Jak na rekonstrukci bytového jádra?
S podobnou situací se setkal, i když možná jen z doslechu, téměř každý z nás - byt v panelovém domě je již dávno za svým horizontem a s novými obyvateli se musí přizpůsobit jejich potřebám, což představuje rozsáhlou rekonstrukci. V první fázi prochází změnou většinou koupelna, protože umakartové jádro o rozměrech 1,6 × 2,5 m nemá žádnou šanci vyhovět požadavkům moderní koupelny.
Několik kouzel s posunutím původní příčky či vybudováním jiné
a nová koupelna má své stabilní místo. V dalším kroku je však třeba vyřešit dispoziční schéma koupelny, což v praxi znamená rozmístit jednotlivé sanitární předměty v prostoru. A právě zde přichází moment, kdy se obyvatelé bytu musejí rozhodnout pro způsob realizace rozvodů a instalace. Od nich totiž závisí rozmístění a uspořádání zařizovacích předmětů v koupelně. V podstatě lze realizaci instalací rozdělit do dvou skupin.
Do první patří instalace, které se řeší klasickým mokrým způsobem
- a to buď jako instalace zasekané do zdiva nebo tažené před stěnou a dodatečně obezděné. Tento tradiční způsob, i když lety odzkoušený, má několik nevýhod. Kromě vysoké pracnosti a nepořádku, který vzniká při montáži, nelze zapomínat ani na omezené možnosti uspořádání koupelny. Chcete-li mít svobodu při rekonstrukci vaší nové koupelny, měli byste využít výhody suché výstavby pomocí instalačních systémů pro předstěnovou montáž nebo samostatné instalační stěny. Konkrétně to znamená, že si do koupelny umístíte montované zídky, které jsou nejen hezké, ale především praktické, protože v nich schováte ošklivé potrubní rozvody nebo splachovací nádržky toalet. Můžete jimi rozdělit prostor nebo vytvořit nové odkládací plochy.Instalační stěny se dají umístit i volně v prostoru, díky čemuž můžete v koupelně s klasickým půdorysem vytvořit netradiční řešení.
Instalační systémy pro předstěnovou montáž
Při suché výstavbě se rozlišují modulové systémy a sanitární stěny. Zatímco při montáži modulových sanitárních systémů se namontuje pouze vybraný modul pro upevnění záchodu nebo umyvadla, při použití sanitárních stěn se vytvoří konstrukce pro uchycení rozvodů a sanitárních předmětů. Ta po ukončení obkladu vytváří sanitární stěnu. Dobré instalační systémy se vyznačují vysokou úrovní flexibility a jednoduchým způsobem montáže.
Použitím kvalitního instalačního systému si zabezpečíte
- Jednoduchou výstavbu sanitárních stěn,
- Dobrou přístupnost při montáži odtoků a vpustí,
- Možnost montáže sanitárních předmětů do rohu, většinou pod libovolným úhlem,
- Výstavbu volně stojících stěn, které zasahují do prostoru,
- Vyrovnání nerovností na stěně, podlaze a stropě,
- Flexibilní montáž vertikálních a svislých rozvodů,
- Obklad vany a sprchového koutu,
- Flexibilní možnost umístění koupelnového nábytku na stěnu,
- Provedení kompletních potrubních rozvodů v modulech v dílně,
- Méně špíny a odpadu při renovaci koupelny,
- Snížení hluku, který způsobuje provoz sanitárních předmětů.
Předstěnová instalační konstrukce nabízí dokonce i vynikající zvukovou izolaci
Instalační stěna před zděnou stěnou snižuje hladinu hluku při WC na 30 dB, u umyvadel na 17 dB a při sprchách na 32 dB. Zvláště při nočních zvucích záchodu, vany nebo sprchy dochází při použití předstěnových instalačních systémů k výraznému snížení hluku. Jednotlivé pracovní kroky se při montáži sanitární instalace ve formě předstěnových instalačních systémů realizují bez špíny, stavebního odpadu a hluku, který vzniká při bouracích, zdících a čistících pracích na klasickém instalačním rozvodu. Dobré předpoklady pro snadnou montáž nabízejí systémy, které výrobci předem připraví pro různé varianty a individuální podmínky projektu a na stavbu se dodávají jako připravený komplet. To znamená, že všechny (nebo alespoň větší část) potřebná napojení, armatury, splachovací nádržky a případně i elektronické ovládací prvky na armatury nebo splachování WC se namontují dopředu. Jako velmi užitečné se ukazuje, když systém lze přímo z čelní strany nastavit do různých výšek. Díky této vlastnosti se dá přizpůsobit výškovým požadavkům uživatele.Umyvadla a WC lze snadno a rychle umístit do potřebné výšky. Hodně času ušetří výběr nejen systému s kompletními trubkami, ale i potřebnými voděodolnými sádrokartonovými deskami určenými k obkladu konstrukce. Díky této kompletní dodávky odpadají další pracovní kroky a ušetřený čas můžete využít někde jinde. Při použití instalačních systémů se kreativitě nekladou žádné hranice. Obvyklé schéma, podle kterého se sanitární objekty umísťují ke stěně, tím pádem zůstává zastaralá a nepotřebná.
Pokud chcete ušetřit místo, umístěte WC do rohu,
sprchu a umyvadlo můžete umístit i v odstupu od stěny a vanu namontujte velkoryse ve středu prostoru, ať je přístupná ze všech stran. I úzké koupelny se dají díky sanitárním stěnám zařídit podle nejnovějších architektonických trendů. Změny půdorysu lze také bezproblémově realizovat, například pomocí stěn s poloviční výškou na oddělení jednotlivých funkčních zón. Pro velmi malé koupelny existuje řešení v podobě rohových instalačních prvků. Prostor ušetří i splachovací nádržka zabudovaná ve stěně. Malé římsy vytvořené předsazenými instalačními stěnami se dají používat jako příruční odkládací plochy.
Vnitřní odhlučněná kanalizace
Prakticky většina obyvatel panelových domů má negativní zkušenosti s hlukem, který vzniká při protékání odpadních vod kanalizačním potrubím. Podle způsobu přenosu zvuku jej dělíme na zvuk šířící se vzduchem a zvuk šířící se hmotou. Při systémech vnitřní kanalizace se vyskytují oba druhy - proudění vody rozkmitává potrubí (šíření hmotou) a samozřejmě i vlastní průtok vody způsobuje hluk (šíření vzduchem). Řešením tohoto problému je odhlučněné vnitřní kanalizační potrubí, které značným způsobem redukuje hlukovou hladinu. I zde je však třeba dbát na výběr kvalitního a funkčního systému, protože ne všechny systémy na našem trhu nabízejí srovnatelné parametry. Šíření zvuku vzduchem je u kvalitních systémů minimalizováno použitím speciálního materiálu, který pohlcuje zvuk, a použitím speciálního systému upevnění. Jde o systém podpůrné objímky připevněné ke stěně a fixační objímky, které ke stěně pevně připojeny nejsou. Fixační objímka udržuje potrubí vzhledem k podpůrné objímce v určené pozici. Díky této technice nedochází k přenosu zvuku, který vzniká vibrací potrubí na instalační stěnu, a netřeba tedy žádné další zvukově izolační práce.
Přehled systémů
V praxi můžete najít dvě varianty instalačních systémů, mezi nimiž jsou rozdíly pouze na úrovni předmontážní přípravy.Součástí každé varianty jsou blokové a kompletní systémy, dále modulové prvky vhodné pro samostatnou a řadovou montáž (případně montáž do volného prostoru) nebo na vybudování instalační stěny na celou výšku prostoru.Prefabrikované montážní instalační konstrukce se montují pomocí příchytek k podlaze nebo stěně. Díky stěnovým a podlahovým profilům lze umístit zařizovací předměty do různých výšek i s bočním posunem. Všechny rozvody se vedou v této konstrukci. Zvuková izolace je zajištěna vyplněním vnitřního prostoru v konstrukci izolačním materiálem (minerální vlna, desky ze skelné vaty, ovčí vlna apod.). Na nosnou konstrukci se nakonec namontují voděodolné sádrokartonové desky, které se dají doplnit povrchovou úpravou z keramických obkladů. Sestavené instalační prvky nebo moduly se přímo během výroby vybaví všemi zásobovacími a odváděcími vedeními, ukotvením a montážními prvky pro jeden nebo více sanitárních předmětů.Tyto prvky je třeba pouze napojit na přívod vody a kanalizaci. Po montáži obkladových voděodolných sádrokartonových desek (dokonce i pomocí rychloupínacích drátků) a kontrolním napojení na hlavní rozvod vody a kanalizace může dojít k definitivnímu připojení a následně i ke zhotovení keramického obkladu. Instalační stěna pro předstěnovou montáž je vhodná k vedení všech potřebných rozvodů a také na montáž sanitárních předmětů, například závěsného WC. V principu jde o zdvojenou stěnu, která stojí paralelně u příčky. Ta je vyhotovena z ocelových profilů s oboustranným obkladem ze sádrokartonu, přičemž ve vlhkých prostorech je nutné použít impregnované desky. Ocelové profily se spojují ve výšce přibližně 90 a 180 cm sádrokartonovým pásem o šířce 30 cm. Šířku stěny určují zabudovaná vedení, způsoby jejich rozvodů či rozměry zabudovaných stavebních dílů, například splachovací nádržky. Instalační stěna může zcela nahradit klasickou zděnou stěnu. Nosná konstrukce je z různých ocelových profilů, které zároveň vytvářejí i systém pro uchycení rozvodů, zařizovacích předmětů a obkladu. Po montáži rozvodů následuje uchycení jedné boční stěny, vyplnění prostoru izolací a uchycení druhé boční stěny. Před definitivní montáží je nutné vyřezat do sádrokartonových desek otvory o něco větší než průměr přecházejícího potrubí, aby se mezi potrubí a sádrokarton mohl umístit trvale pružný izolační materiál. Teprve potom stěny uzavřeme. Instalační stěna je ideální v případech, kdy se po obou stranách stěny řeší prostory, jako jsou záchod, koupelna, kuchyň nebo jiné neobytné prostory.
Tajemství montáže
Sádrokartonové systémy se velmi dobře hodí na osazování všech druhů technických zařízení, tlakových i odpadních potrubí. Pro tyto účely se budují sádrokartonové příčky nebo odsazené stěny s takovou tloušťkou, aby se dalo osadit instalační vedení bez narušení nosné konstrukce. Například k uložení odpadního potrubí o průměru 110 mm je třeba vytvořit příčku s dvojitou nosnou konstrukcí. Montáž konstrukcí nutně realizujeme vždy v úzké spolupráci s instalatéry, kteří vědí, jaký prvek budou osazovat, a přesně určí i výšku a umístění osazení.
Závěsné sanitární zařízení (záchodové mísy, umyvadla atd..) Se upevňují na předem zhotovené konstrukce. Každá z nich se vyrábí na konkrétní předmět, kromě toho obsahuje i úchytky pro přesné osazení baterií, odpadu atd.. Při napájení vany se z důvodu zvukové izolace vkládá mezi okraj vany a první vrstvu opláštění proužek napájecího těsnění. Horní vrstva dvojitého opláštění se ukončí 10 mm nad okrajem vany. Vzniklá spára se později vyplní fungicidním trvale pružným tmelem. Mezi podlahou a spodní hranou opláštění se ponechá spára asi 10 mm. Při přechodu mezi keramickým obkladem stěny a podlahy se musí věnovat zvýšená pozornost rohovému těsnění. Používají se zde speciální těsnicí pásy, které se lepidlem přichytí k obkladu a rohový přechod spolehlivě utěsní. Dokončené plochy lze po vytmelení obkládat všemi druhy stěnových obkladů. Před samotnou aplikací je třeba upravit povrch sádrokartonových desek nanesením penetračního nátěru. Po asi 2 až 4 hodinách se aplikuje první vrstva hydroizolačního nátěru (tekutá lepenka). Následně se rohové spoje, vnitřní hrany a kouty vyztuží těsnicím pásem a nechají se asi 12 hodin schnout.Potom se aplikuje druhá vrstva hydroizolačního nátěru (v případě předpokládaného působení tlakové vody se doporučuje i třetí, případně čtvrtý nátěr). Po 24 hodinách se nanese lepidlo na obklad a položí se dlažba a obklad. Asi po dalších 24 hodinách se vyspárují mezery.
Povrchové úpravy
Základní obklad instalační konstrukce se realizuje pomocí impregnovaných sádrokartonových desek. Desky by měly být označeny symbolem pro impregnované desky do vlhkých prostor.Tloušťka by neměla být menší než 12,5 mm a může dosáhnout až 25 mm - buď v podobě jedné desky, nebo zdvojením dvou desek o tloušťce 12,5 mm. Plotny zapotřebí na místě změřit a přizpůsobit příslušným rozměrům. Nezapomeňte na otvory na potrubí a vývody, které by měly být o něco větší, aby se mezi desku a trubku vešlo i trvale pružné těsnění. V prodeji se běžně dostanou desky o rozměrech 1 × 1,5 m, z nichž si musíte připravit přesné velikosti na obklad instalační konstrukce, čímž vzniká poměrně velký odpad. Pokud chcete ušetřit, poohlédněte se po výrobcích instalačních systémů, kteří nabízejí sádrokartonové desky ve velikostech odvozených od rozměrů jednotlivých instalačních prvků, často i otvory pro instalační vedení. Konečný povrch tvoří v koupelně většinou keramické obklady, které se lepí přímo na sádrokartonové desky. Nemusíte se však bát ani dřevěného obkladu, nejlépe ze smrku, borovice nebo červeného cedru. Při použití dřevěného obkladu v koupelně je však třeba vytvořit zadní odvětrávání (nejprve se namontuje dřevěné laťování a až potom samotný obklad). I desky z umělého kamene (například gres) nabízejí zajímavou alternativu povrchové úpravy.
Autor: Lenka Kostková
