Základní zásady při navrhování komínů
Komín je především funkční součástí domu, ne módním doplňkem. Většinou je z něj vidět pouze malou část, ale obejde se bez něj jen málokterý rodinný dům. Měl by být navržen každé stavbě na míru (podle typu vytápění a případně i větrání), spolehlivě a bezpečně odvádět spaliny od spotřebičů a stárnout zodpovědně - co nejpomaleji.
Kdy a jaký komín postavit
Na to, kde a jaký bude komín, je třeba myslet již ve fázi navrhování domu. Měl by se totiž postavit v rámci hrubé stavby. Pokud by se komín realizoval dodatečně, bylo by nutné udělat otvory ve stropech a ve střeše, což není vůbec jednoduché a znamená to zbytečné náklady. A se stavebními pracemi se do domu vrátí i nepořádek, takže místo opalování budete muset uklízet. Důležité je, rozmyslet si hned na začátku plánování stavby, jak budete dům vytápět a větrat. Tomu se pak přizpůsobí komín - jeho velikost, počet průduchů, uspořádání, konstrukce i materiál. Praktické je myslet přitom i na "zadní vrátka" - například jako nebýt závislý jen na veřejné rozvodné síti a zajistit si zásobování teplem i z vlastního zdroje. To, že jste byli prozíraví a vedle kotle jste pamatovali i na krb či kachlová kamna, oceníte nejen za romantických zimních večerů, ale zejména v krizových situacích: Při technických poruchách rozvodných sítí, při výpadcích proudu či dalších problémech při dodávkách strategických surovin. A v přechodných obdobích, na jaře a na podzim, může krb nebo kamna sloužit dokonce jako hlavní zdroj tepla. Pokud s tím budete počítat již při návrhu domu a připravíte vhodné stavební místo, na komín topidlo můžete nechat napojit i dodatečně.
Poloha komínu
V domech se šikmou střechou je nejlepší umístit komín v centru dispozice - tak, aby jeho vyústění nad střechu bylo co nejblíže u hřebene. Komín by měl totiž přesahovat hřeben střechy minimálně o 650 mm (výška komína nad šikmou i plochou střechou je stanovena v normě - vyhlášce ministerstva životního prostředí). Čím blíže k hřebeni, tím menší je výška komína nad střechou a tím menší část jeho povrchu se ochlazuje a je vystavena negativním vlivům větru a mrazu. Taková poloha je výhodná i ze statického hlediska, protože se vyhnete nákladným konstrukcím na zajištění stability komína. I jeho přípustná výše nad nejvyšším bočním podepřením (v rovině střechy) je totiž omezena - závisí na rozměrech komína, jeho hmotnosti a výšce vyústění nad úrovní terénu, přičemž vyšší komíny potřebují ztužující výztuž.
Napříč stavebními konstrukcemi
Při návrhu i zhotovování prostupů komína stavebními konstrukcemi nesmí být komín v žádném případě spojen se stavební konstrukcí, komínové těleso se musí vždy dilatovat. V místě prostupu vodorovnou konstrukcí se obvykle aplikuje tuhá rohož z minerálních vláken o tloušťce minimálně 30 mm. Při přestupech hořlavými vodorovnými konstrukcemi (například dřevěnými stropy) musí být splněny všechny požadavky požárních předpisů - například minimální vzdálenost vnějšího líce komína od dřevěných konstrukcí je 50 mm.
Dělení komínů podle:
- Způsobu výroby a montáže: systémové a individuální,
- materiálu komínové vložky: s keramickou nebo nerezovou vložkou,
- konstrukčního uspořádání: jednovrstvé, dvouvrstvé, třívrstvé,
- počtu připojovaných spotřebičů: samostatné a společné,
- plochy průřezu: úzké (do 0,04 m 2 - průměr do 110mm), střední (do 0,2025 m 2 - průměr do 250 mm),
- tlakových podmínek: na podtlakové a přetlakové systémy,
- způsobu použití: lokální, ústřední, technologické.
