Úspora energie, kterou zajistí rekuperátor vzduchu
Princip větrání s rekuperací zní velmi jednoduše, i když samotná technologie je trochu složitější. Otvorem ve fasádě se přes sací mřížku do objektu přivádí čerstvý vzduch. Pomocí filtrů se zbaví prachu, pylu a mikroorganismů a přivede se do rekuperátoru.
Odvod vzduchu do rekuperátoru
Rekuperační jednotka odebírá teplo z odpadního vzduchu v kuchyních a koupelnách a předává ho čerstvému venkovnímu vzduchu bez rizika jejich vzájemného promísení či přenosu pachů.
Systém využívá nízkoenergetické ventilátory pro distribuci vzduchu podlahovými či stropními rozvody, přičemž zemní nebo solankové výměníky chrání zařízení před zimním zamrzáním. Efektivitu zvyšuje integrace s dvouzónovým teplovzdušným vytápěním, které automaticky reguluje výměnu vzduchu dle aktuální hladiny CO2 a vlhkosti. Tato konfigurace zajišťuje kontinuální větrání při zachování maximální tepelné pohody a vysoké energetické účinnosti.
Nucené větrání
Je třeba upozornit, že nuceným větráním s rekuperací nemůžete celoročně ani topit, ani chladit. Je nutné více či méně (v závislosti na typu objektu) zapojit i technologie na vytápění a chlazení a na minimalizaci tepelných zisků využívat různé stínící prvky.
I energie na pohon tepelného čerpadla se musí vyrobit v elektrárně. Celková zátěž životního prostředí je pak asi 2,5-krát větší než při topení plynem. Pokud však nemáte možnost napojit se na plyn, je varianta s tepelným čerpadlem šetrnější než topení elektřinou.
Co to znamená pro stavbu?
Čerstvý vzduch proudí z obytných zón pod dveřmi do kuchyní a koupelen, odkud je znečištěný odsáván přes rekuperátor mimo objekt. Větrací jednotku je ideální situovat do technické místnosti nebo pod strop WC, přičemž umístění v nezatepleném podkroví je nevhodné kvůli riziku zamrzání. Rozvody se instalují do podlah či podhledů a vyústění na fasádě zajišťují protidešťové žaluzie.
Údržba systému vyžaduje profesionální čištění potrubí v intervalu tří až pěti let pro zachování hygieny a efektivity.
Účinnost rekuperace
Moderní rekuperační výměníky dosahují účinnosti až 90 %, čímž dokážou venkovní vzduch o teplotě -5 °C předehřát pomocí odpadního tepla z interiéru až na 20 °C. Systém sice nenahrazuje vytápění, ale v nízkoenergetických stavbách snižuje celkové náklady na teplo o 20 až 25 %.
Roční spotřeba malé větrací jednotky činí přibližně 250 kWh, zatímco reálná úspora energie během topné sezóny dosahuje 1 700 až 2 200 kWh. Rekuperace je tak klíčovým prvkem vzduchotechniky pro minimalizaci energetických ztrát při větrání.
Autor: Lenka Kostková
