebnou péči. Proč je to tak a jak si správně vybrat ovocný druh do vlastní zahrádky vám nyní poradíme.
Všechna ovoce mají určité nároky na pěstování, které bychom měli dodržet, a jednotlivé druhy je třeba vybírat podle podmínek, jaké jim ve své zahradě můžeme poskytnout. V první řadě je to poloha zahrady, neboť ovlivňuje mikroklimatické poměry. Vhodným výběrem stanoviště můžeme ovlivnit rychlejší nástup rodivosti, výši úrody kvalitnějšího ovoce s lepší skladovatelností či menší výskyt nemocí a škůdců. Podle polohy zahrady je důležitý i výběr jednotlivých ovocných druhů a odrůd. Dříve než k němu přistoupíme, měli bychom znát průměrné roční teploty, délku vegetačního období, výskyt pozdních jarních a časných podzimních mrazů, jakož i minimální teploty v pěstitelské oblasti. Pak nám už nic nebrání, abychom si vybrali správně.
Naše území rozdělujeme na čtyři pěstitelské polohy nebo zóny vhodnosti - nížinné, střední, podhorské a horské. Významné na pěstování ovoce jsou však pouze první dvě. V podhorské poloze, nacházející se ve středních a vyšších oblastech, lze pěstovat v zahrádkách některé druhy ovoce, ale riziko pro nevhodné meteorologické podmínky, zejména teploty, je vysoké. Ovoce se tu pěstuje většinou na malých plochách a chráněných místech, kde často rozhoduje vhodné mikroklima. Horská poloha je na pěstování ovoce téměř nevhodná, ale i zde výjimky potvrzují pravidlo. Nížinná poloha má nadmořskou výšku do 250m, vhodná je na pěstování teplo milnějších ovocných druhů - meruněk a broskví. Střední poloha, vhodná pro pěstování všech ovocných druhů kromě meruněk a broskví, se nachází v nadmořské výšce 250 - 350m. Podhorské a horské polohy jsou v nadmořské výšce 350 - 600m a více. Na jižních a jihozápadních svazích se pěstují druhy náročnější na vláhu a méně náročné na teplo.
Rybíz - červený a bílý rybíz jsou vhodné i pro pěstování ve vyšších polohách, v nadmořské výšce 300 - 700m. Černému rybízu vyhovují spíše polohy do nadmořské výšky 350 m, výjimečně do 400 m, neboť jsou citlivější na jarní, ale i zimní mrazy. Všechen rybíz se daří pěstovat v půdách středně těžkých, dostatečně vlhkých, bohatých na humus.
Angrešt - nadmořská výška 250 - 350m, ve vyšších polohách jsou citlivější na houbové choroby. Vyhovují jim středně těžké, hlinité půdy s dostatkem humusu. Méně jim vyhovuje kyselá půdní reakce.
Maliny - s úspěchem se dají pěstovat do nadmořské výšky 600 m i vyšší, vyžadují slunné stanoviště, půdy středně těžké propustné, s mírně kyselou reakcí.
Ostružiny - mají podobné nároky jako maliny, například 'Wilsonova brzká'. Ostružiny, jako odrůda 'Thornfree', jsou citlivé zejména na zimní mrazy, proto se pěstují do nadmořské výšky 350m. Vyžadují lehkou, propustnou půdu s neutrální až mírně alkalickou reakcí.
Jahody - s úspěchem je lze pěstovat do nadmořské výšky 500 m i výše na vzdušných až topných, ne příliš vlhkých hlinito-písčitých půdách bohatých na humus a živiny. Ve vyšších polohách jsou větší pěstitelské nároky na pěstování zdravých plodů.
Většina méně rozšířených ovocných druhů je na prostředí velmi adaptabilní. Vedle lísky velkoplodé jsou velmi vhodné pro pěstování i ve vyšších oblastech temnoplodec černoplodý, jeřabina sladkoplodá moravská, zimolez jedlý, rakytník řešetlákový, dřín, borůvka velkoplodá, brusinka, bezinky.
Autor: Lenka KostkováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu