Bydlení v dřevostavbách

Stavění ze dřeva nabralo vysoké obrátky zejména u našich západních sousedů - a nutno říci, že na to mají několik dobrých důvodů. I u nás dřevěných domů utěšeně přibývá a je zřejmě jen otázkou času, kdy tento stavební materiál ohlásí i v Česku návrat ve velkém stylu. Dá se přitom předpokládat, že více než z vlastní tradice dřevěnic budeme čerpat z čerstvých zkušeností stavitelů energeticky úsporných domů v západní a střední Evropě.

bydlení, dřevostavba, ekologie, energie, zdravý životní styl

To, co mohou dřevostavby v soutěži s jinými konstrukcemi rodinných domů nabídnout,

je rychlá výstavba, ale především výborný poměr mezi tloušťkou obvodových stěn a jejich tepelně izolační schopností (podle odborníka má obvodová stěna současné montované dřevostavby, silná 25 cm , přibližně stejný tepelný odpor jako 60 cm silná stěna vyzděná z moderních cihel). Pokud k tomu připočteme přírodní původ, příjemnou vůni a pocity útulnosti, které v nás dřevo spontánně vyvolává, má tento stavební materiál u mnoha velmi blízko k vítězství.

Izolační ideál

Úspěšné tažení dřevostaveb dnes souvisí zejména se snahou snížit na minimum spotřebu energie na vytápění. Ta je totiž spojena s stále masivnějším zateplováním a spolu se stoupající tloušťkou tepelné izolace roste i tloušťka obvodových zdí. To, co ze zastavěné plochy domu zaberou jeho zdi, však nemůžeme využívat k bydlení, proto je zároveň přirozená i opačná snaha - o co nejtenčí obvodové konstrukce. Z tohoto pohledu by bylo ideální postavit dům jen z tepelné izolace, a právě dřevostavby se tomuto ideálu dokážou nejvíce přiblížit (v porovnání se zděným domem může být vnitřní prostor stejně velké dřevostavby až o 10% větší).

Moderní dřevostavby vycházejí z amerického konstrukčního systému

"two by four" (název je odvozen z rozměru nosných prvků, 2 × 4 palce) - nosná konstrukce z dřevěných sloupků je z obou stran opláštěná plošným materiálem, přičemž mezi jednotlivými nosnými prvky je dostatek místa pro uložení tepelné izolace. I samotné dřevo má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a případnému vzniku tepelných mostů v oblasti nosných sloupků lze zabránit doplňkovou izolací z vnější nebo vnitřní strany. Samozřejmě, aby se dosáhla potřebná tloušťka tepelně izolačních materiálů, konstrukční rozměry současných evropských systémů museli od americké klasiky upustit a jednoduché masivní sloupky se nahrazují například úspornými nosníky ve tvaru I (s využitím OSB desek), krabicovými nosníky vyplněnými tepelnou izolací, příhradovými nosníky a podobně. Samozřejmostí se stávají i přídavné tepelně izolační vrstvy (v interiéru i exteriéru), které zvyšují celkovou tloušťku izolačního materiálu a zároveň odstraňují nežádoucí tepelné mosty.

Dřevěný panelák

Dalším velkým plusem dřevostaveb je rychlost výstavby - průměrně velký rodinný dům lze postavit asi za čtyři měsíce, a při stavbě domu platí možná dvojnásob, že čas jsou peníze.Kratší doba výstavby znamená nižší náklady na pracovní sílu, případně i na jiné bydlení, nezanedbatelná je i hodnota času stavebníka, který musí strávit na stavbě a činnostmi souvisejícími s výstavbou. Dřevěné konstrukce mají přitom velký potenciál tuto rychlost ještě zvýšit - je jí prefabrikace, tedy předpříprava konstrukčních celků (například stěnových panelů) ve výrobních dílnách podle přesné výkresové dokumentace. Montáž takového domu na stavbě a dokončení konstrukcí (panely bývají bez povrchové úpravy či vrchní vrstvy tepelné izolace) je potom otázkou doslova několika dní až týdnů. Dalším plusem takového postupu je přesnost a preciznost, jaká se na stavbě dosahuje jen těžko. Přesné a precizní provedení konstrukcí i detailů je přitom právě u dřevostaveb nanejvýš důležité.

Jednodušší a přirozenější

K největším nepřátelům dřevěných konstrukcí patří vlhkost a UV záření, přičemž k oběma se dá postavit dvojím způsobem - bojovat a bránit se nebo je brát jako přirozené a přizpůsobit se. V poslední době, zdá se, začíná u dřevostaveb převládat druhý přístup. Stále více dřevem obložených fasád například zůstává bez povrchové úpravy. Třísloviny obsažené v mnoha dřevinách (například akát, dub či často používaný modřín) mají totiž schopnost dřevo ochránit - působením UV záření se tenká vrstva na povrchu dřeva změní a dále funguje jako přirozená ochrana zbylého materiálu. Stačí jen přijmout fakt, že staré dřevo působením slunce a vlhkosti zešedne a fasáda nebude mít navždy barvu nového nábytku. Pokud se s touto skutečností nesmíříte, nezbývá vám jiná, než pravidelně natírat nebo se spolehnout na staré dobré omítky.

Sláma v roli tepelné izolace

posouvá dřevostavby o krok dále z pohledu udržitelného stavebnictví. Kromě nízké spotřeby energie na vytápění je její plusem minimální podíl zabudované, takzvané šedé energie, která se potřebovala například při zpracování suroviny do podoby stavebního materiálu. Standardní slaměné balíky se vkládají a různým způsobem upevňují do přizpůsobené dřevěné konstrukce.

Podobný je i přístup k vlhkosti 

Ta totiž dřevu škodí pouze tehdy, pokud nemá možnost se vysušit. Základem je tedy dobré větrání všech dřevěných konstrukcí - viditelných i skrytých.Konstrukcím dřevostaveb škodí zejména vlhkost obsažená ve vzduchu - vodní páry, které se v domě běžně produkují a mají tendenci vstupovat do obvodových stěn. Původní přístup - vlhkost do konstrukce vůbec nepustit (takzvané difuzně uzavřené systémy) - stále častěji nahrazuje opačný - nechat vlhkost přes konstrukci volně prostupovat (takzvané difuzně otevřené systémy).Princip difuzně otevřených konstrukcí vychází z předpokladu, že trocha vlhkosti, která se do konstrukce ze strany interiéru dostane, nenadělá problémy, pokud se na straně exteriéru z konstrukce zase odvětrá. U dřevodomů se stejně jako v obytných podkroví vyplní prostor v dřevěné konstrukci tepelnou izolací a uzavře se plošným obkladem. Hojně využívanou volbou je minerální vlna, ke klasice patří i vnitřní obklad ze sádrokartonu. Při obvodovém plášti pod ním nesmí chybět parozábrana nebo parobrzda.

Difuzně otevřená nebo uzavřená konstrukce

Každá z nich na své straně odborníky, kteří svůj názor vědí podpořit argumenty i zkušenostmi. Jistě, obě varianty mohou dobře fungovat. Důležité je jen zaručit, že do konstrukce nebude na vnitřní straně vstupovat více vlhkosti, než z ní může na vnější straně uniknout. A tady je právě Achillova pata difuzně uzavřených konstrukcí - nutným předpokladem jejich správného fungování je totiž bezchybně zrealizovaná parotěsná fólie na straně interiéru, beze spár, nepřelepených spojů či dodatečně způsobených otvorů (například při vedení instalací). Tuto podmínku není jednoduché dodržet, proto jsou pro mnohé architekty i stavební firmy bezpečnější difuzně otevřené konstrukce, které jsou ve své podstatě jednodušší. OSB desky s přelepenými spárami ve funkci parobrzdy jsou totiž v praxi spolehlivější než fólie, které se mohou snadno narušit elektroinstalacemi nebo potrhat při stavebních pracích, často bývají nedostatečně slepené.

Tepelně akumulační vlastnosti dřevěných domů mohou zlepšit těžké materiály v jejich konstrukci

Ke dřevu jako přírodnímu materiálu se jaksi hodí hlína - ať už v podobě příček nebo obkladu z nepálených cihel, hrubých hliněných omítek (obvykle se nanášejí se na rákosové rohože), nebo hlíny uložené ve vrstvách podlahy. V obou případech však musí být vnitřní plášť domu vzduchotěsný - i když difuzně otevřená konstrukce zvládne větší prostup vlhkosti, neporadí si s množstvím vodních par, které by do ní vnikaly spárami a dírami (spárou širokou jen 1 mm a dlouhou 1 m může projít denně až 6 l vody ve formě páry!). Proto je vhodné dát si udělat takzvaný blower-door test. Naměřená hodnota by při běžném nízkoenergetickém domě měla být n50 ≤ 1 (to znamená, že při přetlaku 50 Pa neunikne z budovy za hodinu více vzduchu, než je její vnitřní objem), pro energeticky pasivní dům musí být tato hodnota dokonce nižší než 0,6 .

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Vybíráme rodinný dům

Obytné domy patří mezi základní typy budov, které se v zástavbě vyskytují nejčastěji. Charakter obytné zástavby se...
více…

Výměníky tepla - deskové a spirálové

Výměníky tepla jsou zařízení, která zprostředkují výměnu tepla mezi teplonosnými médii (plyn, kapalina). Dělí se...
více…

Základem každé stavby jsou dobré základy

Při návrhu základů platí, že optimální základové konstrukce jsou takové, které při nejmenší pracnosti,...
více…

Zateplení obvodových stěn

Pro úsporu energie budov jsou nejvýznamnějšími konstrukcemi obvodové stěny. Pohodu vnitřního prostředí budovy...
více…

Stavba domu je velká investice, kterou si je třeba také užít!

Faktorů, které ovlivňují výběr stavebního materiálu, je dnes mnoho. Rozhodují nejen reálná kritéria, jako jsou...
více…

Chyby při zateplování domu

V současnosti je zateplování domů velkou módou, ale hlavně je jedním ze základních, energeticky úsporných...
více…

Stavba domu a stavební dokumentace, která je nezbytná

Pokud chcete jedinečný dům, najděte si čas na spolupráci s architektem, pokud chcete co nejrychleji bydlet a nemáte...
více…

Úspora energie, kterou zajistí rekuperátor vzduchu

Princip větrání s rekuperací zní velmi jednoduše, i když samotná technologie je trochu složitější. Otvorem ve...
více…

Moderní omítky - hlína, benátský a marocký štuk

Šaty dělají člověka a vnitřní omítky zase interiér. Některým lidem nejednou chybí dotek s přírodou; kousek z ní...
více…

Stavba terasy vyžaduje pečlivé plánování

Plánujete postavit u svého domu terasu? Výborný nápad, ale vše dobře zvažte a naplánujte, aby se z tohoto dobrého...
více…