Bednění, označované také jako záklop, představuje souvislou plochu z dřevěných prvků připevněnou na nosnou konstrukci střechy, například na krokve nebo vazníky. U šikmých střech vytváří pevný, stabilní a rovinný podklad pro materiály, které nejsou samonosné. Některé krytiny se bez celoplošného bednění neobejdou, zejména hladké falcované plechy, asfaltové šindele a břidlice.
Bednění přenáší zatížení od krytiny, sněhu a větru do krovu a současně zpevňuje celou střešní konstrukci. U systémů s nadkrokevní tepelnou izolací slouží také jako podklad pro parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvy. Celoplošné bednění se doporučuje zvláště u nižších sklonů střechy, přibližně od 15° a méně, kde zvyšuje tuhost konstrukce. Podle Pravidel pro navrhování a provádění střech vydaných Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR musí být bednění dostatečně tuhé a nesmí se prohýbat. Projektová dokumentace určuje, zda je bednění nutné, přičemž rozhodující roli hraje sklon střechy, typ krytiny a zatížení.
Nejběžnějším materiálem pro bednění šikmých střech zůstávají ostře hraněná prkna z řeziva třídy C16 nebo C24, případně S7 nebo S10. Minimální dovolená tloušťka prken činí 24 mm, přičemž tato tloušťka zvládne přenést zatížení sněhem při osové vzdálenosti krokví až 1,2 m ve sněhových oblastech I. až IV. Prkna se ukládají tak, aby probíhala alespoň přes dvě krokvová pole a byla uložena na třech podporách, čímž fungují jako spojitý nosník s menším průhybem.
Přesah prken přes líc podpory, například ve štítu, smí dosáhnout maximálně 200 mm. Pro podklad pod pojistnou hydroizolaci postačují prkna třídy C16 o tloušťce 18 mm. U bednění pod povlakovou hydroizolaci se doporučují palubky se spojem na pero a drážku, aby se předešlo nerovnostem a poškození hydroizolace. Prkna se připevňují na každé podpoře dvěma hřebíky, u šířky nad 150 mm třemi hřebíky. Pohyb osob po bednění je možný pouze nad krokvemi, protože prkna o tloušťce 24 mm nejsou dimenzována na bodové zatížení.
OSB desky se pro bednění šikmých střech používají díky rychlosti pokládky a poskytnutí větší tuhosti konstrukci. Pro bednění se volí výhradně desky kategorie OSB/3 nebo OSB/4, které jsou odolné proti vlhku. Nejmenší používaná tloušťka desek OSB/3 činí 15 mm, která postačuje jako podklad pro pojistnou hydroizolaci. Tloušťka se odvíjí od sklonu střechy, působícího zatížení, způsobu uložení a vzdálenosti podpor. V případě lehkých plechových krytin se doporučuje minimální tloušťka 22 mm.
Desky se kladou na vazbu, delší hranou kolmo na směr krokví, a mezi nimi se ponechávají dilatační spáry alespoň 3 mm. Podél pevných konstrukcí musí být spára minimálně 10 mm. U desek s perem a drážkou probíhá dilatace ve spoji. Kotvení se provádí hřebíky nad podporou se spojem desek v roztečích 150 mm a v místě podpory s probíhající deskou v roztečích 300 mm. Pod plechové krytiny někteří výrobci i Pravidla pro navrhování a provádění klempířských konstrukcí upřednostňují plné bednění z prken.
Překližka se řadí mezi materiály vhodné pro vytvoření bednění, přičemž vodovzdorné typy s fenolickým lepením nebo označením WBP nacházejí uplatnění i u záklopu střech. Díky velkému výrobnímu formátu je pokládka překližky velmi rychlá a desky poskytují rovnoměrný podklad. Vodovzdorná překližka odolává povětrnostním vlivům, působení vody i vodní páry a vyrábí se v tloušťkách běžně od 15 do 21 mm ve formátech jako 1250 × 2500 mm.
Specializované bednící desky, například třívrstvé lepené desky nebo březové překližky s filmovaným povrchem, se nabízejí v sortimentu pro šikmé střechy v tloušťkách 18 a 21 mm. Tyto desky se vyznačují vysokou pevností, rozměrovou stálostí a odolností vůči vlhkosti. Filmovaný povrch zvyšuje odolnost proti opotřebení a usnadňuje údržbu. Překližky se uplatňují jak pro nosné, tak nenosné aplikace a hodí se i jako podklad pod měkké krytiny nebo pro dočasné zastřešení. Jejich použití odpovídá obecným zásadám pro velkoplošné deskové materiály.
Tloušťka bednění se volí podle světlé vzdálenosti podpor, sklonu střechy, hmotnosti krytiny a sněhového zatížení. U prken postačuje při dodržení uložení na třech podporách tloušťka 24 mm do rozteče krokví 1,2 m, zatímco u OSB desek se tloušťka pohybuje nejčastěji mezi 18 a 22 mm. Pro lehká zatížení a menší rozteče lze volit tenčí desky, u větších rozponů je nutná větší tloušťka. Desky se ukládají tak, aby spoje kolmé na podpory byly podepřeny a aby se minimalizoval prořez.
Dilatační spáry zohledňují změny rozměrů vlivem vlhkosti. Kotvení musí zajistit přenos zatížení do krovu. U prken se používají hřebíky odpovídající tloušťce, například 3,15/63 mm pro tloušťku 24 mm. U velkoplošných desek se hřebíky umísťují v předepsaných roztečích. Bednění musí být rovinné, protože nerovnosti se přenášejí do navazujících vrstev. U povlakových hydroizolací je nutný spoj na pero a drážku, aby se předešlo poškození. Pohyb po střeše se omezuje na místa nad podporami.
Prkenné bednění nabízí vysokou pevnost, rovnoměrný povrch a nižší cenu, ale vyžaduje více práce při pokládce a pečlivé řemeslné provedení. OSB desky a překližky urychlují montáž a zvyšují tuhost střešní desky, přičemž překližky vynikají odolností proti vlhkosti a možností opakovaného použití u bednících typů. Volba materiálu závisí na typu krytiny, sklonu střechy, zatížení a požadavcích projektové dokumentace, přičemž pro plechové krytiny se často upřednostňuje prkenné bednění.
Celoplošné bednění zvyšuje statickou stabilitu konstrukce, zejména u nižších sklonů. Všechny materiály musí odpovídat normám a doporučením Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. Správně provedené bednění zajišťuje dlouhodobou funkčnost střešního pláště, přenos zatížení a ochranu před poškozením hydroizolací. Odborný návrh zohledňuje konkrétní podmínky stavby a zajišťuje optimální tloušťku i způsob kotvení. Kvalitní provedení bednění patří mezi klíčové faktory spolehlivosti šikmé střechy.
Autor: Lenka Kostková
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu