Při zakládání domácího kompostoviště doporučujeme dodržovat následující zásady:
Suroviny vhodné do kompostu: zbytky rostlin, plevele, květiny, bramborové slupky, listí, posečená tráva, rozdrcené dřevo, piliny, hobliny, kuchyňský odpad (káva, skořápky, pecky, zbytky jídel), zemina z květů, trus a podestýlka drobných zvířat (kromě psích a kočičích), extrementy hospodářských zvířat (omezené množství), sláma, popel ze dřeva, novinový papír, karton, kůra stromů, hadry z přírodních tkanin. Do kompostu patří plevele, zbytky rostlin, květiny, ...
Léčiva, kovy, plasty, textil, sklo, barvy, staré oleje, bakterie, chemické postřiky, obsah sáčku z vysavače, zvířecí kosti a maso, mléčné výrobky, rostliny s vysokým obsahem pesticidů.
Kompostování je řízený mikrobiální rozklad, jehož výsledkem je hmota - kompost, plyny - CO2 a teplo. Dno kompostoviště pokryjeme hrubým materiálem, abychom zajistili cirkulaci vzduch a odtok nadbytečné vody. Velké kusy (větve, lodyhy, dřevo, kořeny) posekáme nebo rozdrtíme a smícháme s jiným materiálem. Mícháme suchý materiál s mokrým, hrubý s jemným, tvrdý s měkkým. Rozklad materiálů v kompostu způsobují mikroorganismy, které ke svému životu potřebují kyslík. Ten zajistíme větráním (zboku, zespodu) a přehazováním hromady. Kompost bez vzduchu zapáchá a je nezdravý. Rozklad neprobíhá ani v suchém prostředí (povrch plesniví). Proto je nutné, zejména v horkých dnech, při přehazování hromadu dovlhčovat. Ale pozor - příliš promočený kompost hnije a zapáchá. I teplo urychluje rozkladné procesy. V chladnějších měsících můžeme hromadu přikrýt starým kobercem, celtou. Kompostovaný materiál je vhodné po každých 20 cm navrstvit zeminou. Ta obsahuje mikroorganismy, váže vlhkost a pomalu ji uvolňuje do okolí, zajišťuje hrudkovitou strukturu a váže zápach. Vhodné je přidat vápno (omítku). Při pokročilejším rozkladu se dá optimální vlhkost zjistit jednoduše: hrst materiálu stiskneme v ruce, přičemž by se mezi prsty mělo objevit pouze několik kapek tekutiny. Vyzrálý kompost má přiměřenou vlhkost.
Asi po roce je kompost vyzrálý. Je hnědé až tmavohnědé barvy, má jemnozrnou strukturu, nezapáchá, ale voní jako humus. Hotový kompost se proseje a nezpracované části se vloží na spodek nové kupy. Zralost kompostu nejlépe zjistíme testem klíčivosti. Mělkou misku naplníme prosetým kompostem a dobře ho navlhčíme. Nejprve vysejeme semínka (rychle klíčí řeřicha, fazole) přitiskneme je a zakryjeme fólií, abychom udrželi vlhkost. Pokud po 3-4 dnech semena vyklíčí, je kompost zralý. Zelené děložní lístky svědčí o dobré kvalitě, zatímco žluté a hnědé o nedostatečně vyzrálém - syrovém kompostu (uvolňující se čpavek zabraňuje růstu rostlin). Hotový kompost není sypký a nemá nadbytečnou vlhkost. Čím různorodejší materiál jsme do kompostu dávali, tím je kvalitnější a tím lepší jsou i výsledky klíčivosti. Čerstvý (surový) kompost starý 2-6 měsíců obsahuje velké množství aktivních mikroorganismů, což zabezpečuje urychlení rozkladu v půdě a uvolňování živin. Dá se použít jako nadestýlka, která se zapracuje do půdy. Zralý kompost obsahuje trvalý humus. Můžeme ho použít při zakládání nových ploch (vrstva několika cm). V zahradě je vhodný pro hnojení zeleninových záhonů, ovocných stromů a okrasných rostlin. Zde stačí použít vrstvu 1 cm, tj 2-3 l na m2. Kompost navážíme na půdu v zimě nebo brzy na jaře.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu