Otevřené krby - ekonomické vytápění
Vedle dokonalé techniky plynových kotlů nebo podlahového vytápění mohou krby někomu připadat jako anachronismus z dávných dob. Proč je však o ně v posledních letech takový zájem? Někoho láká vzpomínka na romantiku minulých století, jiného věčná přitažlivost šlehajících plamenů. Třetí možností je ekonomické vytápění.
Klasické otevřené krby,
které jsou v Evropě známé již od 9. století, dnes se stavějí jen velmi málo. Jejich tepelná účinnost je 5 až 12 procent, zatímco účinnost uzavřených krbových vložek může dosáhnout až 90 procent. Přesto se s otevřenými krby setkáváme i v současnosti - důvodem je právě romantika. Na kvalitní instalaci nebo na dobrý tah však potřebujeme poměrně složitý výpočet pro cirkulaci vzduchu, která je limitována velikostí místnosti a komína. Kvalitu krbu tak určuje správný poměr mezi velikostí místnosti a portálu. Tímto prostorem zepředu vstupuje vzduch do krbu. Čím větší je portál, tím více vzduchu potřebuje krb, a tedy vyžaduje i větší místnost. Toho lze dosáhnout pouze otevřením okna nebo dveří. Aby v místnosti sálalo teplo a neztrácelo se jen v komíně, zadní stěna a boční stěny musí být zešikmené a vytvářet tzv..zrcadlo. Rovněž je třeba dodržet poměr velikosti ohniště nebo místa, kde nastává hoření, v kouřové komoře. Zde se shromažďují plyny před odchodem do komína. Poměry velikostí jednotlivých částí krbu lze nalézt v tabulkách, které bývají součástí většiny knih věnovaných stavbě krbů. Komín je velmi důležitou součástí krbu a někdy je dražší než samotný krb, zejména pokud je třeba přistavit nový komín k původní stavbě. Za nejlepší materiál na komín se dnes už nepovažují cihly, ale speciální keramické materiály.
Krby dělíme na dva základní typy
První typ krbů nepotřebuje další přívod vzduchu. Vystačí si s množstvím vzduchu, které propustí netěsnící okna a dveře. Při druhém typu krbů je nutný další přívod vzduchu, který lze přivést pomocí roury zvenčí nebo stačí z chodby. Tento přívod by měl ústit přímo pod ohništěm nebo v jeho těsné blízkosti, protože jinak by mohlo majiteli nepříjemně táhnout na nohy.
Krb si samozřejmě může téměř každý postavit sám
Pro zájemce je k dispozici odborná literatura a různé stavebnice, které nabízejí mnohé firmy spolu s podrobným návodem a pokyny na stavbu krbu za různých podmínek. Ale nejlepší je obrátit se na odborníky, kteří většinou doporučují použít do otevřeného krbu alespoň šamotovou vložku zvyšující tepelnou účinnost. Tuto vložku si lze zakoupit i v podobě stavebnice. Laik se při stavbě krbu může dopustit mnoha chyb, a to nejen při výpočtu cirkulace vzduchu. Např. velmi nebezpečná je ozdobná dřevěná římsa. Když dřevo vyschne, může vzniknout požár. Nebezpečí představují i kamenné římsy, neboť při prudkém žáru může kámen puknout.
V otevřeném krbu se nesmí topit smolným dřevem, kterí jiskří
Naopak doporučuje se dřevo z ovocných stromů, břízy apod. Palivové dřevo by se mělo kácet od prosince do února a naštípat ještě před uskladněním, aby se rychle vysušilo. Zbytková vlhkost by neměla přesáhnout 15 procent. Jednotlivé kusy dřeva by měli mít maximální obvod 20 cm. Kdo si chce dopřát pohled na plápolající klacky bez jiskřících nedopalků, musí používat vyschlé dřevo. Zatímco smrková polena vyzrávají 6 až 12 měsíců, tvrdé dřevo jeden až dva roky. Teprve pak budou dobře hořet. To však neplatí o kůře. Pokud zůstala na polena, lepší je ji rozštípat. Pokud je v polenu suk, může při hoření vystřelit žhavý uhlík i dva metry od krbu. Proto by se od hořícího krbu nemělo odcházet. Odborníci doporučují obstarat si i drátěné nebo skleněné zástěny. I v otevřeném krbu lze topit ekobriketami, což je vlastně slisované dřevo. Brikety vypadají jako malé polínka. I po celodenním topení těmito briketami zůstane v krbu jen hrst popela, která představuje jen jedno procento z původního objemu spálených briket.
Aby dřevo dobře hořelo, nesmí ležet přímo na ohništi,
ale na roštu z litiny nebo oceli, kterým vzduch proniká pod vrstvu hořícího dřeva a zároveň popel propadá do popelníku. V minulosti byly rošty ozdobné, dnes se ruční kovářské práce zaměřují spíše na krbové nářadí. Zvládnout techniku topení také není jednoduché. Jakmile začne na komín svítit slunce, objeví se nepříjemný zápach spalin. Při zatápění - pokud je studený komín, svítí do něj slunce nebo je silný vítr - kouř se znovu vrací dovnitř. Proto se doporučuje dát na komín stříšku; to platí i pro komíny krbů vybavených vložkami, aby do komínů nepršelo a nesněžilo. Starší typy komínů bez vložek se mohou časem rozpadnout. Otevřený krb však nejenže příliš nehřeje, ale dokonce teplo odvádí. Když se v něm netopí, přirozený tah komína nasává teplý vzduch z místnosti a odvádí ho ven. Prostor se tak dokonale ochlazuje. Otevřené krby by se neměly používat v místnostech s klimatizací, ventilátorovým teplovzdušným vytápěním nebo digestoří, neboť krbu berou tah.