Měsíční dřevo na stavbu domu
Lze z něj vyrábět malé i velké předměty - zdravé hračky, nábytek, stavět hospodářské budovy či domy k trvalému bydlení. Doslova poskládat si domov snů umožňují celodřevěné montované domy. Jedna z alternativ úspornějšího bydlení. V horských oblastech a severních částech naší země se vyskytuje množství klasických celodřevěných staveb (zejména srubových). V současnosti však narůstá počet staveb se sendvičovou konstrukcí i v jiných oblastech Česka. V různých odborných publikacích se často uvádí jejich název jako dřevěné domy. Bohužel, z celkového pohledu na danou stavbu je množství použitého masivního dřeva velmi malé. Jednotlivé části a prvky stavby jsou vyrobeny ze dřeva, respektive z odpadu při zpracování dřeva. K jejich vytvoření se nejčastěji používá lepidlo. I při výrobě lepidel technologie pokročily, ale až čas ukáže, jak je "zdraví prospěšná" jejich přítomnost v obývaném objektu.
Jaké jsou výhody?
Výhodou montovaných rodinných domů je rychlá výstavba a možnost okamžitého nastěhování.Toto mohou být prvotní kritéria, které rozhodnou o výběru technologie, jakou se bude dům stavět. Při dnešních poměrně vysokých cenách za vytápění a ohřev vody je dalším, neméně důležitým kritériem energie - její spotřeba je rozdílná v nízkoenergetické, pasivní či aktivní stavbě (stavba, která produkuje více energie, než dokáže spotřebovat). Samozřejmě s vyššími nároky stoupají i investiční náklady. Pokud se rozhodnete pro zděnou stavbu v nízkoenergetickém standardu, musíte počítat s delším časem výstavby než u montovaných domů.
Tak jako u zděných staveb, i u montovaných je důležitý:
• výběr technologie, jakou se objekt bude realizovat - buď se jednotlivé prvky vyrobí na staveništi, nebo v továrně a na staveništi se pouze smontují do požadovaného tvaru,
• výběr materiálu
U nízkoenergetických a pasivních domů je nezbytné
vytvořit vzduchotěsnou obálku objektu. Rovněž se doporučuje použít různé druhy technologií na větrání, rekuperaci tepla, tepelná čerpadla a podobně. Ale v celodřevěných objektech nejsou podmínkou fungování stavby.
Konstrukční systém
Celodřevěných stavebních systémů je poměrně málo. Nejznámější jsou srubové stavby kanadského typu a dřevěnice (konstrukce z hraněných řeziva - hranolů), potom různé vrstvení desek a fošen do určité tloušťky dané stěny, spojované lepidly, hřebíky nebo dřevěnými kolíčky. Dřevěné smrkové fošny z vysokohorských oblastí se vrství vertikálně, horizontálně a diagonálně bez meziprostorů tak, aby vytvořily kompaktní stavební elementy (nosné i nenosné stěny, stropy, střešní roviny). Následně se plně vysušené bukové kolíky nalisují do předvrtaných děr přes všechny vrstvy v celé tloušťce stěny. Nasáknou minimální zbytkovou vlhkostí okolního dřeva, nabobtnají a trvale se spojí do masivního celku, a to bez použití jakýchkoliv chemických látek a běžných kovových spojovacích prvků. Takto vytvořená konstrukce stěny je ze statického, ale i z tepelně-technického hlediska vyhovující.
Výrobci celodřevěných stavebních systémů doporučují
zateplování obvodových stěn (dřevovláknitými deskami nebo minerální vlnou). V některých případech nízkoenergetických a pasivních celodřevěných staveb se vytváří vzduchotěsná (difuzně uzavřená) obálka stavby. Ve většině případů celodřevěných konstrukcí takový způsob provedení vnějšího opláštění přímo devastuje dřevěnou konstrukci. Nekvalitní prací na vzduchotěsné vrstvě často dochází k rozsáhlým poruchám (zejména ke kondenzaci vodní páry, důsledkem čehož je vlhnutí dřeva), které se obtížně a nákladně odstraňují. Navíc tímto způsobem se zabrání funkcím jistých vlastností dřeva, jako je nasávání nadměrné vlhkosti z interiéru a její vypuštění do exteriéru. K degradaci dřeva dochází i různými povrchovými úpravami z vnitřní strany stěn a stropů (moření, lakování, obkládání sádrokartonem).
Protipožární odolnost
Ošetřování nosných konstrukcí dřeva sádrokartonem slouží ke zvýšení požární odolnosti. Při sloupkových a sendvičových systémech je to velmi důležité. Ale při masivních celodřevěných konstrukcí je to téměř zbytečné. Je pravda, že dřevo hoří dobře. Toto tvrzení má platnost pouze tehdy, pokud je dřevo tenké a má přístup vzduchu. Silný kus už téměř nehoří, jen velmi, velmi pomalu uhelnatí (přibližně 0,5 až 0,7 mm za minutu). Při laboratorních pokusech o podpálení masivních celodřevěných stěn bylo zjištěno, že "nejžhavější" místa na chladné straně byly po 90 minutách pouze o několik stupňů teplejší.
Pokud celodřevěné stěny porovnáme s betonovými,
při působení plamene se již po 30 minutách na neozářených chladné straně zvýší teplota na 400 ° C. Je to důsledek toho, že ocelová výztuž v betonu se rozžhaví a ocel vede teplotu betonem velmi rychle. Dřevo je tepelný štít, jeho vnitřní části zůstávají i po hodinách trvajícího ohně celkem nedotčena. To je velmi důležité pro bezpečnost, především ve velkých budovách. Velmi mnoho požárů se šíří rychleji tepelným zářením než plameny. I když to zní neuvěřitelně, ale masivní dřevo vykazuje lepší požární odolnost jako beton.
Vytápění dřevodomu
Dřevo je výborný tepelný izolant. Kromě rovnoměrného rozložení tepla v celé výšce místnosti má i psychologické výhody, například pocit teplé podlahy a všudypřítomná příjemná vůně dřeva. Pokud se použije vhodný systém vrstvení a spojování jednotlivých vrstev konstrukce stěny a stropů, lze vytvořit vyhovující a dostatečnou ochranu vnitřního prostoru bydlení, a to i bez potřeby zvýšených vstupních investic na tvorbu vzduchotěsné obálky objektu nebo nuceného větrání s rekuperačními jednotkami. Jako topný systém v celodřevěných objektech se mohou použít jakékoliv dostupné technologie a systémy (moderní tepelná čerpadla i klasické topné systémy na dřevo). V tomto případě je to věc dohody stavebníka a projektanta. Je však dobré zvážit efektivitu a ekonomickou návratnost použitého topného systému.
Ekologické hledisko
Téma číslo jedna (nejen ve stavebnictví): recyklace a minimalizace produkce plynů vytvářejících skleníkový efekt. Jedním z nich je i oxid uhličitý. Vzniká skoro při každé lidské činnosti. Ať už je to dýchání, nebo výroba různých předmětů. Rovněž při výrobě stavebních materiálů, které se požívají při stavbě nízkoenergetických a pasivních domů. Při volbě stavebního materiálu pro příští objekt by měl stavebník zaměřit mimo jiné na tzv.. šedou energii a tvorbu CO ₂, která vzniká při výrobě a přepravě jednotlivých stavebních materiálů. Dřevo dokáže při vlastním růstu (zvětšování objemu) vytvářet záporné hodnoty CO 2. V porovnání s jiným materiálem a jeho vznikem (těžba, přeprava, zpracování, zabudování do stavby a recyklace) má zanedbatelnou produkci tohoto nebezpečného plynu. Dokonce i při recyklaci spálením vypouští do ovzduší menší množství CO 2, jako spotřebovalo při svém růstu. Zabudování maximálního množství dřeva do konstrukce stavby má z dlouhodobého hlediska, udržitelného rozvoje a budoucí recyklace, která zůstane na bedrech našich potomků, velmi pozitivní význam. A to nemluvíme o výhodách, které nám poskytují celodřevěné stavby po celou dobu jejich životnosti.
Každý stavitel může volbou stavebního materiálu uspořit
nebo i zbytečně spotřebovat obrovské množství energie. Dřevo pro svou produkci nepotřebuje elektrárnu, tovární halu ani komín.Používat dřevo znamená šetřit energií a životní prostředí. Skutečně dobrý dům, o němž se dalo dosud pouze snít, má být nejen útulný, přírodní a zdravý, ale má poskytovat i vysokou kvalitu tepelné izolace, protipožární ochrany, zvukové izolace a stínění vysokofrekvenčního záření. V přírodním stavebním materiálu dřevě se skutečně tyto výborné kvality, které dosud využíváme jen částečně, skrývají.
Měsíční dřevo
Staří tesaři a truhláři věděli, že dřevo, které bude zpracováváno, musí být vytěžené ve správném okamžiku - ve vhodné měsíční fázi, správně pořezané a uložené a po vyschnutí zpracované do požadovaného produktu. Termín měsíční dřevo je v současnosti víceméně neznámý. Možná se ještě najde pár truhlářů, kteří tuší, o co jde, bohužel nemají možnost nakupovat dřevo takové kvality. Měsíční dřevo je vytěžené v zimním období, za určité fáze měsíce. Nechává se až do jara na místě těžby korunou dolů svahem. Při probouzení přírody na jaře se probere i koruna stromu, která vytáhne 20 až 30% vlhkosti z kmene, což šetří náklady na sušení řeziva. Pak se odveze k dalšímu zpracování a dosušení. Takto zpracované dřevo je klidné, nepraská a nedeformuje se vykazuje jako stavební materiál dobré technické a stavebně-fyzikální vlastnosti i bez chemického ošetření a přídatných látek. Výhodou měsíčního dřeva je jeho odolnost proti dřevokazným škůdcům, hmyzu a houbám.
