Tepelné mosty vznikají nevhodným řešením konstrukčních detailů v místech spojů stěn se základy, střechou či okny, čímž způsobují masivní úniky tepla a ochlazování vnitřních povrchů. Pokles teploty vede ke kondenzaci vodních par, vzniku nebezpečných plísní a postupnému znehodnocování stavby vlhkostí.
Kromě finančních ztrát za vytápění tak přímo ohrožují zdraví obyvatel a narušují integritu objektu. Náprava vyžaduje odbornou sanaci podloženou tepelně technickým posudkem a přesnou diagnostiku zkušeným projektantem. Efektivní eliminace těchto rizik spočívá v důsledném odizolování všech kritických bodů obvodového pláště již ve fázi projektu.
Místo výskytu tepelného mostu signalizuje výrazně vyšší tepelný tok. Ten se v interiéru projeví v podobě chladnějšího povrchu a naopak v exteriéru teplejším povrchem, jako mají sousedící konstrukce. Pokud vnitřní povrchová teplota klesne pod rosný bod odpovídající vnitřním tepelně vlhkostním podmínkám, dojde k povrchové kondenzaci vodní páry.
Riziko růstu plísní nastává již při hodnotě kritické povrchové vlhkosti 80%. Kondenzace vodní páry však může vznikat i uvnitř konstrukce, nejen na jejím povrchu. To může způsobit změnu tepelně technických vlastností konstrukce. Obsah vody v porézních materiálech extrémně zvyšuje jejich tepelnou vodivost, čímž se existující tepelný most ještě znásobí. Kromě uvedeného mají tepelné mosty vliv na celkový tepelný odpor obvodové konstrukce, a tím i na náklady na vytápění budovy.
Kondenzace vodní páry na tepelných mostech při vlhkosti nad 80 % vytváří ideální prostředí pro růst plísní, které jako skryté alergeny v koutech či pod podlahami zhoršují vnitřní mikroklima. Zatímco historické budovy díky přirozené netěsnosti a lokálnímu vytápění udržovaly vzduch suchý, moderní zateplení a těsná okna bez dodatečných opatření zvyšují vlhkost na kritickou úroveň.
Řešení pro nízkoenergetické stavby představuje řízené větrání s rekuperací, které zajišťuje kontinuální přívod čerstvého vzduchu. Tato technologie efektivně odvádí nadbytečnou vlhkost a zároveň zpětně získává teplo, čímž předchází stavebním poruchám i zdravotním rizikům.
• Provětrávaná kontaktní tepelná izolace;
• snížení vlhkosti vzduchu v interiéru;
• precizní řešení konstrukčních detailů;
• řešení styku vodorovné konstrukce (stropu, balkónové konzoly) se svislou konstrukcí (stěnou) vložením tepelné izolace ke ztužujícího věnce (tepelně izolační věnce) nebo použitím takzvaných ISO nosníků (tepelná izolace hrubá 5 cm jen částečně eliminuje tepelný most, nedosáhne stejný tepelný odpor jako přilehlá stěna;
• dodržování technologických postupů a předepsané tloušťky izolace podle teplotního pásma, ve kterém je stavba umístěna, a podle materiálu, ze kterého byla zhotovena (z cihel, kamene nebo panelů);
• odhalení skryté poruchy měřením povrchových teplot bodově (pokud předpokládáme existenci tepelného mostu v konkrétním místě) nebo plošným měřením pomocí termovize (k ověření možných tepelných mostů a na stanovení jejich případné polohy).
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu