a nedostatečnou regulací tepla ve vytápěných místnostech. Důsledkem toho je zbytečné přetápění, resp. výroba přebytečného tepla. Vyspělá regulační technika se proto považuje za nejdůležitější část moderní otopné soustavy vzhledem k hospodárnost, ekologii a komfort obsluhy.
Zajišťuje nejen to, aby byly všechny jednotlivé zařízení topného systému dokonale koordinovány, ale i vzájemnou výměnu informací, na základě kterých dochází k optimalizaci činnosti celého systému. Správně nastavená regulace garantuje příjemnou tepelnou pohodu v domě i bez toho, aby do ní bylo nutné často zasahovat.
Prostorový termostat v referenční místnosti spíná kotel dle nastavené teploty a časového harmonogramu, což neumožňuje zónovou regulaci pro specifické potřeby prostor, jako jsou ložnice (16–18 °C) či koupelny (24 °C).
Umístění čidla v teplé jižní místnosti způsobuje nedotápění severních částí objektu. Pro vyšší efektivitu je nutné umístit senzor do chladnější místnosti a teplotu v ostatních pokojích korigovat pomocí termostatických ventilů na radiátorech. Tento systém zajišťuje optimální tepelnou pohodu v celém objektu při zachování energetické účinnosti.
Termostatické ventily se v současnosti využívají většinou jako doplněk k centrální regulaci. Termostatická hlavice obsahuje výplň, která se se zvyšující teplotou roztahuje, a tím uzavírá radiátorový ventil.
Takovým způsobem lze upravit výkon nesprávně navrženého radiátoru. Termostatické ventily dokáží zohlednit také dodatečné tepelné zisky, a automaticky tak snížit tepelný výstup radiátoru v okamžiku, kdy místnost přesáhne požadovanou teplotu, například v důsledku přímého slunečního záření nebo z důvodu zbytkového tepla z vaření.
Mnohem vyšší komfort a také účinnost jako prostorová regulace nabízí ekvitermní regulace. Tento systém využívá jako měrnou veličinu venkovní teplotu, a proto reaguje mnohem rychleji. Samozřejmě, senzory kromě venkovní teploty sledují i teplotu v místnostech a teplotu topného média.
Výkon topení se přitom automaticky přizpůsobuje vnějším teplotám na základě nastaveného časového programu a zvolené ekvitermní křivky, která zohledňuje otopnou soustavu a charakteristiku budovy. I při prudkých poklesech teploty je díky tomu zajištěna prakticky konstantní vnitřní teplota. Ekvitermní regulace se obvykle řeší jako součást topného tělesa a dnes je již běžnou součástí moderních modelů kotlů.
Nejkomfortnější a nejvyspělejším způsobem regulace vytápění je inteligentní elektronická regulace. Díky senzorům, rozmístěným ve všech místnostech, má pod kontrolou teplotu v celém domě, navíc v každé místnosti zvlášť. Mozkem celého systému je centrální obslužná jednotka, kterou lze nainstalovat na kterémkoliv místě v domě.
Centrální jednotka zajišťuje výchozí požadavky obyvatel a prostřednictvím kabelového nebo rádiového spojení upravuje nastavení regulátorů v jednotlivých místnostech. Snímače na topných tělesech hlásí skutečné tepelné požadavky centrální jednotce a ta tyto údaje posílá do řídící jednotky kotle.
Regulace hybridních topných systémů kombinujících plynové kotle se solárními kolektory či tepelnými čerpadly vyžaduje precizní koordinaci všech zdrojů energie. Moderní počítačové sítě a internetové připojení umožňují efektivní integraci komponentů včetně solární regulace závislé na intenzitě slunečního svitu.
Pokročilé analytické funkce zajišťují automatickou diagnostiku poruch a včasné hlášení údržby. Uživatelé získávají vysoký komfort díky dálkovému ovládání a předprogramování systému přes mobilní zařízení. Tato inteligentní automatizace maximalizuje energetickou účinnost, zvyšuje bezpečnost provozu a výrazně snižuje celkové finanční náklady na vytápění.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu