Kouzlo daleké Asie - pivoňky
Mezi nejstarší zahradní trvalky patří bezesporu pivoňky. Už v dávných dobách jejich bílé, růžové nebo tmavě červené květy opěvovali čínští a japonští básníci a obdivovali čínští císaři. Do našich zahrad se tyto robustní trvalky dostaly až v 19. století a za poměrně krátké období byly vyšlechtěny do několika kultivarů, které se vyznačují jednoduchými, poloplnými nebo plnými květy. Kromě mohutně působících květů a zajímavého olistění je pro pivoňky typická jejich pronikavá vůně. Květy pivoněk jsou vhodným materiálem i na tvorbu různých moderních floristických kompozic.
Nádherné pivoňky
Podobně jako růže nebo rododendrony, i pivoňky se považují za klenoty okrasných zahrad, není proto divu, že se staly předmětem různých sběratelských vášní. V našich zahradách se můžeme setkat zejména s pivoňkou bělokvětou (Paeonia lactiflora) a pivoňkou lékařskou (Paeonia officinalis), celkově se jich však pěstuje přibližně 30 druhů. Kromě nich se s oblibou pěstují i dřevité pivoňky, nejznámější jsou pivoňka křovitá (Paeonia sufruticosa) nebo pivoňka žlutá (Paeonia lutea).
V Číně se některé kultivary dřevitých pivoněk pěstují téměř 1500 let.
Pivoňky mají v oblibě zejména slunečné nebo polostinné místo v zahradě
a propustné, ne těžké půdy. Tyto dlouhověké a poměrně vitální rostliny však nemají rády přesazování, proto by měly na jednom místě v zahradě zůstat několik let. Po přesazení totiž často trvá 3-4 roky, než naplno rozkvetou. V záhoně mají pivoňky neobyčejnou vizuální sílu. Spolu s kvetoucími ostrožkami, orlíčky, kosatci a liliovkami jsou mimořádně atraktivní. Kromě trvalkového záhonu je však lze umístit i do sousedství kvetoucích okrasných keřů, jako je trojpuk, pustoryl nebo zákula, které kvetou ve stejném období jako pivoňky. Starší exempláře vyniknou i jako solitéry v trávnících. Květy pivoněk dostupné během časného léta jsou ideální na tvorbu romantických, ale i extravagantnějších aranžmá. Květiny na aranžování je třeba sklízet ráno, musí být polorozvité, ne zavřené. Totéž platí i tehdy, když chceme květiny usušit. V tomto případě se zavěsí dolů květními hlávkami na stinné a vzdušné místo a tam se nechají až do vysušení.
Autor: Martina Dvořáková
