Zahrada na venkově bude reprezentovat, i když v ní necháte rostlinám volnost
Nejste spokojeni se stavem vaší venkovské zahrady? Tak to je nejvyšší čas na změnu. Zahrady u venkovských domů nabízejí ideální prostory pro fantazii. Nemusíte hned oslovovat zahradního architekta. Stačí, když budete vědět co chcete a budete se své představy držet. Samozřejmě je třeba brát do úvahy i finance, lokalitu a v neposlední řadě také to, k čemu by nejvíce zahrada měla sloužit.
Zahrada na venkově nemusí mít jen užitný charakter,
může plnit i okrasnou funkci. Dnešní venkovská zahrada je více o pohodě, nejen o víkendové dřině. Vytvořte si s námi reprezentativní prostor, ve kterém načerpáte energii, bude originální a bude mít osobitou atmosféru. Důležité je mít představu a držet se jí. Není důležité, vše zrealizovat hned. Stanovte si cíl a postupně k němu směřujte.
Základem je správný výběr rostlin,
jejich množství (méně je v tomto případě více), promyšlené kombinace. Žádá se rozmanitost kvetoucích druhů - trvalek, růží a opadavých listnáčů. Pěkné jsou i kvetoucí okrasné stromy, ideálně domácího, ne exotického původu. Pokud jde o podhorskou a horskou oblast, vítány jsou například jehličnany nebo vždy zelené keře. Zahradní terasu zpestří kvetoucí rostliny ve vegetačních nádobách (muškáty, fuchsie, petúnie, hortenzie apod.).
Volnost vnáší do venkovské zahrady harmonii a klid
Dokonalost v podobě vystříhání keřů či precizní upraveného trávníku (vynikne zde spíše květinová louka) se sem příliš nehodí a působí rušivě. Více než křivky se uplatní oblouky, přirozené tvary a zvuky (tekoucí voda). Typická venkovská zahrada působí na první pohled neuspořádaně, zároveň však i jednoduše, tajemně, nostalgicky. Svého návštěvníka by měla vybízet k objevování, zkoumání nebo jen k rozjímání na lavičce. Ideální, a to zejména ve větších zahradách, jsou volně rostoucí živé ploty, netvarované, různě vysoké. Vytvoří je kvetoucí keře (šeřík, růže, okrasný rybíz, kdoulovec, zlatice,...). Z listnatých keřů se dá využít habr, ptačí zob, buk či lípa. Pokud možno, vyhněte se často osazované tújí. Tato dřevina nepůsobí ve venkovském prostředí dobře.
Pokud to rozměry zahrady dovolují,
je dobré rozčlenit prostor na několik částí. Získá tak na tajemnosti a zároveň bude nabízet soukromí. Jednotlivé části lze oddělit nejen vyjmenovanými dřevinami osázenými v podobě plotů, ale například i treláže s popínavými rostlinami (růže, plamének, vistárie).
Skalky
Nápadným a pěkným prvkem v podhorské oblasti mohou být skalky a vřesoviště. Měly být mít co nejpřirozenější vzhled.
Jezírka
Venkovská zahrada v nížině se zase může pyšnit pěkným jezírkem s bujnou vegetací kolem.
Květinové záhony
V rozmanitých květinových záhonech by neměly chybět barevné a voňavé letničky (astry, slunečnice, cínie, hřebíček, rezeda, laskavec, aksamitníky, lichořeřišnice, měsíček zahradní, tlamičky, slaměnky, voňavé hrachory a černuchy), dvouletky (pomněnky, macešky, chejry, sedmikrásky, náprstníky, topolovka a divizna). Nejlepší je vysazovat je na záhony nepravidelných tvarů.
Nejhorší je chtít mít v zahradě všechno
To však nejde, nikdy to nebude působit dobře. Zcela jinak bude působit zahrada s pěkným květinovým záhonem, stromem, starou studnou, květinovou loukou a prostorem se zahradním nábytkem.
Experimenty s barevností jsou dovoleny
Fialovorůžová je romantická, modrá dodá zahradě zajímavou hloubku a v létě navozuje pocit ochlazení. Rostliny s bílými květy zase prosvětlí prostor v polostínu a stínu pod stromy.
Nechat rostlinám prostor a volnost
To je ve venkovské zahradě nepsané pravidlo. Není třeba je soustavně omezovat v růstu, tvarovat a svazovat, stříhat a nutit k tomu, aby byly podle vašich představ. Ideální je dokonce nechat jejich vysemenit se, ať si samy určí, kde příští rok vyrostou. Není potřeba jim zabraňovat ani ve vzájemném míchání se, případně ve vytváření protikladných spojení. Mezi letničky si tak lze vysadit i růže a zimostráz (ten však doporučujeme tvarovat).
Vyberte si trvalky
Ve venkovské zahradě vyniknou okrasné máky, plaménky, kopretiny, pivoňky, chrpy, fialky, konvalinky,orlíčky, kosatce, chryzantémy, pupalky, z cibulovin a hlíznatých rostlin nezapomeňte na gladioly a jiřiny. Typické jsou i růže, které mohou růst spolu s levandulí, ale i s dalšími bylinkami.
Autor: Lenka Kostková
