Nežádoucí tepelné mosty - špatná izolace

Kvalitní architektonický návrh, podle kterého se má postavit, případně kompletně zrekonstruovat a zaizolovat dům, by měl vyloučit možnou existenci tepelných mostů. Ty totiž vznikají i v tepelně, ale nedůsledně izolovaných budovách. Nejvíce se jim daří na místě styku jednotlivých částí stavebních konstrukcí nebo na místech, kde se mění skladba materiálů.

Úvod do teorie tepelných mostů

Tepelné mosty vznikají nevhodným řešením konstrukčních detailů v místech spojů stěn se základy, střechou či okny, čímž způsobují masivní úniky tepla a ochlazování vnitřních povrchů. Pokles teploty vede ke kondenzaci vodních par, vzniku nebezpečných plísní a postupnému znehodnocování stavby vlhkostí.

Kromě finančních ztrát za vytápění tak přímo ohrožují zdraví obyvatel a narušují integritu objektu. Náprava vyžaduje odbornou sanaci podloženou tepelně technickým posudkem a přesnou diagnostiku zkušeným projektantem. Efektivní eliminace těchto rizik spočívá v důsledném odizolování všech kritických bodů obvodového pláště již ve fázi projektu.

Tepelné mosty a jejich projevy

Místo výskytu tepelného mostu signalizuje výrazně vyšší tepelný tok. Ten se v interiéru projeví v podobě chladnějšího povrchu a naopak v exteriéru teplejším povrchem, jako mají sousedící konstrukce. Pokud vnitřní povrchová teplota klesne pod rosný bod odpovídající vnitřním tepelně vlhkostním podmínkám, dojde k povrchové kondenzaci vodní páry.

Riziko růstu plísní nastává již při hodnotě kritické povrchové vlhkosti 80%. Kondenzace vodní páry však může vznikat i uvnitř konstrukce, nejen na jejím povrchu. To může způsobit změnu tepelně technických vlastností konstrukce. Obsah vody v porézních materiálech extrémně zvyšuje jejich tepelnou vodivost, čímž se existující tepelný most ještě znásobí. Kromě uvedeného mají tepelné mosty vliv na celkový tepelný odpor obvodové konstrukce, a tím i na náklady na vytápění budovy.

Podlomí zdraví

Kondenzace vodní páry na tepelných mostech při vlhkosti nad 80 % vytváří ideální prostředí pro růst plísní, které jako skryté alergeny v koutech či pod podlahami zhoršují vnitřní mikroklima. Zatímco historické budovy díky přirozené netěsnosti a lokálnímu vytápění udržovaly vzduch suchý, moderní zateplení a těsná okna bez dodatečných opatření zvyšují vlhkost na kritickou úroveň.

Řešení pro nízkoenergetické stavby představuje řízené větrání s rekuperací, které zajišťuje kontinuální přívod čerstvého vzduchu. Tato technologie efektivně odvádí nadbytečnou vlhkost a zároveň zpětně získává teplo, čímž předchází stavebním poruchám i zdravotním rizikům.

Pomůže

Provětrávaná kontaktní tepelná izolace;


snížení vlhkosti vzduchu v interiéru;


• precizní řešení konstrukčních detailů;


• řešení styku vodorovné konstrukce (stropu, balkónové konzoly) se svislou konstrukcí (stěnou) vložením tepelné izolace ke ztužujícího věnce (tepelně izolační věnce) nebo použitím takzvaných ISO nosníků (tepelná izolace hrubá 5 cm jen částečně eliminuje tepelný most, nedosáhne stejný tepelný odpor jako přilehlá stěna;


• dodržování technologických postupů a předepsané tloušťky izolace podle teplotního pásma, ve kterém je stavba umístěna, a podle materiálu, ze kterého byla zhotovena (z cihel, kamene nebo panelů);


odhalení skryté poruchy měřením povrchových teplot bodově (pokud předpokládáme existenci tepelného mostu v konkrétním místě) nebo plošným měřením pomocí termovize (k ověření možných tepelných mostů a na stanovení jejich případné polohy).

Autor: Martina Dvořáková
 

comments powered by Disqus


Podobné články