Konstrukce šikmé střechy a její ochrana před vhkostí
Každý tvar střechy má své klady i zápory. A ne jinak je tomu i u šikmé střechy. Mezi nejzávažnější patří problémy s vlhkostí. Týká se to hlavně vnitřních vrstev pláště střechy, tedy místa mezi střešní krytinou a upraveným povrchem interiéru.
Tepelnou izolaci a krov je nutné chránit fóliovým systémem,
neboť v případě nedostatečné ochrany má mokrá tepelná izolace nižší tepelný odpor, v důsledku čehož dochází k únikům tepla a energetickým ztrátám. Typickým projevem nekvalitně zhotoveného střešního pláště je tající sníh na vytápěných střechách. Vlhkost podporuje i vznik plísní a dřevokazných hub; takové prostředí způsobuje zdravotní komplikace citlivějším osobám. Dlouhodobý účinek plísní na nosné konstrukce střešního pláště ohrožuje stabilitu střechy z hlediska statiky.
Pojistná hydroizolace
Pojistná hydroizolace chrání tepelnou izolaci a ostatní vrstvy střešního pláště před zatečením z exteriéru a zároveň zajišťuje přestup zbytkové vodní páry z interiéru přes tepelnou izolaci do prostoru pod krytinou. Hydroizolační fólie slouží jako pojistka pro bezpečné odvedení vody v případě podfouknutí nebo při poškození krytiny, v žádném případě ji nenahrazuje. Při použití tvrdé skládané krytiny vniká pro její netěsnost voda do prostoru tepelné izolace; pokud by se nepoužila pojistná fólie, voda by tepelnou izolaci celkem promočila. Při plechových krytinách odvádí fólie kondenzát, který vzniká pod plechem v důsledku rozdílu denních a nočních teplot. I v případě, že nebude zateplená střecha, je třeba použít pojistnou hydroizolaci, neboť fólie zvyšuje těsnost konstrukce a zabraňuje průniku prachu do podkroví. Pojistná hydroizolační fólie při nezateplené střeše usnadňuje v budoucnu rozhodnutí o dodatečném zateplení, protože majitel objektu nemusí dodatečně natahovat fólii a zároveň skládat krytinu, což představuje zvýšené náklady na zateplení.
Rozdělení pojistné hydroizolace
Pojistné hydroizolace rozdělujeme podle propustnosti vodní páry na:
- mikroperforované PE fólie, pod kterými je nutné vždy vytvořit 3 - až 4-centimetrovou vzduchovou mezeru
- fólie s velmi nízkým odporem prostupu vodní páry, které se mohou dotýkat tepelné izolace.
V bytě, kde se nachází kuchyň,
koupelna, pokoje s rostlinami a samozřejmě lidé, se v průběhu 24 hodin vypaří do vzduchu 10 až 12 litrů vody. Pokud takové množství pronikne do tepelné izolace, je třeba ho dostat až nad pojistnou hydroizolaci. O tom, zda vodní pára projde přes pojistnou hydroizolaci, říká ekvivalentní tloušťka vzduchové vrstvy sd. Pokud sd = 3,0 m, fólie klade takový odpor prostupu vodní páry jako 3-metrová tloušťka vzduchu. Obecně platí, že hodnota sd při pojistných hydroizolacích má být co nejnižší (kolem 0,02 m) a pro parozábrany co nejvyšší (okolo 100 m).
Kontaktní nebo nekontaktní
Šikmé střechy se dělí podle skladby jednotlivých vrstev na dvouplášťové a tříplášťové (podle počtu plášťů oddělených od sebe vzduchovými vrstvami). Ještě nedávno byly nejrozšířenější tříplášťové střechy, to znamená, že pod pojistnou hydroizolací byla vzduchová mezera, která zajišťovala odvětrání střechy. Tuto konstrukci ovlivnily materiály, které byly tehdy dostupné na trhu, neboť se jako pojistné hydroizolace používaly pouze mikroperforované PE fólie zpevněné mřížkou.Tento typ fólii musí být stále větraný, čili se nesmí dotýkat tepelné izolace. Vzduchová mezera pod fólií zabraňuje využití celé výšky krokve na zateplení, což představuje menší tepelný odpor. Při ukládání mikroperforované PE fólie se navíc musí vytvořit převis na odvedení vody od krokve, protože pokud časem fólie převisu ještě více a dotkne se tepelné izolace, nastává tzv. stanový efekt. Princip stanového efektu nejlépe vidět při dešti: pokud se prstem dotkneme látky z vnitřní strany postaveného stanu, přesně v tom místě začne stan propouštět vodu, tj. vzniká stanový efekt. Podobný jev nastane, když se fólie špatně uloží a následně se dotýká tepelné izolace. O střechách s mikroperforovanými fóliemi lze říci, že jsou studené, protože pod fólií proudí vzduch, který odvádí přebytečnou vlhkost. Proudění vzduchu ochlazuje vrchní části tepelné izolace, čímž zároveň způsobuje zbytečné tepelné ztráty. Je sice pravda, že vzduch je dobrý izolant, ale pouze tehdy, pokud stojí a neproudí. Na tříplášťové střechy je třeba zhotovit i složitější ukončující detaily, protože je nutné odvětrávat každé krokevní pole, nároží a úžlabí. I na nároží je třeba vzduch přivést u okapu a odvést u hřebene. A to se dá jedině paralelní kontralatí podél nároží, na kterou se fólie vytáhne. Takto se otevírá nároží a vznikají zbytečné netěsnosti, kterými může vlhkost proniknout z exteriéru do tepelné izolace. I úžlabí třeba řešit pomocí stejného detailu. Všechny krokevní pole, které vycházejí z úžlabí, je třeba provětrat a zajistit v hřebeni odvod vzduchu. Tyto detaily zvyšují netěsnost fóliového systému na střeše a jsou pracnější a náročnější na řemeslné zpracování. Postupným zdokonalováním pojistných hydroizolací se na trhu začaly objevovat střešní fólie s difuzně otevřeným povrchem určené na dvouplášťové střechy. Nemusí být odvětrávané a mohou se pokládat přímo na tepelnou izolaci. Zamezit, případně odstranit nežádoucí jevy ve střešním plášti při pojistných hydroizolacích se dá fóliemi s nízkou hodnotou sd (přibližně 0,02 m).
Konstrukce šikmé střechy je provázaný systém,
který si zachovává kvalitu pouze tehdy, pokud jsou funkční všechny jeho části, proto je třeba ji před působením vlhkosti chránit systémovým způsobem. Realizace fóliového systému ochrany tepelné izolace použitím standardních pojistných hydroizolací od renomovaných výrobců zajistí dlouhodobou funkčnost, minimalizuje tepelné ztráty a zajistí spokojenost investora na několik desetiletí.
