Nežádoucí tepelné mosty - špatná izolace
Kvalitní architektonický návrh, podle kterého se má postavit, případně kompletně zrekonstruovat a zaizolovat dům, by měl vyloučit možnou existenci tepelných mostů. Ty totiž vznikají i v tepelně, ale nedůsledně izolovaných budovách. Nejvíce se jim daří na místě styku jednotlivých částí stavebních konstrukcí nebo na místech, kde se mění skladba materiálů.
Mosty odjakživa spojovaly dva břehy
A obyčejně to bylo ve prospěch lidských potřeb a pokroku. V případě tepelných mostů jde také o spojení dvou prostředí - vnějšího a vnitřního přes obvodovou konstrukci domu. Pokud je takové spojení zdrojem úniku tepla, situace neprospívá ani stavebnímu objektu a ani osobám, které se v něm usídlily. Na vině bude především nevhodné řešení nebo nedůsledné provedení konstrukčních detailů tam, kde se například setkávají obvodové stěny se základy nebo s podlahou nad nevytápěným suterénem, v okolí okenních rámů, nad dveřními překladů, na styku obvodové stěny a střechy, při spojení vodorovných konstrukcí se svislými a v dalších případech, při kterých se tepelným mostem daří vzhledem na tepelnou propustnost štěrbin nebo materiály s vysokou tepelnou vodivostí. Zpočátku nešťastníkům, kteří obývají nemovitost "zásobenou" tepelnými mosty, dělá během zimního období starost únik tepla. To uniká přes konstrukční detaily zapomenuté stavbaři a zahřívá vnější povrch konstrukce. Současně se vnitřní povrch ochlazuje. Později, když teplota klesne na hranici, při které začnou kondenzovat vodní páry na vnitřních stěnách a v koutech místností, už jde o vznik plísní. a tedy o zdraví obyvatel. Tepelný most vyhrál a vlastník se odměnil zavlhlými zdmi, které může zachránit už jen sanace na základě tepelně technického posudku. Diagnóza a volba způsobu zamezení následků vzniku tepelných mostů patří do rukou zkušeného projektanta.
Tepelné mosty a jejich projevy
Místo výskytu tepelného mostu signalizuje výrazně vyšší tepelný tok. Ten se v interiéru projeví v podobě chladnějšího povrchu a naopak v exteriéru teplejším povrchem, jako mají sousedící konstrukce. Pokud vnitřní povrchová teplota klesne pod rosný bod odpovídající vnitřním tepelně vlhkostním podmínkám, dojde k povrchové kondenzaci vodní páry. Riziko růstu plísní nastává již při hodnotě kritické povrchové vlhkosti 80%. Kondenzace vodní páry však může vznikat i uvnitř konstrukce, nejen na jejím povrchu. To může způsobit změnu tepelně technických vlastností konstrukce. Obsah vody v porézních materiálech extrémně zvyšuje jejich tepelnou vodivost, čímž se existující tepelný most ještě znásobí. Kromě uvedeného mají tepelné mosty vliv na celkový tepelný odpor obvodové konstrukce, a tím i na náklady na vytápění budovy.
Podlomí zdraví
Pokud v interiéru na místě, kde vznikl tepelný most, se kondenzuje vodní pára a lokální relativní vlhkost vzduchu stoupne nad 80%, vzniká ideální prostředí pro růst plísní.Často se objevují na viditelných místech, kde se jejich možná zbavit větráním a chemikáliemi. Tam, kde jsou skryté (v koutech za skříněmi, pod plovoucími podlahami či pod parapety), mohou být nepříjemným alergenem, který nepříznivě ovlivňuje mikroklima. V minulosti nevznikaly v tak velkém rozsahu kritická místa na vnitřním povrchu konstrukcí, které by způsobovalo hromadění vlhkosti. Ve větší míře se topilo v lokálních pecích pevným palivem. Teplý vzduch stoupal do komína a vytvářel podtlak.Domy měly mezi okenními či dveřními rámy a ostěním své přirozené netěsnosti, křídla celkem nedoléhaly do rámů, takže vzduch v místnostech přirozeně cirkuloval. Vnitřní klima bylo v zimě sušší; na studených površích nedocházelo k výraznější kondenzaci vodní páry. Současná snaha o maximální úspory energie, omezování větrání na hygienickou výměnu vzduchu a zejména výměna oken včetně zateplení fasád, podlah a střech pomocí izolací s minimální difúzní schopností však mohou při nedořešených stavebních opatřeních zvýšit vlhkost v interiérech až na kritickou hranici. Kvalitu vnitřního vzduchu lze zajistit řízeným větráním. Projekty nízkoenergetických domů řeší tento problém systémem rekuperace. Podmínkou je neustálý přívod čerstvého vzduchu, přičemž použitý vzduch se odvětrává spolu s nadbytečnou vlhkostí.Pomocí centrální větrací a topné jednotky se navíc zpětně získá teplo potřebné na chod domácnosti.
Pomůže
• Provětrávaná kontaktní tepelná izolace;
• snížení vlhkosti vzduchu v interiéru;
• precizní řešení konstrukčních detailů;
• řešení styku vodorovné konstrukce (stropu, balkónové konzoly) se svislou konstrukcí (stěnou) vložením tepelné izolace ke ztužujícího věnce (tepelně izolační věnce) nebo použitím takzvaných ISO nosníků (tepelná izolace hrubá 5 cm jen částečně eliminuje tepelný most, nedosáhne stejný tepelný odpor jako přilehlá stěna;
• dodržování technologických postupů a předepsané tloušťky izolace podle teplotního pásma, ve kterém je stavba umístěna, a podle materiálu, ze kterého byla zhotovena (z cihel, kamene nebo panelů);
• odhalení skryté poruchy měřením povrchových teplot bodově (pokud předpokládáme existenci tepelného mostu v konkrétním místě) nebo plošným měřením pomocí termovize (k ověření možných tepelných mostů a na stanovení jejich případné polohy).
Mosty různých konstrukcí
Tepelné mosty mohou být systémové, náhodné nebo může jít o tepelné vazby.Systémové tepelné mosty se pravidelně opakují a jejich vliv musí být při výpočtech zahrnut do součinitele prostupu tepla konstrukcí. Jde například o krokve, mezi kterými je tepelná izolace v podkroví, o maltové lože v případě zděných staveb nebo o různé příčky z tepelně izolačních tvárnic, které jsou určeny k přelití betonem. Vliv maltového lože na součinitel prostupu tepla není malý.Proto je velmi důležité při stavbě domu kontrolovat, zda dodavatel skutečně provádí stavbu s tepelně izolační maltou, jak obvykle předepisuje stavební projekt, nebo zda šetří a používá ke zdění běžnou maltu. Náhodné tepelné mosty se v konstrukci pravidelně neopakují - jsou to různé ztužující věnce a jiné nosné konstrukce, niky pro měření plynu či elektřiny, na suchovody i hydranty, prostupy konstrukcemi v případě, že jimi prochází tepelně vodivý materiál, jako jsou nosné ocelové tyčové prvky, trubky, průchodky, kotvy atd.. Tepelnými vazbami se myslí styky dvou různých konstrukcí. V tomto případě nejde o klasický tepelný most, kdy je tepelná izolace zeslabena či přerušena jinou konstrukcí. Díky styku dvou a více různých konstrukcí, jako je například napojení stropní konstrukce na obvodovou stěnu, napojení stěny na okno, napojení stěny na základy a podobně, v nich dochází ke zvýšenému tepelnému toku. Tepelné mosty mohou vznikat nejen vedením tepla méně izolovanými materiály, ale také například prouděním vzduchu z exteriéru mezi tepelnou izolací a vnitřním povrchem zhotoveným ze sádrokartonu. Ani jejich odhalování, ani odstranění však není vždy jednoduché.
Pozor na překlady
Pokud se v případě rekonstrukce v místě nadokenního překladu použil ocelový nosník s průřezem ve tvaru I (výborný vodič tepla), pak bez vyřešení doplňkové tepelné izolace bude uvnitř konstrukce kondenzovat vlhkost.
Řešení poruch
Obecné řešení eliminace tepelných mostů neexistuje. Závisí na příčině. Pokud se omezíme na tepelné mosty v ploše obvodové stěny, pak může být za jistých okolností řešením kontaktní zateplení fasády se správnou volbou izolačního materiálu. Firmy zabývající se zateplováním ve svých podkladech z reklamních důvodů často uvádějí až neuvěřitelné nízké hodnoty součinitele tepelné vodivosti izolantů. Tyto hodnoty se dají vytvořit pouze v laboratorních podmínkách.Praktická tepelná vodivost bývá vyšší, zejména v případě savých materiálů. Pokud se izolace v šikmé střeše vloží jen mezi krokve, jde o nesprávné ošetření tepelných mostů.Po krátkém čase se na sádrokartonovém podhledu v místech uložení krokví objeví vlhké pásy a později se vytvoří i plíseň. Poruše lze zabránit, pokud bude pod krokvemi umístěn další pás izolace o tloušťce nejméně 50 mm a až pak se nainstaluje parozábrana a sádrokartonové desky.
