Čerstvé zprávy z kuchyně
Kuchyně už není to, co bývala. Nejnovější trendy prezentovány na salonech nábytku jasně ukázaly, že je nenávratně pryč čas kuchyní zařízených měkce tvarovanými dřevěnými skříňkami, které tak trochu připomínaly obývací stěnu. Dnešní kuchyně viditelně dává najevo svou vysokou technickou úroveň a připomíná spíše laboratoř či modifikovanou lékárnu. Už na první pohled vidět, že nejdůležitější jsou hygiena a přesné dodržování technologických postupů, na co se využívají nejvyspělejší technologie a materiály, za jaké by se nemusela stydět ani NASA.
Ušlechtilé materiály, hladké povrchy, speciální zásuvky, převaha horizontálních linií
a důraz na spodní část kuchyňské linky, to jsou základní charakteristiky moderní kuchyně. V moderní kuchyni dominují spodní skříňky, prostor nad úrovní pracovní linky je co možná nejplynulejší - nejvýraznějšími objekty v části "od pasu nahoru" jsou digestoř a baterie. Aby byla moderní kuchyně kompletní, nízkou horizontální linii kuchyňské linky doplňuje vysoká skříň nebo skříňová stěna na zásoby a vestavné spotřebiče, a také kuchyňský "ostrov" nebo jiná pracovní plocha ve středu místnosti. Stěna za linkou se dnes obkládá velkoplošnými hladkými panely z nejrůznějších materiálů. Panely lze někdy odsouvat a za nimi je vytvořen odkládací prostor jako náhrada momentálně nemoderních avšak praktických horních skříněk (bez kterých se někdy opravdu nedá obejít).
Horní skříňky na ústupu
Ačkoli v moderní kuchyni stále vládne kuchyňská linka, její proporce se postupně mění. Výraz linka je odvozen z linie na sebe navazujících kroků při přípravě jídel, které se zhmotnily v linii skříněk a lineární pracovní ploše. Tato linearita je dnes ještě podpořena obecným trendem dominujících horizontál v členění kuchyně. Stále větší důraz se klade na spodní část linky, vodorovnost níž zdůrazňují široké a nízké zásuvky, dlouhé madla a také dezén povrchu skříněk. Horní skříňky většinou nekopírují spodní část linky po celé délce, bývají nízké, z velké části otevřené nebo odlehčené skleněnými dvířky.
Horní skříňka je dnes nejčastěji jen nízká police se skleněnými dvířky (výklopnými nebo posuvnými)
Alternativou jsou dvě police nad sebou, přičemž opticky působí buď jako dvě samostatné skříňky (aby se nenarušilo horizontální členění), nebo tvoří sestavu - uzavřená a pod ní otevřená polička, tedy dvě výrazné horizontální linie pod sebou. Na mnoha místech (nebo zcela) však horní skříňky chybí, a tak lépe vyniknou dominanty vystupující nad linii pracovní plochy - digestoř a baterie.
S keramickými obkladačkami se v dnešní moderní kuchyni už nesetkáte
Stěna za linkou se obkládá velkoplošnými hladkými panely z nejrůznějších materiálů. Tyto panely lze někdy odsouvat a za nimi je vytvořen odkládací prostor jako náhrada, praktických horních skříněk (bez kterých se někdy opravdu nedá obejít). Dalším mimořádně oblíbeným prvkem moderních kuchyní je úzký hliníkový rámeček, do kterého bývá v případě horních skříněk vsazeno nejčastěji mléčné sklo, v případě spodních skříněk i dřevo nebo plast. Aby byla moderní kuchyně kompletní, horizontální linii kuchyňské linky doplňuje i vysoká skříň nebo vestavěná skříňová stěna na zásoby a vestavné spotřebiče. Viditelné kuchyňské spotřebiče by měly mít některý z dnes populárních typů kovového vzhledu (největším hitem je hliník).
Základ sahá níže pasu
Spodní část kuchyňské linky je základem celé kuchyně.Nejčastěji bývá rozdělena na dva samostatné celky - téměř klasická linka u zdi a "centrální" pracoviště ve středu místnosti.Do středu místnosti přitom bývají vysunuty ty nejhlavnější kuchyňské pracoviště - varné a mycí centrum (vybavené tak, aby byly hodné svého centrálního titulu i centrální pozice).Nejoblíbenější formou je rozlehlý "kuchyňský ostrov" přístupný ze všech stran, alternativu tvoří výběžek ve tvaru písmene T nebo L.
Dominantou centrálního pracoviště jsou baterie a digestoř,
přičemž právě baterie je dnes tím nejzajímavějším objektem. Z kuchyňských baterií se staly propracované multifunkční vertikály kontrastující s horizontály zbytku kuchyně. Sprška s hadicí ve vysokém spirálovitém stojanu, k tomu zvláštní výtok a více ovládacích páček, jak by člověk předpokládal, to jsou základní znaky, které z kuchyňské baterie dělají objekt hodný dnešní hi-tech kuchyně. Digestoř bývá naproti tomu co nejjednoduššeji tvarovaný, nejlepší nízký a široký se sametolesklým hliníkovým povrchem.
Ve spodních skříňkách jsou zásuvky
Odkládá se do nich opravdu všechno, a asi na všechno existují důmyslné systémy přihrádek a kolíčků, které vymezí přesné místo pro každý jeden předmět. Přitom, zdá se, platí přímá úměra: čím nižší a širší jsou zásuvky, tím modernější je kuchyň. K dokonalosti ji dovedou madla v podobě tenkých tyčí na celou délku zásuvky (případně na celou výšku skříně). Pracovní deska by měla být jednolitá bez zbytečných výškových skoků, které by komplikovaly čištění a likvidovali univerzálnost využití dlouhé rovné plochy. Nejčastěji používanými materiály jsou kámen, umělý kámen a odolný plastový povrch, lesk jehož je přímo synonymem hygieny.
Prababička versus pravnučka
Pokud vám hypermoderní a supertechnické nadkuchyně opravdu nic neříkají a raději dáte přednost něčemu, co už na první pohled zahřeje u srdce, zařiďte si kuchyň podobně, jako měla vaše prababička. Dřevo natřené matnou krémovou nebo zelenou barvou (může být v duchu ekologického dneška akrylátová), precizně vyřezávané detaily dvířek a římsy, otevřené poličky s háčky na hrnky a na dvířkách skříněk mosazné držadla ve tvaru kuličky nebo obloučku, který připomíná klepadlo na staré bráně. Moderní variací na prapůvodní materiál jsou zásuvky z proutěných košíků, které vypadají opravdu stylově a opravdu domácky (člověk až cítí vůni chleba a dřeva). Akceptovatelný je i anachronismus v podobě kuchyňské linky s tvaroslovím starého kredence, rozhodně by však neměl chybět samostatně stojící příborník, velký dubový stůl s kostkovaným ubrusem a dlažba v barvě pálené cihly. V kuchyni jako od prababičky by měl stát sporák sice u zdi, ale samostatně, může být zakomponován do bloku mírně širšího, jako je varná deska sama a doplněn digestoří, který evokuje komín černé kuchyně nebo krbu.
Autor: Lenka Kostková
