Výběr přepěťových ochran
Výběr přepěťových ochran představuje nesmírně důležitý a zásadní proces v rámci elektrické instalace jakéhokoliv objektu, ať už se jedná o rodinný dům, bytovou jednotku, průmyslový podnik, komerční budovu či jakoukoli jinou stavbu, kde je nutné zajistit spolehlivou a bezpečnou ochranu všech elektrických zařízení, spotřebičů a především samotných obyvatel nebo uživatelů daného prostoru před negativními důsledky přepětí, které může vzniknout z nejrůznějších příčin a zdrojů.
Při samotném procesu výběru vhodných přepěťových ochran je naprosto nezbytné vzít v úvahu celou řadu různorodých faktorů, parametrů a specifických požadavků, které souvisejí s konkrétní elektrickou instalací, jejím umístěním, účelem využití objektu a také s potenciálními riziky, kterým může být daná instalace vystavena v průběhu své životnosti a provozu.
Akční ceny na přepěťové ochrany
Faktory ovlivňující výběr
Mezi nejvýznamnější faktory, které hrají klíčovou roli při rozhodování o konkrétním typu a parametrech přepěťové ochrany, bezpochyby patří především geografická poloha objektu a s ní související úroveň keraunické činnosti v dané oblasti, což znamená četnost a intenzitu bouřkové aktivity, která může být v různých regionech naprosto odlišná a pohybovat se od minimálních hodnot v oblastech s nízkým výskytem bouřek až po extrémně vysoké hodnoty v lokalitách, kde jsou elektrické bouřky velmi častým a intenzivním jevem.
Dalším nesmírně podstatným aspektem, který musí být při výběru přepěťových ochran pečlivě zvážen a analyzován, je typ elektrické instalace samotné, tedy zda se jedná o jednofázovou síť, která je typická především pro menší rodinné domy a bytové jednotky, nebo o třífázovou síť, která se běžně využívá v průmyslových provozech, větších objektech a tam, kde jsou instalována zařízení s vyššími výkonovými nároky a požadavky na stabilní dodávku elektrické energie.
Technické parametry
Maximální průběžný provozní napětí, které je často označováno zkratkou Uc, představuje jeden z naprosto zásadních parametrů, které je nutné při výběru přepěťové ochrany důkladně posoudit a správně určit, protože tento parametr musí být vždy vyšší než je skutečné provozní napětí v síti, aby byla zajištěna spolehlivá a trvalá ochrana bez rizika předčasného selhání nebo poškození samotného ochranného prvku.
Jmenovitý výbojový proud, označovaný symbolem In, který bývá standardně udáván v jednotkách kiloampérů, představuje další kriticky důležitý parametr charakterizující schopnost přepěťové ochrany odvést určité množství elektrického náboje při výboji přepětí, přičemž tento parametr je definován pro specifickou vlnovou formu osm lomeno dvacet mikrosekund, což je standardizovaný testovací impulz používaný pro hodnocení a klasifikaci ochranných prvků.
Úrovně ochrany
Systém přepěťové ochrany je v moderních instalacích standardně realizován pomocí vícestupňové koncepce, která zahrnuje až tři různé úrovně ochrany, přičemž každá z těchto úrovní plní specifickou funkci a je umístěna v určité části elektrické instalace tak, aby byl dosažen maximální možný ochranný účinek a komplexní zabezpečení všech připojených zařízení a spotřebičů.
První stupeň ochrany, který bývá často označován jako hrubá ochrana nebo ochrana typu jedna, se instaluje přímo v hlavním rozvaděči objektu, tedy v místě, kde je provedeno připojení k distribuční síti, a jeho primárním úkolem je zachytit a odklonit do země především velmi silné přepěťové impulzy, které mohou vzniknout v důsledku přímého nebo nepřímého zásahu blesku do elektrické instalace nebo do jejího bezprostředního okolí.
Druhý stupeň ochrany, představující střední úroveň zabezpečení, se typicky umísťuje do podružných rozvaděčů, které jsou situovány v různých částech budovy nebo v jednotlivých patrech, a jeho hlavní funkcí je zachytit přepěťové impulzy nižší intenzity, které mohou projít přes první stupeň ochrany, nebo které vznikají přímo v rámci vnitřní instalace objektu v důsledku spínacích přepětí a různých elektromagnetických interferencí.
Třetí a poslední stupeň ochrany, označovaný jako jemná ochrana nebo ochrana koncových spotřebičů, je určen k instalaci přímo v blízkosti citlivých elektronických zařízení, jako jsou například počítače, servery, telekomunikační zařízení, měřicí přístroje nebo jiná sofistikovaná elektronika, která vyžaduje velmi vysokou úroveň ochrany před i těmi nejmenšími přepěťovými impulzy, jež by mohly způsobit jejich poškození nebo narušení jejich správné funkce.
Normativní požadavky
Při výběru a návrhu přepěťových ochran je naprosto nezbytné důsledně respektovat a dodržovat platné technické normy, předpisy a doporučení, mezi něž patří především norma ČSN EN 62305, která komplexně upravuje problematiku ochrany před účinky blesku a stanovuje požadavky na návrh, instalaci a údržbu systémů ochrany před bleskem a přepětím, dále norma ČSN 33 2000-4-44, která se zaměřuje na ochranu před rušivými napětími a elektromagnetickými poruchami, a také další související normativní dokumenty a technická doporučení výrobců jednotlivých ochranných prvků.
Volba správných přepěťových ochran musí být vždy podložena pečlivou analýzou rizik, která zahrnuje posouzení pravděpodobnosti výskytu přepětí v dané lokalitě, hodnocení potenciálních dopadů a následků, které by mohlo přepětí způsobit na majetku, zdraví osob a na kontinuitě provozu, a také ekonomické vyhodnocení nákladů na pořízení a instalaci ochranných prvků ve vztahu k možným ztrátám, které by mohly vzniknout v případě absence nebo nedostatečné úrovně ochrany.
Praktické aspekty instalace
Z praktického hlediska je při výběru přepěťových ochran třeba také zvážit jejich fyzické rozměry, způsob montáže, který může být realizován buď na standardní DIN lištu, nebo pomocí šroubového připevnění, možnosti připojení vodičů s různými průřezy, přítomnost signalizačních kontaktů pro vzdálené monitorování stavu ochranného prvku, barevné indikace funkčnosti, dostupnost náhradních modulů a v neposlední řadě také celkovou kvalitu zpracování, renomé výrobce a dostupnost technické podpory a servisních služeb.
Moderní přepěťové ochrany jsou dnes vybaveny celou řadou pokročilých funkcí a vlastností, které významně zvyšují jejich spolehlivost, životnost a uživatelský komfort, přičemž mezi tyto funkce patří například možnost výměny ochranných modulů bez nutnosti demontáže celého prvku, automatické odpojení v případě konce životnosti, vizuální a elektrická signalizace provozního stavu, integrované tepelné jističe pro ochranu před následky poruchy, a v případě nejvyspělejších řešení také možnost komunikace se systémy inteligentní správy budov pro centralizované monitorování a řízení.
Závěrem lze konstatovat, že výběr přepěťových ochran představuje komplexní odborný úkol vyžadující hluboké znalosti elektrických instalací, normativních požadavků a praktických zkušeností, přičemž správně navržený a implementovaný systém přepěťové ochrany představuje investici, která se mnohonásobně vyplatí z hlediska ochrany majetku, zajištění bezpečnosti osob a garantování spolehlivého provozu všech elektrických a elektronických zařízení v objektu po celou dobu jejich životnosti.
Autor: Lenka Kostková
