Chrliče a přepady pro PVC fólie
PVC fólie z měkčeného polyvinylchloridu se používají jako hydroizolační povlak plochých střech, teras a balkonů i jako těsnicí výstelka betonových a zděných bazénů. V obou případech musí voda z plochy odejít řízeně. Jinak se hromadí v úžlabích, přetéká přes atiku, zatěžuje konstrukci nebo rozkolísává provozní hladinu nádrže. Chrlič je boční výtok, který odvádí vodu mimo plochu, typicky přes atiku, římsu nebo okraj bazénu. Přepad, často označovaný jako pojistný nebo bezpečnostní, nastupuje ve chvíli, kdy hlavní vtok nestačí, je ucpaný, nebo kdy do nádrže přibývá voda deštěm a koupáním.
U střech se pojistný přepad umisťuje v atice v nejnižším místě odvodňovaného úžlabí s předepsaným převýšením nad hladinou u vtoku. U přelivového bazénu žlab udržuje stálou hladinu a odvádí přebytek do akumulační nádrže. Bez správně napojeného chrliče a přepadu ztrácí i jinak kvalitní PVC povlak funkci, protože právě zde končí souvislá plocha fólie a začíná prostup. Proto se tyto prvky navrhují společně s hydroizolací, nikoli dodatečně.
-
Hledáte kvalitní odvodnění plochých střech za rozumnou cenu? Podívejte se na aktuální nabídku!
Střešní chrliče a pojistné přepady
U hydroizolací na bázi PVC-P, například v systému FATRAFOL, se chrliče uvádějí jako boční vpusti a pojistné přepady jako nouzový odtok při neprůchodnosti střešních vtoků. Límec nouzového přepadu musí být řádně připevněn k podkladu. Opracování v místě průchodu fólií probíhá obdobně jako u střešní vpusti. Výrobci přednostně doporučují tvrdé plastové vtoky s integrovanou manžetou, protože jsou hydroizolačně spolehlivější než měkké, snadno deformovatelné díly.
Oblast vtoku se zapouští pod úroveň přilehlé plochy, aby voda odtékala i při maximálním průhybu nosné konstrukce. Balkónové chrliče, okapnice a střešní vpusti s PVC límcem se mechanicky ukotví a fólie se k nim přitaví horkým vzduchem. Poplastovaný plech má na funkční straně vrstvu PVC, která je svařitelná s hydroizolační fólií, a proto slouží jako systémový prvek atik, říms a ukončení. Pojistný přepad není okrasa, ale pojistka proti zatopení střechy, pokud se hlavní vtok ucpe listím, ledem nebo nečistotou. Umístění se proto kreslí už ve skladbě střechy, včetně spádu k úžlabí a výškového odstupu od provozní hladiny u vtoku.
-
Další informace najdete v článku o odvodněních plochých střech.
Svařování a napojení fólie na vtok
Spojení fólie s chrličem nebo přepadem se provádí horkým vzduchem. Pracovat lze nad teplotou vzduchu i podkladu přibližně +5 °C, fólie musí být suchá a čistá. Nejprve se svaří vnitřní část, poté vnější obvod. Přítlak se vede silikonovým válečkem podle tvaru hrdla, aby ve svaru nezůstaly vzduchové kapsy. U prefabrikované vpusti se fólie přivaří k dílu, v místě hrdla se vyřízne otvor odpovídající světlosti, hrany se zaoblí a obvod se uzavře plným svarem.
Ručně vytvořený válec z nevyztužené fólie se vtahuje do vpusti, natahuje se do hrdla a zesiluje prstencem. Svár se ověřuje trhem nebo kontrolní jehlou: správný spoj se trhá mimo svar, nikoli ve svaru. Přesahy pásů se obvykle volí 5 až 8 cm, u mechanicky kotvené fólie více. Prefabrikovaný díl s integrovaným límcem snižuje riziko kapilárního zatékání podstatně víc než improvizované vyříznutí otvoru do pásu. Fólie se nesmí klást do přímého kontaktu s asfaltem ani s pěnovým polystyrenem bez separační textilie.
Přepadové žlaby u fóliových bazénů
U přelivových bazénů s PVC fólií se používají betonové nebo PVC přelivové žlábky určené k navaření výstelky. Betonový žlábek má horní hranu připravenou pro upevňovací lištu a dodává se v délkách 0,5 m, 1 m a 2 m. Existují také PVC žlábky o rozměrech přibližně 238 × 520 × 130 mm, určené k zabudování a napojení bazénové fólie. Fólie se v misce pokládá volně a kotví se na okraji k profilům z poplastovaného plechu a k lištám žlábku. Svary jednotlivých pásů nesmějí procházet místy osazení technologie.
Příruby nátoků, odtoků a přepadů se utěsňují přes volnou nebo pevnou přírubu s těsnicí podložkou z PVC; svařit lze jen tehdy, když je materiál příruby totožný s fólií. Před konečným utěsněním se bazén napouští vodou zhruba do 20 cm, aby se fólie vytáhla a později se nezkroutila kolem prostupu. Těsnost přelivu stojí a padá s rovným navařením fólie na poplastovanou lištu, nikoli s pouhým přilepením okraje. Po úplném napuštění voda dotlačí fólii do koutů a teprve tehdy je možné posoudit, zda v přelivu nezůstaly záhyby.
Bazénové chrliče a jejich okruh
Bazénový chrlič je nerezový výtokový prvek, který na okraji nádrže vytváří vodopád. Běžně se vyrábí z oceli AISI 316. Má vlastní cirkulační okruh: sací kus ve stěně, PVC potrubí obvykle průměru 63 mm, uzavírací kulové ventily a samostatné čerpadlo. Čerpadlo se doporučuje umístit co nejblíže bazénu, nejvýše 2 až 3 m; při větší vzdálenosti je nutný vyšší výkon. PVC redukce se zabetonuje u okraje, propojí se s čerpadlem a teprve potom se chrlič vsune a přišroubuje.
Zasouvaná část se maže silikonovou vazelínou, aby se nepoškodily těsnicí o-kroužky. U fóliového bazénu se volí plastový sací kus. Některé montážní návody výslovně nedoporučují tyto chrliče u úpravy vody elektrolýzou slané vody a požadují volný chlor nejvýše 1 mg/l a pH 7,2 až 7,6. Údržba zahrnuje čištění nerezového povrchu nejméně dvakrát měsíčně a odstranění chlorových i vápenatých usazenin. Chrlič se nesmí napojovat na hlavní filtrační okruh jako náhodná odbočka, protože potřebuje vlastní sání, výkon a regulaci.
Chyby při montáži, nesnášenlivost materiálů a údržba
Nejčastější závady vznikají z dodatečného vyříznutí otvoru bez límce, ze svaru vedeného přes prostup, z montáže na mokrou nebo příliš studenou fólii a z přímého styku měkčeného PVC s asfaltem nebo pěnovým polystyrenem. Změkčovadla z fólie mohou do těchto materiálů migrovat, fólie tvrdne a praská; proto se vkládá separační textilie, obvykle 200 až 300 g/m². Podklad musí být hladký, bez ostrých hran.
U střech se svary kontrolují jehlou, u bazénu se vzhled fólie posuzuje až po napuštění, u velkých nádrží i po měsíci provozu. Teplota vody u fóliových bazénů se drží v mezích výrobce, často do 27 až 28 °C, protože vyšší tepelné zatížení a agresivní chemie fólii zvlnují a blednou. Koncentrovaná bazénová chemie se nesmí sypat přímo na fólii. Každý prostup fólií je trvalý rizikový bod, proto se navrhuje, kotví a svařuje podle systému výrobce, nikoli podle odhadu na stavbě. Pravidelná kontrola vtoků, žlabů a nerezových výtoků je levnější než sanace zatékání pod hotovou hydroizolací.
Autor: Martina Dvořáková
