Topný systém je vždy potřeba přizpůsobit konkrétnímu objektu
Vybíráte vhodné vytápění do svého domu? Správný výběr limituje velké množství podmínek z vnějšího i vnitřního prostředí a charakter provozování zařízení, vytvářejících kvalitní mikroklima. Na tuto volbu neexistuje žádná šablona, každý objekt je jedinečný a zdaleka neplatí, že co je výhodné pro jeden objekt bude platit i pro jiný. Ať si však vyberete jakýkoliv topný systém, vždy dbejte na to, aby byl navržen a přizpůsoben přímo vašemu domu. Pouze tak bude vytvořen předpoklad pro jeho hospodárný a bezpečný provoz.
Požadavky na optimální výběr
- Stavební požadavky - spojují se s tvarem, umístěním a vlastnostmi použitých materiálů posuzovaného objektu (architektonicko-urbanistické a dispoziční řešení stavby, tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a vnější klimatické podmínky),
- požadavky na topný systém - dostupná palivová základna, využití topných prostor, požadavky na tepelnou pohodu,
- provozní požadavky - požadavky na provoz, údržbu a komfort, estetické a jiné požadavky.
Lokální a ústřední topné systémy
Podle způsobu vytápění rozeznáváme lokální a ústřední topné systémy.
- Lokální topidla se využívaly především v minulosti nebo v menších objektech či bytech s jedním nebo dvěma místnostmi. K tradičním typům patřila plynová topidla (kamínka), tělesa na tuhé palivo (kamna), případně elektrické spotřebiče (akumulátorová kamna). V poslední době se objevily infračervené tepelné zářiče.
- Ústřední vytápění je systém, při kterém jeden zdroj tepla - většinou kotel - zásobuje teplem celý dům. Ústřední vytápění je běžné v rodinných domech a bytech, případně tam, kde chceme kombinovat vytápění s přípravou teplé užitkové vody. V ústředním zdroji se mění energie z paliva na teplo, které se předává teplonosné látce (médiu).
- Ta ho prostřednictvím rozvodu distribuuje do topných těles. Podle teploty teplonosného média známe tyto druhy ústředního vytápění: Teplovodní vytápění - otopná soustava s teplotním spádem 90/70 ° C (vstupní / výstupní teplota média) a s klasickými topnými tělesy (radiátory) a nízkoteplotní vytápění - otopná soustava s teplotním spádem 45/30 ° C a s nízkoteplotními sálavými podlahovými plochami, respektive teplotním spádem 60/40 ° C a stěnovými sálavými plochami.
Způsob šíření tepla
Způsob šíření tepla ovlivňuje spotřebu energie i tepelnou pohodu v místnosti. Podle fyzikálního způsobu předávání tepla můžeme topné systémy rozdělit na konvekční (konvekce - proudění vzduchu), sálavé a kombinované.
Konvekční vytápění
Typickým představitelem konvekčního vytápění jsou klasické topná tělesa, tzv.. radiátory. Z topného tělesa se teplo odevzdává prouděním přičemž ohřívá vzduch, který předává teplo okolním konstrukcím. Topná tělesa by měly být umístěny v místech s největšími tepelnými ztrátami při obvodové stěně (například pod okny). Jejich výkon se stanoví výpočtem tepelných ztrát. Plochá topná tělesa (radiátory bez žeber) mají vyšší podíl sálavého tepla, z hlediska tepelné pohody stačí nižší teplota v místnosti, snadno se udržují čisté.
Mezi hlavní výhody tohoto topného systému patří nižší investiční náklady, bezhlučný provoz, poměrně snadná montáž a rychlejší náběh systému. U panelových a trubkových tělesech patří k výhodám menší víření prachu. Mezi nevýhody třeba započítat potřebu vysoké teploty topného tělesa a teplonosného média (energetická náročnost zdroje tepla), nízký podíl sálavých ploch a s tím související nízká teplota stěn.
Proudění vzduchu způsobuje proudění prachu a při parních soustavách hrozí možnost úrazu popálením. Mezi konvekční topné systémy patří i teplovzdušné topení, při kterém se do vytápěného prostoru vhání teplý vzduch. Tento způsob se používá zejména v budovách s velkým podílem zasklených ploch, aby se zabránilo jejich rosení.Systém je velmi dobře regulovatelný, avšak méně vhodný do trvale vytápěných prostor s velkou tepelnou setrvačností. Používá se i při doplňkovém vytápění domácnosti, například krbem (s teplovzdušnými průduchy na distribuci tepla po místnostech).
Sálavé vytápění
Sálavé vytápění přenáší teplo elektromagnetickým vlněním primárně do konstrukcí, čímž zajišťuje rovnoměrnou tepelnou pohodu a zdravé prostředí vhodné pro alergiky. Moderní velkoplošné systémy v podlahách či stěnách efektivně spolupracují s nízkoteplotními zdroji, jako jsou tepelná čerpadla nebo solární panely. Absence viditelných otopných těles zvyšuje estetickou hodnotu interiéru, zatímco nízké provozní náklady kompenzují vyšší počáteční investici.
Technologie minimalizuje tepelné ztráty při transportu, neboť neohřívá primárně vzduch, ale pevná tělesa v místnosti. Celistvost systému doplňují infračervené zářiče pro lokální, okamžitý ohřev bez nutnosti přenosového média.
Kombinované vytápění
Optimálně vyvážené vnitřní prostředí vytváří z energetického, ekonomického a ekologického hlediska kombinované vytápění, které se vytváří na základě výhod jednotlivých topných systémů.Proto jsou energeticky úsporné. Jejich nevýhodou jsou vyšší investiční náklady a náročnější výpočet, návrh a posouzení.
Investiční náklady
Při volbě topné soustavy každého z nás zajímají zejména investiční náklady na její zřízení, jaké budou provozní náklady při současných cenách, a také návratnost investic, samozřejmě při vysoké výhřevnosti.
Existuje několik možností řešení otopných soustav, ale při samotném návrhu je třeba tyto možnosti zvážit, porovnat a na základě výsledků rozhodnout.Před porovnáním třeba mít dostatečné množství informací o samotném objektu, o jeho stavebním, dispozičním a provozním řešení, o materiálové bázi hlavních stavebních konstrukcí a umístění vytápěného domu či bytu.
Na základě těchto informací se určí energetická bilance - potřebný příkon topných soustav podle výpočtu tepelných ztrát - a uskuteční se technicko-ekonomické vyhodnocení navržených alternativ na základě roční spotřeby energie a paliva, ročních nákladů na palivo, předpokládaných investičních nákladů a návratnosti investic. V tomto směru vám nejlépe poradí odborníci na vytápění nebo poradenské energetické centrum.
Krby a kamna
Alternativním zdrojem vytápění v mezidobí jsou i krby různých typů:
- teplovodní krb s rozvodem teplé vody v otopných tělesech a výrobou ohřáté vody, který lze zapojit i do stávajícího teplovodního zařízení,
- teplovzdušný krb s rozvodem tepla do sousedních místností, který má vysokou účinnost, nízkou spotřebu paliva a omezenou tvorbu spalin.
