Topení - topná soustava, výběr kotle a povinná údržba
Topná soustava se sestává ze zdroje tepla, z potrubního rozvodu s armaturami, z řídicího systému s prvky měření i regulace a z koncových topných těles. Každá složka tohoto systému plní svou přesně stanovenou funkci, a to s jediným cílem - dosáhnout rovnovážný teplotní stav v interiéru.
Ústřední vytápění
Při ústředním vytápění je jeden zdroj tepla - a to kotel - je v našich domácnostech nejrozšířenější. Nejčastěji jde o kotle s výkonem od 50 do 70 KW, které spalují tuhá, kapalná nebo plynná paliva.
Tyto kotle jsou nazývány malými zdroji tepla. V rodinných domech a bytech se obvykle kombinují i s přípravou teplé užitkové vody. Ve zdroji tepla se mění energie z paliva na teplo, které se předává teplonosné látce, například vodě. Prostřednictvím potrubního rozvodu se toto médium dále distribuuje do topných těles.
Výběr kotle
Při výběru nového kotle je důležité zvolit správný typ s odpovídajícím výkonem pro danou soustavu. Pokud by byl výkon malý, systém nedokáže dostatečně vytopit celý interiér. Pokud by byl výkon zbytečně velký, kotel bude příliš často vypínat, což by mohlo způsobit nadměrné opotřebení součástek.
Před spuštěním nového kotle do provozu je nutné přesné nastavení a vyregulování systému. Kotle se vyrábějí buď závěsné nebo stacionární. Závěsné se často označují také jako nástěnné kotle a lze je osadit na volně přístupnou stěnu v kterékoli místnosti interiéru.
Závěsné kotle jsou určeny výhradně pro spalování plynných paliv a navrhují se pouze pro vodní vytápěcí soustavy a na ohřev teplé vody. Stacionární kotle se umísťují ve vyhrazeném prostoru. Často jsou osazeny na základní podstavec a připojené na odvod spalin do komínového tělesa. Stacionární kotle jsou určeny pro teplovodní otopné soustavy větších dispozičních prostorů a na přípravu teplé vody. Mohou spalovat všechny druhy paliv.
Kotle na tuhá paliva
Tyto kotle mohou spalovat černé a hnědé uhlí, koks, kusové dřevo, dřevěné brikety a štěpky nebo pelety. Výhodou je nižší pořizovací cena, nevýhodou požadavek na skladovací prostor pro topivo, v minulosti i namáhavá a pracná obsluha.Elektrické kotle mají obvykle třífázové elektrické vedení. Jejich instalaci a provoz musí schválit příslušný dodavatel elektrické energie, který posoudí, zda je v dané lokalitě k dispozici dostatečná elektrická kapacita.
Elektrické vytápění je oproti vytápění tuhým palivem a zemním plynem, finančně náročnější, nabízí však jednoduchou obsluhu a nehlučnost provozu. Kotle na plynná paliva mohou spalovat zemní plyn, propan-butan a bioplyn a patří k nejpoužívanějším kotlům. Mohou být klasické nebo kondenzační.
Kondenzační kotle patří díky své vysoké efektivitě k vyhledávaným produktům.Jejich normovaný stupeň účinnosti je až 105%, protože dokáží zužitkovat i odpadní teplo. Z ekologického hlediska se některé druhy kondenzačních kotlů označují dokonce jako neutrální, protože mají minimální vliv na životní prostředí (minimální hodnoty emisních látek, které volně unikají do ovzduší).
Kondenzační plynové kotle se obecně vyznačují vysokou účinností, stále se zmenšujícími rozměry a přitažlivým designem. Významným trendem při konstruování je i důraz na nehlučnost provozu a co nejnižší hmotnost jednotlivých modelů.
Regulace kotle
Vyspělé regulační systémy optimalizují provoz otopné soustavy a koordinují činnost kotle pro udržení stabilní vnitřní teploty i při prudkých mrazech. Zařízení snižují spotřebu paliva a lze je integrovat do nových kotlů i instalovat dodatečně ke starším typům, často s podporou dálkového ovládání.
Instalace termostatických ventilů s časovými spínači umožňuje individuální nastavení v jednotlivých místnostech. Tato přesná regulace dokáže uspořit až 20 % energie na vytápění a významně zvyšuje celkovou hospodárnost systému. Správné nastavení současně zajišťuje vysoký uživatelský komfort při zachování maximální efektivity provozu.
Topné rozvody
Bezprostřední vliv na spotřebu tepla mají i rozvody. Správná izolace významně ovlivňuje snižování tepelných ztrát při transportu teplonosné látky. Stanovení tloušťky a určení počtu vrstev zateplení potrubí je úkol pro projektanta, protože se pro každé prostředí posuzuje individuálně.
Samotnou montáž izolací třeba realizovat pouze v suchém stavu. Pokud se zateplují starší rozvody, je třeba je nejdříve odmastit, zbavit případné rzi a všech nečistot. Často používaným izolantem jsou minerální vláknité materiály, které se chrání kovovým nebo plastovým pláštěm uchyceným nerezovými páskami.
Plášť bývá většinou z pozinkovaného nebo hliníkového plechu, příp. z plastové fólie. Styky musí být dilatované, aby umožňovaly pohyb potrubí. I těsnost a umístění spojů jsou důležité. Při zhotovení se dbá především na to, aby ve stycích nevznikly tepelné mosty. Vhodnou příležitostí pro kontrolu, zkvalitnění a modernizaci topných rozvodů je plánovaná výměna kotle.
Autor: Martina Dvořáková
