Nový občanský zákoník a soužití se sousedovou zahradou
Dobré mezilidské vztahy jsou někdy nejdůležitějším prostředkem, jak dosáhnout trvalý smír v jakékoli oblasti. V poslední době existuje ale minimum případů, které se na společném řešení sporu dokážou dohodnout. Problém může nastat i v případě, že má váš soused v těsné blízkosti vašeho pozemku vysoký strom, jehož větve přesahují až k vám.
Vadí vám větve ze sousedova stromu?
Co dělat v okamžiku, pokud se vám přestane líbit, že péčí o sousedovy stromy strávíte více času než váš soused, kterému patří? Pokud nepomůže dohoda, nastupuje zákon. Na začátku se můžete se sousedem dohodnout a je to ta nejjednodušší forma. Pokud byste neuspěli, pomoci vám může občanský zákoník. Občanský zákoník upravuje povinnost vlastníkovi věci zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Zásahy spojené s běžným užíváním nemovitosti jsou sousedé povinni strpět. Tedy zase se můžeme dostat jen k samotné dohodě. Nad míru přiměřenou poměrům. Nad míru, která je přiměřená poměrům nesmí majitel pozemku ohrožovat svého souseda prachem, hlukem, kouřem, popílkem .... až se dostaneme k odpadem, světlu a stínění. Pokud máte ve vaší blízkosti strom a větve, které zasahují do vašeho pozemku, máte právo na jejich odstranění. Samozřejmě, že byste to měli sousedovi oznámit a dělat ve vhodném čase a ročním období. Strom vám může stínit, odsávat živiny z vaší půdy a ničit pozemek. Pokud nenajdete pochopení, můžete se obrátit na soud. Samozřejmě, že musíte dokázat obtěžování nad míru přiměřenou poměrům nebo vážné ohrožení výkonu vašich práv. Řeší se to přes obec, policii a zmíněný soud, co vás může od všeho opravdu odradit. Pro vytrvalé je tu však naděje v podobě tohoto ustanovení, které vám má pomoci problém vyřešit a opravňuje vás na řízení.
Padání ovoce
Častým problémem je padání ovoce jednoho souseda na pozemek druhého a dožadování prvního, aby mu druhý umožnil vstup na pozemek za účelem sklizení úrody, posbírání padlého ovoce atd. Too vše dává na pravou míru. § 1016 NOZ odst. 1 uvádí: „Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.“ Pokud si tedy soused nedokáže zařídit, aby jeho ovoce padalo na jeho pozemek, například vhodným zkrácením větví stromu, včasným očesáním stromu, nemá na ovoce spadlé na zahradu souseda nárok. NOZ ovšem myslí i na situaci, kdy by tento postup mohl vlastníka pozemku obtěžovat a dává možnost vlastníkovi strom souseda zkrátit tak, aby větve sousedových stromů nepřesahovaly do jeho pozemku. Toto se týká i toho když se sousedův strom rozšiřuje svými kořeny pod Vás pozemek a vytrhává Vaší pracně položenou dlažbu. I tehdy je možné zkrátit kořeny stromu, byť Vám strom nepatří. Odst. 2 a 3 § 1016 to uvádí takto: „(2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. (3)Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.“
Stínění sousedovy zahrady
Představte si jinou situaci. Uděláte si krásnou zahradu s bazénem a jeho solárním vyhříváním, lehátka, kde se rádi sluníte a opalujete, zkrátka pravou pohodu. Najednou přijde soused a rozhodne se udělat si živý plot z tújí a vysází vám metrové túje rovnou u plotu. Stín z těchto tújí vám přikryje celou zahradu a slunění je konec. Zde vás naštěstí NOZ také ochrání. Jednak dle § 1013 odst. 1 NOZ se musí soused zdržet takového jednání, které Vám nepřiměřeně omezuje užívání Vašeho pozemku – a stín je tam konkrétně také jmenován – a také dle § 1017 máte právo požadovat, aby soused tyto stromy ani k plotu, který s ním sdílíte, nesázel. Pro stromy, jejichž obvyklá výška dosahuje více jak 3 metry, stanovuje zákon taktéž 3 metrovou vzdálenost od sousedního pozemku, pro stromy menší pak 1,5 metru.
Co se sousedovým živým plotem?
Dle § 1019 máte i nárok na to, aby soused upravil svou stavbu tak, aby na váš pozemek nestékala voda či nepadal sníh z jeho stavby. Pokud by však voda stékala přirozeným způsobem, nebo tekla k vám vlivem toho že tam pramení, či v důsledku deště nebo oblevy, není to možné požadovat. To se ale samozřejmě nevztahuje na situace, že když má soused rozbitý nebo nevhodně položený okap a vlivem toho k vám teče voda když prší. Tehdy je možné výše uvedený § pro tuto situaci použít. Co více, pokud soused nesjedná opravu a vám vznikne vlivem toho škoda, máte nárok na odškodnění. Další paragrafy NOZ se věnují situacím, kdy se vlastník jednoho domu rozhodne vybudovat si například zateplení, které ale bude zasahovat již do vašeho pozemku, nebo tématům jako společný plot, rozhrady, či nezbytná cesta. Sousedské vztahy jsou upraveny až do § 1044.
