Plechová střešní krytina opět v kurzu
Jedním z nejpodstatnějších hledisek při výběru krytiny je vstupní materiál, ze kterého se jednotlivé střešní tvarovky a tašky vyrábějí. Právě ten předurčuje celkový vzhled střechy a v neposlední řadě i celé stavby a určuje, respektive vylučuje použití té které krytiny na novostavbu nebo rekonstrukci.
V současnosti se opět stávají populárními plechové střešní krytiny,
protože v sobě spojují lehkost, nízké náklady, rychlou montáž a vysokou variabilitu barevné škály, která přispívá k co nejlepšímu doladění s fasádou, ale i samotnou představou investora o vzhledu a typu stavby. Ve skutečnosti však nejde o žádnou novinku. Plech jako materiálový prvek je na každé existující střeše, a to v podobě lemování okolo komínů, úžlabí, krajového lemování, lemování prostupů atd.. Jen myšlenka, že tento materiál se dá využít i jako samotná střešní krytina, je v podstatě nová.Materiál plechové krytiny tvoří ochranná fólie z PVC, vrchní lak, 2-násobná vrstva základního nátěru, pasivace, zinkový povlak, ocelový plech a antikondenzační vrstva. Dlouholetou funkčnost, která se počítá na více než půlstoletí, zaručuje kromě profesionální montáže kvalitního vstupního materiálu i aplikace spojovacího, odvětrávacího, okapového a doplňkového sortimentu doporučeného výrobci. Doporučený minimální sklon střechy pro plechovou profilovanou střešní krytinu je 8 º.
Proč právě plechovou
Plechová střešní krytina se běžně využívá i v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami. Poprvé tento typ střešní krytiny použili v severských zemích, přičemž dodnes plní svou funkci. Mezi největší výhody plechové střešní krytiny patří její nízká hmotnost a možnost velmi rychlé aplikace na střechu. Právě nízká hmotnost (přibližně jedna desetina z hmotnosti tzv.. těžkých krytin) předurčuje plechové střešní krytiny na rekonstrukce starších objektů, kde pro pokročilý věk stavby, a tedy i samotného krovu investor nemůže použít těžké krytiny.
S nízkou hmotností plechových krytin souvisí i další výhoda,
a to úspora dřeva při výrobě krovu, který nemusí nést těžké krytiny.Plechové střešní krytiny se vyznačují nulovou nasákavostí a jejich přednost spočívá také v tom, že jsou velkoformátové, což ve srovnání s realizací neplechovým krytin ušetří téměř 75% času při jejich montáži. Největší nevýhodou plechových střešních krytin není žádná z jejích vlastností, ale samotné předsudky a nedůvěra investorů i stavitelů. Nejčastěji se obávají zvýšené hlučnosti za deštivého počasí.
Je zde však jeden podstatný fakt,
který, ať už je pravda o zvýšené hlučnosti jakákoliv, řeší tento problém. Každé obývané podkroví musí být v našich končinách zateplené a tepelná izolace má kromě termických i zvukově izolační vlastnosti, které nepropustí případný zvýšený hluk. Dokonce i když je podkroví nezateplené, otázka zvýšené hlučnosti se stává bezpředmětnou, neboť můžeme téměř se stoprocentní jistotou konstatovat, že nezateplené podkroví je neobydlené. Rovněž samotné profilování plechové krytiny eliminuje případnou hlučnost způsobenou rezonancí na minimum.
Správná montáž je alfou a omegou funkční střechy
Před montáží plechové střešní krytiny je nutná kontrola krovu, při které je třeba přihlížet k rovnoběžnost okapových stran, pravoúhlost krovu a délku spádů. V případě zatepleného střešního pláště je nutné na hotovou konstrukci krovu přímo na krokve, na kterých mohou být připevněny okapové háky, aplikovat rovnoběžně s okapem podstřešní paropropustnou kontaktní nebo nekontaktní folii. Na fólii se do krokví upevňují kontralatě. Výška kontralatí spolu s výškou latě určuje výšku vzduchové mezery mezi krytinou a fólií. Po upevnění kontralatí a latí se připevní štítová deska na čelní hrany latí s přesahem rovnajícím se výšce profilu krytiny. Před montáží krytiny třeba ještě připevnit závětrnou lištu s překrytím minimálně 5 cm, jakož i veškeré klempířské výrobky. S montáží krytiny se začíná obvykle u okapu zprava (směr montáže je třeba zvolit s ohledem na komplikovanost střechy, jakož i na směr převládajícího větru v dané oblasti). První kus ukládáme vždy od okapu tak, aby jeho spodní hrana byla rovnoběžně s okapem. Další pás třeba přiložit k předchozímu pásu tak, aby se na podélném spoji vytvořil tzv.. zámek a spodní hrana tvořila rovnou linii.
Pokud je na střeše vikýř,
úžlabí, komín, střešní okno nebo střešní výlez, připevníme poslední pás krytiny, který se nemusí upravovat, a odměříme vzdálenosti k otvorům, respektive řezům, které bude třeba udělat. Tyto vzdálenosti a rozměry otvorů, respektive řezů, naznačíme na pásy střešní krytiny. Pak je na zemi upravíme doporučenými řeznými nástroji do požadovaného tvaru. Následně i tyto pásy zakotvíme na střešní konstrukci a pokračujeme v montáži. Po připevnění krytiny se namontují hřebenáče, sněhové zachytávače a horní závětrné lišty.
Zásady při skladování a přepravě krytiny
Aby vám střešní plechová krytina kvalitně sloužila dlouhou dobu, třeba již při jejím skladování, přepravě a montáži dodržovat několik pravidel. Plechovou střešní krytinu se doporučuje skladovat v uzavřených, suchých a dobře větraných prostorách, kde nejsou velké teplotní výkyvy. V zimním období je třeba vzhledem k velkým rozdílům teplot a případný vznik bílé rzi po odpaření vody věnovat zvláštní pozornost přepravě a skladování ve vytápěných skladech. Krátkodobě lze plechovou krytinu skladovat i na volném prostranství, přičemž palety, na kterých se krytina přepravuje, musí být přikryté stálobarevnou plachtou propouštějící vzduch.V obou případech je vhodné palety položit na spádové podložky v dostatečné vzdálenosti od země, aby byla zajištěna dobrá cirkulace vzduchu. Pokud se krytina skladuje déle než jeden měsíc, je třeba jednotlivé pásy plechové krytiny proložit lištami, které umožní volnou cirkulaci vzduchu. V důsledku nesprávného skladování totiž vzniká tzv.. bílá rez, respektive vyduté povrchové mapy, pod kterými se po odstranění vrchní vrstvy objeví bílý prášek. Bílá rez se vyskytuje pouze tehdy, pokud se plech skladuje ve vlhkém, respektive mokrém prostředí bez přístupu vzduchu. I když je plechová střešní krytina s lakoplastovou povrchovou úpravou obecně známá jako krytina s dlouhodobou odolností proti povětrnostním vlivům, právě jednotlivé profily naskládané na sebe, vystavené nechráněnému okolnímu prostředí a zatečené, respektive přikryté neprovzdušnou fólií podstatně snižují její životnost. Správně skladovaný lakoplastovaný plech, odborně osazený na střeše, si pod povrchovou úpravou vytváří zinkovou patinu, která zabraňuje tvorbě bílé rzi. Proto se na již realizovaných střechách bílá rez nevyskytuje.
Pokud se jednotlivé kusy přenášejí ručně,
musí je odpovídající počet lidí uchopit po délce za okraj - při dlouhých kusech (okolo 6 bm) jsou potřební tři lidé z každé strany -, aby se nepoškodily okraje krytiny a nenarušovaly prolisy. Nedoporučuje se táhnout kusy jeden přes druhý, protože se mohou poškrábat, případně se poškodí jejich lakoplastové povrchová úprava.
Na co si dát pozor při montáži
Z důvodu zajištění co největší životnosti plechové krytiny je nutné všechny případná poškození, které mohou vzniknout při montáži, nebo místa dodatečných řezů ihned ošetřit korekčním lakem nebo sprejem. Rovněž se doporučuje při montáži a údržbě střechy našlapovat na krytinu obuví s měkkou podrážkou, a to v místě podloženém latěmi. Nezbytné je, aby si montážníci pravidelně kontrolovali podrážky, zda v nich nezůstaly kovové piliny, které musí být z povrchu plechu průběžně odstraňované. Jednou ze zásad, které zabezpečují bezporuchovost střešního pláště, je vytvoření vzduchové mezery pod krytinou použitím prvků doplňkového sortimentu. V případě zateplené nosné konstrukce je nezbytné aplikovat vhodnou paropropustnou podstřešní fólii. Při výkyvech teplot se totiž pod střešní krytinou snadno kondenzují vodní páry. Pokud se fólie nepoužije, začne se srážet voda, která může prosáknout do zateplení a pak do krovu, což může poškodit střešní plášť i konstrukci.
Plechová krytina má kromě jiných vrstev i oboustrannou pozinkovanou vrstvu,
která poskytuje antikorozní ochranu ocelovým materiálům. Při vystavení pozinkovaných materiálů účinkům vody a vlhkosti bez přístupu a cirkulace vzduchu v těsných prostorách se rychlost koroze zinku podstatně zvyšuje, takže se zinek může zcela ztratit, což je živná půda pro tvorbu koroze oceli (tzv. červená rez). Červenou rez způsobuje i zkorodovaný ocelový poprašek, který vznikl při broušení a následném rozvíření kovových pilin na krytinu. Tento poprašek třeba odstranit vlhkým hadrem hned při jeho nánosu. Červenou rez může způsobit i zkorodovaná ocelová částice, která vznikla při řezání plechu flexou. Proto se na řezání, stříhání a jiné úpravy krytiny mohou používat pouze ruční nůžky na plech, okružní pila s kotoučem na řezání ocelového plechu nebo vibrační nůž. V žádném případě se nesmí použít flexa, tedy rotační bruska s brusným kotoučem. Pokud se ocelová částečka zapíchne za tepla do laku, mechanicky poškodí lakovou vrstvu, která začne korodovat červenou rzí. V tomto případě se nedá zkorodovaná částice - příčina červené rzi - odstranit.
