Jak renovovat dřevené krovy na starých chalupách?

Krovy chalup bývají poškozeny především v důsledku dlouhodobého zatékání přes krytinu, které způsobuje rozvoj houbové infekce ve dřevě a napadení slabšího dřeva dřevokazným hmyzem. Nejčastějším místem poškození krovů bývá jednak vrcholový spoj krokví, jednak náběh k okapu. Rizikovými místy jsou i úžlabí a komínové prostupy.

chalupa, dřevo, krovy

Pravidelná údržba odhalí i drobné závady

Kdekoli v ploše krytiny se mohou narušit její voděizolační funkce a následně může dojít k zatékání krovu. Pokud však chalupu průběžně opravujeme a udržujeme, takové poruchy se obvykle vyskytují jen v poměrně malém rozsahu. Více let neudržovaná chalupa má střechu obvykle proděravěnou na více místech a v takových případech je třeba často počítat s výměnou celého krovu za nový. Malé vady dřeva, například staré tesařské spoje, pukliny a podobně, nepředstavují pro konstrukci riziko (pokud výrazně nesnižují únosnost - to musí posoudit statik), protože se dají buď opravit (například vyplněním dřevěnými plombami), nebo ponechat tak. V takovém případě jsou zajímavým dokladem "života" konstrukce, kterou vizuálně (a možná i historicky) obohatí. Snazší je udržovat a opravovat otevřené střešní konstrukce (konstrukce střech, které tvoří jen nosný krov a krytina na laťování) než uzavřené střešní konstrukce, u nichž je nosná konstrukce (především krokve) skrytá v tepelné izolaci podkroví. Zejména při zobytňování podkroví je  třeba střešní dřevěné konstrukce ochránit i chemicky.

Lokální opravy

V určitých případech se při lokálním poškození krovu se může vyměnit nebo opravit jeden poškozený prvek konstrukce, přičemž není třeba rozebrat či vyměnit celou konstrukci. Při jakýchkoliv zásazích do konstrukce krovu, které přemisťují nebo odstraňují jeho části, je třeba kvalifikovaně posoudit skutečný technický stav dřeva, ze kterého je krov postaven, aby při pohybech a změnách namáhání nenastala destrukce prvků. Před zahájením prací je třeba slabá nebo riziková místa dodatečně (byť dočasně) podepřít, ztužit nebo zesílit.

Výběr dřeva

Při opravách dřevěných prvků novým dřevem se musí dodržet určité zásady: 

  • Druh a kvalita dřeva by měla být příbuzná původnímu, 
  • technologie opracování by měla být příbuzná původní (z estetického hlediska, zejména při přiznaných krokvích vznikne kontrast mezi řezaným a tesaným dřevem), 
  • vlhkost před zabudováním by měla být menší než 15% (tento požadavek se v praxi téměř nikde nedodržuje pro nedostatek kvalitního a správně vysušeného dřeva). 

Lepené dřevo a stavební dřevo

Nedostatek a cenová náročnost dřevěného masivu je důvodem, proč se dnes vyrábějí některé dřevěné stavební výrobky z lepeného dřeva, které má samo o sobě v jednotlivých kusech nižší kvalitu, avšak po slepení v určitých případech výrazně převyšuje kvalitu srovnatelného výrobku z masivního dřeva. Tam, kde dochází ke kontaktu starého dřeva s novým (zejména pokud je viditelný), je vhodné využít i použité dřevěné dílce, například trámy (samozřejmě neinfikované).  Stavební dřevo se podle trvanlivosti rozděluje na málo trvanlivé (ze smrku, z buku, břízy, habru, lípy, javoru, olše, topolu), trvanlivé (z jedle, jasanu, borovice) a velmi trvanlivé (z akátu, dubu, tisu, modřínu ). Stavební dřevo, které bude snášet určité zatížení, musí mít přiměřenou pevnost a určité bezpečné rozměry (určí je statik).

Výměna poškozeného trámu

Po uvolnění spojů trámů se vyměňovaný prvek konstrukce oddělí od zbytku. Pokud jsou nad prvkem další trámy, třeba je zvednout (například hydraulickými nebo mechanickými zvedáky) přibližně o 5 až 15 cm, aby vznikl dostatečný prostor pro uvolnění a vyjmutí poškozeného prvku.Po opatrném vyjmutí trámu se nový prvek vloží na správné místo. Někdy se nelze vyhnout opakovanému vkládání, vyjímání a opracování nové části konstrukce. Po osazení nového prvku se ostatní konstrukce spustí na původní místo - přitom však třeba neustále kontrolovat její tvar a pohyby tak, aby nedošlo k nežádoucí destrukci nebo deformaci - a nový prvek se s ní pevně spojí (tesařskými spoji, hřebíky, svorníky apod..) .

Odstranění vazných trámů

Starší konstrukce krovu (především stolicové nebo i střešní, posílené vaznými trámy) často neposkytují dostatečnou průchodnou výšku napříč podkrovím, což omezuje jeho přestavbu na obytné či jinak využíváné podkroví. V takových případech lze odstranit vazné trámy a nahradit je soustavou uloženou ve stropě posledního podlaží. Stropní konstrukce musí mít dostatečnou tuhost. Do konstrukce stropu pod podlahu podkroví se vkládá ocelová výztuž, která se propojí s konci bývalého vazného trámu (například pásovou ocelí), nebo se strop posledního podlaží buduje ze železobetonu, případně se pod pozednicemi zrealizuje železobetonový věnec, ke kterému se pomocí příslušné výztuže přivaří propojení na konce vazných trámů. Odříznout vazný trám lze až po přenesení zatížení na novou konstrukci. Neodstraňuje se celý, jeho konce se ponechají na původním místě, v původní vazbě s pozednicemi a krokvemi, čili se odřízne asi 10 až 20 cm před vazbou. 

Zesílení a ztužení příložkami

Technologie zesílení (celé délky, tedy i uložení v záhlaví) a ztužení (bez uložení v záhlaví) dřevěných prvků příložkami jsou založeny na zvětšení jejich původního průřezu příložkami (dřevěnými, ocelovými), které se přikládají k trámům a připevňují k nim tesařskými spoji, svorníky se šrouby, svary a podobně. Je vhodné je použít, zvláště když jsou ostatní části ošetřované konstrukce v uspokojivém stavu. Příložky se mohou připojit pouze na zdravé dřevo a neměly by se umísťovat v oblasti spojů krovu, aby jej neoslabovaly. Příložky třeba s původním prvkem pevně spojit. Aby při použití svorníků dřevo pod šrouby nepraskalo, používají se speciální podložky s jednostranným ozubením, které se zasekne do dřeva a nedovolí, aby se jeho vlákna v otvoru oddělovaly (tzv. jednostranné buldoky). Pokud poškození zapříčinila některá z plísňových nebo kvasinkových infekcí, trám třeba odříznout, obvykle 1 m od viditelného místa poškození.

Přetěžovaní trámů

Jde o náhradu poškozené části dřevní hmoty novou. Odstraní se odřezání tak, aby vznikla úložná plocha, do které bude možné novou část - protézu - opřít. Řez většinou neprochází trám přímo, ale zalomené. Při návrhu řezu je důležité uvědomit si, jak trám přenáší orientované síly. Úložné plochy, které budou namáhány na tlak, je třeba navrhnout kolmo na směr sil.Protézy trámy lze kdekoli v jejich délce. Během prací je nutné uvolněné části konstrukce zajistit před změnou polohy a zatížení z nich přenést na okolní části konstrukce krovu. Pro spojení přiložené protézy s původním trámem se používají tesařské spojky, svorníky, lepidla apod..

Zpevňování plombami

Mezi moderní technologie lokálních oprav dřevěných trámů patří i vyplňování vyříznutých poškozených částí dřevěných trámů zdravou dřevní hmotou, epoxidem, polymerbetonem, tedy plombami, které se ještě zesilují ocelovými nebo plastovými pruty, injektováním a pod. Nové dřevo se vkládá do vydlabaného otvoru v dřevěném prvku ihned po jeho vytvoření, protože jinak hrozí nebezpečí, že se původní, podstatně ztenčená dřevní hmota zkroutí, což je prakticky neodstranitelná porucha. Vkládanou plombu proto třeba mít připravenou předem a poškozená dřevní hmota původního trámu se musí vybrat rychle. Dřevo poškozené houbami nebo hmyzem je důležité dezinfikovat příslušným chemickým prostředkem.

Zpevňování zpevňovacími látkami

Spočívá ve vyplňování volných a rozrušených prostorů uvnitř dřevní hmoty náhradní látkou (nesmršťující, obvykle na bázi epoxidových pryskyřic), která dřevu vrací potřebné mechanické vlastnosti. Může se nanášet nátěry, injektáží, napouštěním a pod. Na dostatečné zpevnění poškozené hmoty se příčně přes vlákna navrtají otvory velikosti asi 6 mm, které jsou od sebe vzdáleny asi 1,5 až 2 cm, případně hustěji. Výletové otvory hmyzu lze využít jen částečně, protože chodbičky neprocházejí přes dřevo přímo, ale křivě, takže distribuce napouštěcí látky by byla nerovnoměrná. Spáry, jimiž by zpevňovací pryskyřice mohla unikat, třeba utěsnit (například hlinkou, voskem, plastelínou, lepicí páskou a pod.). Uzavření spár se po napuštění odstraní. Před napouštěním se dřevo nesmí napustit hydrofobizujícími látkami. Technologie plombování a zpevňování dřeva jsou složitější a dělají je například restaurátoři, proto je vhodnější obrátit se před obnovou na ně. 

Prevence - konstrukční opatření

Životnost neošetřených dřevěných konstrukcí se v interiéru odhaduje na 120 až 200 let, pokud jsou správně zabudovány. Proto je potřeba, uložit je v suchu, resp. zajistit z nich rychlé odtékání vody (nakloněním ploch). Nevhodné je dlouhodobé uzavření prostorů bez průběžného větrání, jakož i přímý kontakt dřeva s okolní vlhnoucí zděnou konstrukcí. 

Prevence - chemická opatření 

Chemická opatření zvyšují odolnost dřevěných konstrukcí tak proti hmyzu, houbám, jakož i proti UV záření, a to nejen povrchově, ale při vhodné aplikaci i hloubkově. Jako nátěry se používají látky obsahující fungicidní a insekticidní prostředky. Zbarvené přípravky umožňují snadno identifikovat ošetřené plochy od neošetřených. Pro pohledově exponované konstrukce jsou vhodné pouze bezbarvé prostředky. Obecně platí, že další nátěr roztoku na bázi organických rozpouštědel se realizuje po 24 hodinách, na vodní bázi asi po 12 až 24 hodinách. Teplota by při natírání neměla klesnout pod 5 ° C při organických rozpouštědlech a pod 10 ° C při vodních. Natírání i nástřik je vhodné používat jen při těžko dostupných konstrukcí, lepší je napouštět dřevo v mokru, protože přípravek lehčeji pronikne hlouběji pod povrch dřeva. Některé houby jsou svým podhoubím schopné proniknout i velmi hluboko do dřeva, cihlového či kamenného zdiva a betonu. Proto se musí při sanaci na místě výskytu hub odstranit i omítka, spáry zdiva je třeba vyškrábat do hloubky 1 cm a zdivo ošetřit fungicidním přípravkem do vzdálenosti alespoň 1 m od místa posledního nálezu hub. Napadené dřevo, které se odstraní z konstrukce, se musí (nejlépe v uzavřených plastových obalech) vynést na skládku v dostatečné vzdálenosti od budovy a ihned spálit. Používání chemických prostředků v obytných interiérech a v prostorách, kde se dlouhodobě zdržují lidé nebo zvířata je potřeba minimalizovat, resp. od něj úplně upustit. Možný dopad některých chemických látek na životní prostředí a člověka není možné ihned posoudit. Jejich negativní vliv ale může ohrožovat zdraví i několika generacím...

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Dřevěné obklady ze starých lodí, kterým naprosto propadnete

Originální, netradiční, s příběhem, tak přesně takto bychom mohli hovořit o dřevěných obkladech, které jsou...
více…

Příjemné a na došlap měkké korkové dlaždice vytvoří v interiéru pohodovou atmosféru

Stále větší oblibu mezi podlahovými krytinami získává korek. Kdo dává přednost ekologickým přírodním...
více…

Jak zabránit usazování prachu v bytě?

Prach v bytě, to není jen estetický problém, ale pro mnohé lidi to znamená též zdravotní komplikace. Lidé, kteří...
více…

Pokojové rostliny v bytě a výhled z okna na zeleň? Ideální kombinace pro zdraví!

Pokojové rostliny v bytě, to není jen krásná dekorace. Pokud by tomu tak bylo, zcela by stačily umělé náhrady, které...
více…

Jak drobnými úpravami zútulnit ložnici?

Ložnice by měla být útulná a občas by také měla zažít nějaké změny. Sice převážnou část pobytu v ní...
více…

Dřevo má antibakteriální účinky, které ale úpravami potlačujeme

Dřevo je v interiéru ceněnou přírodní surovinou. A to nejen proto, že se na něj dobře kouká a pěkně voní. Dřevo...
více…

Klimatizace v bytě - účinný pomocník nebo zabiják?

Mít v bytě či domě klimatizaci je výhoda. Ale na druhou stranu všechno má své pro a proti. Stejně je tomu i u...
více…

Z čeho si nechat vyrobit kuchyňsku linku?

Necháváte si vyrobit kuchyň na míru? O tvaru a rozměrech asi máte jistou představu nebo vás limitují rozměry...
více…

Domácí sauna - zdraví a relaxace v pohodlí domova

Název sauna pochází z finštiny a znamená malou místnost, kde se dá ohřát. A také sauna ve Finsku patří mezi...
více…

Dřevoplast - praktický a designový materiál na fasády a terasy

Vybíráte materiál na stavbu terasy nebo fasády? Nejen trendy, ale i velmi praktické jsou moderní kompozitní materiály...
více…