Základem každé stavby jsou dobré základy
Při návrhu základů platí, že optimální základové konstrukce jsou takové, které při nejmenší pracnosti, spotřebě materiálu a energie plně zajišťují bezpečnost stavby a vylučují její deformace. Každá stavba musí být pevně spojena se zemí, do níž se přenášejí všechna stálá i občasná zatížení domu.
Nepodceňujte průzkum podloží
Každá stavba je něčím specifická a vyžaduje individuální přístup, zejména při zakládání. To, co má soused pod svým domem, se nemusí nacházet na vedlejším pozemku. Podloží nebo základová půda tvoří neoddělitelnou součást stavby a prvořadým úkolem každé stavební konstrukce je spolehlivé plnění funkcí, pro které byly vytvořeny. Pokud však nejsou známy vlastnosti a složení podloží, není možné správně navrhnout základovou konstrukci. Proto je důležitý průzkum podloží. Mnoho stavebníků se možná lekne, když slyší slovo sonda, a představí si pod tímto pojmem těžké mechanismy, které je třeba dovézt na pozemek. Nejlepším řešením nemusí být jen něco, co je výsledkem počítačové analýzy a drahého výzkumu pomocí velkých strojů. Pro menší stavby, jako jsou rodinné domy, existují i finančně a technicky méně náročné metody, jejichž výsledky potom pomohou při projektování jednotlivých konstrukcí. Dnes všichni trpíme pocitem, že pouze velké a drahé věci a řešení jsou správná. Ruční a kapesní přístroje, například malá sonda, která se dá kladivem zahloubit dva nebo tři metry, jsou však ideální na stavby malého rozsahu, jako jsou rodinné domy, a rozhodně to není finančně náročný způsob zjišťování složení podloží. Na základě geologického průzkumu se zjistí složení základové půdy, stlačitelnost, únosnost a výška spodní vody (která umí řádně zamotat hlavu). Tento průzkum se má uskutečnit ještě před projektováním stavby. Pokud je podloží nevhodné nebo málo kvalitní pro danou stavbu, může se uměle upravit (odvodněním, zhutněním, injektováním) nebo vyměnit. Odvodněním drenáží nebo čerpáním se dosáhne trvalého snížení hladiny podzemní vody. Pokud je podloží z málo slehlé hlinité, hlinitopísčité zeminy či jílových písků, je třeba ho mechanicky nebo hydraulicky zhutnit vibrovacími deskami, válci nebo hloubkovou vibrací. Pokud podloží tvoří hrubozrnné písky, vstřikují se látky i na bázi cementu a jílu, aby se zvýšila jeho pevnost. Plniva a písky se injektují chemickými látkami, jako jsou vodní sklo či chlorid vápenatý. Pokud je zemina, která má být pod stavbou, nerovnoměrně stlačitelná, s malou pevností, nahradí se vrstva zeminy pod základovou spárou stabilním štěrkovým polštářem, čili štěrkopískovou vrstvou.
Inženýrsko-geologické mapy
V České republice jsou vypracovány inženýrsko-geologické mapy, které podrobněji znázorňují všechny důležité složky přírodního prostředí konkrétního území, například geodynamické jevy (seismicitu, svahové pohyby, krasové procesy, eroze a podobně), a s tím spojenou rizikovost území. Na stavebním úřadě by měly být tyto mapy k dispozici. Na základě nich by vás měl úředník na stavebním úřadě upozornit na skutečnost, že jde z hlediska zakládání o problematickou zónu a že by bylo vhodné obrátit se na odborníky.
Základ není jen beton ve vykopané díře
Základy se obvykle vytvářejí z monolitického betonu uloženého do bednění. Alternativou jsou prefabrikované základové prvky. Bednění se nejjednodušeji vytváří ze systémových prvků, které se jednoduše a rychle skládají a rozebírají. Výhodou takových prvků je možnost opakovaného použití. Při prostorově komplikovanějších základech nebo u menších domů je běžné bednění vyrobené z desek přímo na místě. Podle statických výpočtů se někdy musí uložit do základů i výztuž, která se pokryje předepsanou vrstvou betonu. Na rovnoměrné rozložení zatížení ze všech konstrukcí se pod základové pásy dává vrstva štěrkopísku nebo písku v tloušťce určené projektantem.
Hydroizolace
Hydroizolace se klade ve dvou vrstvách pásů položených kolmo na sebe a doplňuje se další fóliovou izolací, která zvyšuje odolnost například proti tlakové vodě nebo proti radonu. Geotextilie se přidává k základům jako ochrana stavebních materiálů nebo proti prorůstání rostlin. V oblasti základů a pod základovou desku se klade i zpevněná tepelná izolace v extrudované podobě.
Hloubka základů
Obecně platí, že hloubka základů musí být taková, aby základová spára (to znamená místo, kde se spojuje spodní úroveň základů s půdou pod nimi) ležela v nezámrzné hloubce, což závisí na oblasti, ve které se bude objekt nacházet. V našich zeměpisných šířkách to je 50 cm, pokud je půda pod základy složená ze skalnatých hornin, 80 cm, pokud je podkladová půda z písků a štěrkopísků, a 120 až 140 cm, jestliže podklad tvoří jíl.
Základy pro stavbu domu
- Plošné - pásy, rošty, patky, desky;
- Hlubinné - piloty, studny, kesony.
Chyby při betonování
Při betonování venkovních betonových ploch se nejčastěji vyskytují dvě základní chyby. Krátce po betonáži se na povrchu plochy objeví pavučinkové trhlinky. Povrch betonu se začne po čase odlupovat tak, že se dá snadno odstranit povrchová tenká vrstva malty a jsou vidět zrna kameniva. Příčinou je většinou nadměrné množství vody v betonu. Tato nadbytečná voda se dostala do betonu buď při dořeďování betonu na stavbě, kterým si dělníci "zlehčují" zpracování betonu, nebo při brzkém, respektive nadměrném ošetřování čerstvého betonu poléváním. Další chybou při větších betonových plochách je slabá nebo minimální vibrace čerstvého betonu vibrační latí, která svou intenzitou zhutní pouze tenkou povrchovou vrstvu. Po čase beton svou váhou sedne a vytvoří se trhliny. Nedostatek vibrátorů a stavebních dělníků na staveništi může způsobit chaotické ukládání betonu. Zejména při větších objemech se často zapomene na konce ploch, ve kterých beton již ztvrdne, v důsledku čehož se nepropojí jednotlivé vrstvy. Opakovanou chybou je i pozdní naříznutí dilatačních spár hotových betonových podlah, zejména v kritických rozích. Beton se při hydrataci smršťuje a vznikají trhliny v místech největšího pnutí. I na kvalitně zabetonované zdi či jiné konstrukci se objeví trhlinky, pokud se povrch čerstvého betonu nechrání před vysycháním vlivem větru nebo přímého slunečního záření. V zimním období je zase potřeba čerstvý beton zakrýt a chránit před chladem a vlivem mrazu vyhříváním bednění nebo prostředí u konstrukce. Chyby může způsobit i nadměrné převibrování betonu. V místě nadměrné vibrace nastane segregace betonu, odlučuje se kamenivo a následně se oslabí konečný povrch.
