Střechy a zeleň - vegetační střechy
Zeleně v našich městech nikdy nebylo mnoho, v dnešní době jí ubývá dokonce i v okolí rodinných domů. Pozemky v nových čtvrtích se neustále zmenšují, domy zvětšují - a na trávu, stromy a květiny zůstává stále méně místa. Bydlení v úzkém kontaktu s přírodou je přitom jedním z hlavních důvodů na stavbu či koupi rodinného domu. I na malém pozemku se však dá najít místo na zelenou oázu - pokud si ji vytvoříte na střeše, může vám toto řešení přinést i další výhody.
Obklopit se zelení se dá i na malém pozemku,
dokonce i uprostřed města - stačí se již při plánování stavby domu zamyslet nad budoucím využitím jeho střechy, případně střechy garáže a podobně. Zelená střecha přinese i na minimální pozemek alespoň vlídný náznak přírody, navíc, v řeči realitních makléřů je synonymem nadstandardu, takže zvyšuje hodnotu nemovitosti.
Zelené střechy přinášejí nový rozměr
Zelená střecha přináší uživatelům domu několik významných pozitiv a zlepšuje kvalitu jejich života. Její výhody se přitom ani zdaleka nekončí využitím na relaxaci. Zelené střechy podporují zdravé klima v domě i v jeho okolí. V závislosti na typu vegetační střechy zadržuje vegetace 30 až 90% srážkové vody. Její následné odpařování v letních měsících, kdy jsou stavební konstrukce rozpálené, zvlhčuje suchý vzduch.Zároveň zadržuje prach, eliminuje teplotní výkyvy, tlumí hluk okolního prostředí a snižuje náklady na vytápění i klimatizaci. Substrát spolu s rostlinami navíc chrání stavební konstrukci před extrémními vlivy počasí a krytinu před sluncem, čímž se zvyšuje její životnost, a také snižuje teplotu v domě během horkých letních měsíců. Předností vegetačních střech je i jejich estetický vzhled. Zeleň na střeše spoluvytváří příjemnou podobu domu a zároveň ji lze využít na různé odpočinkové aktivity.
Nevýhodou vegetačních střech
jsou však vyšší finanční prostředky potřebné na realizaci. Na druhé straně hodnota domu s touto střechou je výrazně vyšší, což se může odrazit při jeho prodeji, a hodnota prostředí, které spolu se zelenou střechou získáte, je nevyčíslitelná.
Správná skladba střechy
Volba vhodné zelené střechy závisí především na vašich představách o jejím využití a požadovaných vlastností. Podle sestavy střešního pláště může mít vegetační střecha klasické pořadí vrstev (nosná konstrukce, spádová vrstva, parozábrana, tepelná izolace, povlaková krytina, drenážní vrstva, filtrační vrstva a vegetační souvrství), druhou možností je konstrukce s obráceným pořadím vrstev (nosná konstrukce, spádová vrstva , povlaková krytina, nenasákavá tepelná izolace, drenážní vrstva, filtrační vrstva, vegetační souvrství). Dnes je samozřejmou součástí každé, a tedy i vegetační střechy na obytném domě vhodná tepelná izolace. Do vegetační střechy se doporučuje použít tepelnou izolaci, která nemění svůj objem, vhodné jsou především materiály s vyšší pevností - extrudovaný polystyren, pěnové sklo nebo polystyreny. Pro bezchybnou funkčnost vegetační střechy je důležitá také kvalitní povlaková krytina, odolná proti prorůstání kořenů. Drenážní a hydroakumulační vrstva má za úkol regulovat vodu na střeše - přebytečnou vodu přijímá a přivádí ke střešním vtokům, v případě sucha vodu odvádí přímo k rostlinám. Filtrační vrstva brání zanesení hydroakumulační vrstvy zeminou. Výška drenážní vrstvy závisí na výši vegetačního souvrství, které je nahoře. Při návrhu vegetační střechy je třeba uvažovat o zakomponování závlahového systému.
Pozor na potenciální problémy
U vegetačních střech je nanejvýš důležité důsledné provedení všech detailů střechy, napojení na stěny i napojení na příruby vpustí. Při realizaci nelze podcenit dostatečné vyspádování střechy - srážková voda by měla odtékat do vpustí pod minimálním sklonem 1 stupeň. Střechy bez spádu, jaké byly běžné v minulosti, měly za následek nerovnoměrné namáhání hydroizolace stojatou vodou na více místech. To výrazně snižovalo životnost těchto krytin. Během realizace je třeba dbát také na to, aby se činností dalších profesí neporušila povlaková krytina. Právě z tohoto důvodu se většina vegetačních střech dělá s obrácenou skladbou, tj. krytina se před dalšími pracemi zakryje tepelnou izolací.
Hydroizolační vrstva
Na správné fungování zelené střechy je důležitý nejen vhodný návrh skladby střešního pláště, ale i kvalita hydroizolačního systému. Nezbytná je zejména kvalitní povlaková krytina, odolná proti prorůstání kořenů. Materiály vhodnými pro hydroizolační systém vegetačních střech jsou modifikované asfaltové pásy, polyolefinické a polymerní fólie. V závislosti na finančních prostředků se hydroizolace vegetační střechy realizuje jako jedno nebo dvouvrstvý systém. Významnou výhodou jednovrstvého systému je jeho nižší cena, je však třeba při něm dbát na vysokou kvalitu materiálu a na disciplínu i ohleduplnost během realizace - fóliové hydroizolace s menší tloušťkou jsou totiž náchylnější k poškození. Dvouvrstvý hydroizolační systém je sice dražší, zato však bezpečnější, tedy pro investora je jistější volbou. Hledat chybu na hotové vegetační střeše je totiž opravdu problematické. Výhodou dvouvrstvého systému je, že aplikací první vrstvy se zajistí hydroizolace střechy. Pak se mohou dělat na střeše další práce (například klempířské) a po ukončení všech prací se střecha uzavře druhou vrstvou povlakové krytiny. I v tomto případě je však třeba kontrolovat kvalitu a průběh celé realizace.
Hydroizolace brání pronikání vlhkosti
a prorůstání kořenů rostlin do střešní konstrukce. Okraje hydroizolace musí být vyvedeny pod oplechování atik, velmi pozorně se musí zaizolovat i všechny prostupy (větráky, světlíky, komíny a podobně). Až po dokončení hydroizolace a drenážní vrstvy nastupuje zahradnická profese a vytváří se vegetační vrstva. V této fázi se musí zvlášť dbát na to, aby se hydroizolace nepoškodila. Hydroizolaci je dobré chránit proti mechanickému poškození technickou textilií. Drenážní vrstva slouží k odvádění přebytečné závlahové či srážkové vody od kořenů rostlin.Většinou ji tvoří sypké materiály, například štěrk, lehké porézní kamenivo (rozdrcená lehká láva či pemza), cihlová drť, struska, umělé kamenivo (keramzit, expandid) a podobně. K tomuto účelu mohou sloužit i plastové drenážní rohože nebo perforované kupolková fólie. Voda vymývá z půdní jemné částice, které by drenážní vrstvu soustavně zanášely, proto se mezi vegetační substrát a drenážní vrstvu vkládá filtrační vrstva, většinou tvořena geotextilií nebo rohoží z minerální plsti. Hydroakumulační vrstva se u střech s intenzivní střešní zelení (střešní zahrady) vkládá pod vegetační substrát, a slouží k udržení minimálního množství vody, potřebného na život rostlin. Při intenzivních srážkách plní do jisté míry i funkci drenáže. Hydroakumulační vlastnosti mohou zajistit desky z minerálních vláken, schopné nasát velký objem vody. U střech s extenzivní zelení je hydroakumulační vrstva spíše výjimkou, používá se pouze při velmi tenké vrstvě substrátu (2 až 4 cm). Na filtrační nebo podle potřeby na hydroakumulační vrstvu se klade vegetační substrát(nejčastěji směs rašeliny a zahradní zeminy). Jeho složení, tloušťka a četnost zálivky závisí na druhu zeleně. Celistvost střešní konstrukce a pečlivé provedení jednotlivých vrstev včetně detailů jsou mimořádně důležité z hlediska výsledných vlastností střechy. Vynechání, nevhodný návrh nebo neodborná realizace některé části střechy může později způsobit vážné poruchy střešního pláště.
Intenzivní a extenzivní zeleň
Kromě způsobu sestavení střešního pláště se zelené střechy dělí na intenzivní a extenzivní. Extenzivní vegetační střecha s výškou vegetačního souvrství od 60 do 150 mm postačí zejména zahradníkům, kteří trpí nedostatkem času - je vhodná na nízkou zeleň, nenáročnou na péči, jako jsou například suchomilné skalničky či trávy. Pokud by však střechu měli zdobit květiny, keře či zelenina, výška vegetačního souvrství by byla více než 300 mm, v případě větších stromů dokonce více než 500 mm. Zde je vhodnou volbou střecha pro intenzivní zeleň. Extenzivní i intenzivní zeleň vyžadují vhodnou a pravidelnou péči - doplňování živin a zalévání musí být stejné jako v běžné zahradě a nelze je zanedbat. Rozhodnutí pro intenzivní nebo extenzivní vegetační střechu však má vliv nejen na vzhled střechy či nároky na péči o rostliny, ale zejména na nosnou konstrukci. Ta totiž třeba dimenzovat s ohledem na tloušťku, a tedy i hmotnost střešních vrstev. Nezanedbatelnou výhodou plochých střech je jejich atmosféra či relaxační funkce. I uprostřed města tak může vzniknout prostor pro letní opalování, grilování, pěstování oblíbené zeleniny nebo čtení či ranní posezení u voňavé kávě. Možností je mnoho a záleží jen na vás, jakému způsobu trávení volného času dáte přednost.
Intenzivní střešní zeleň se zakládá na střechách s vyšší únosností
Od více než 300 do 2 000 kg / m 2 - a je charakteristická větší tloušťkou substrátu - v rozpětí 30 až 100 cm (a více). Takové střechy se již budují jako pochozí, mohou se zde využít i některé drobné architektonické prvky. V praxi to znamená široké možnosti využití střešní zahrady na různé odpočinkové aktivity či jako rozšíření obytného prostoru. Další možností je vybudování užitkové zahrady, to znamená pěstování zeleniny, bobulovin, bylinek i drobného ovoce. Kompoziční zásady jsou u střešních zahradách téměř shodné s běžnými zahradními a sadovnické úpravami.
