Přírodní střešní izolace
Byly doby, kdy střechy patřily zejména holubům, harampádí, na venkově zejména kopám sena. V tom posledním případě to měli vyřešeno: seno bylo více než vzpomínkou na léto, zateplilo střechu a nebylo třeba nic víc vymýšlet. Většina z nás už seno z polí svezla, a pokud se i dopracovala k podkroví, tak ho pod svými šikminami zobytnila nebo se jen chystá na zobytnění kdysi neatraktivního prostoru. Bez izolací se neobejdete. Rozvoj technologií stavění přinesl množství nabídek, které si svými parametry konkurují.
Izolace přírodně
Bez dodržování technických norem se neobejdeme ani při snaze vytvořit správné zateplenou šikmou střechu. Přiměřeně navržená a postavená střešní konstrukce potřebuje i vhodně zabudovanou tepelnou izolaci včetně její ochrany. Rozhodnutí o tloušťce a způsobu uložení tepelné izolace by mělo vycházet z výpočtu tepelných ztrát při prostupu střešním pláštěm s cílem vytvořit potřebné klima, odhlučnění a tepelnou pohodu v zobytnění prostoru pod novou nebo zrekonstruovanou střechou.
Navrhování tepelných izolací do šikmých střech
se týká i tak prozaické záležitosti, jako jsou naše úspory za spotřebu energií při vytápění či ochlazování domu. Pokud bychom se postarali o dokonalou tepelnou izolaci všech konstrukcí stavby a zanedbali ve finále právě střechu, ublížili bychom tím celému domu. Ne nadarmo stavebníci vzdychají, že chtějí mít co nejdříve dům pod střechou. To, jaká funkční bude, zásadně ovlivní výběr tepelné izolace. I při tomto rozhodování stále více lidí hledá způsob jak sladit svůj životní styl se vztahem k přírodě a nakonec zjistí, že jim je blízká nabídka přírodních materiálů s minimálním podílem chemických látek. Ukázalo se tedy, že navzdory širokému výběru kvalitních tepelných izolací, které si již získaly místo na trhu se stavebními látkami (desky z extrudovaného či expandovaného polystyrenu, rohože z minerální vlny, desky z polyuretanu nebo pěnového skla) postupně se dostávají do povědomí stavebních firem, investorů, ale zejména do konstrukcí střešního pláště moderních domů tepelné izolace s překvapivě prostým původem.
Tloušťka izolace
Tloušťka izolace podkroví závisí na klimatické náročnosti prostředí; je ovlivněna rozdílem a střídáním venkovní a vnitřní teploty, prouděním a vlhkostí vzduchu. Venkovní teplota závisí na klimatických podmínkách a nadmořské výšky. Tloušťku tepelné izolace určí přesný výpočet, který zohledňuje vlastnosti konstrukce, podnebí a ostatní faktory. Při zateplování mezi krokvemi je vhodná tloušťka alespoň 16 až 25 centimetrů (za dostačující lze označit tloušťku hlavní vrstvy 16 a druhé tenčí vrstvy 4 centimetry). Minimální účinná tloušťka izolantu odpovídající aktuálním teplot echnickým standardem je u novostaveb 22 cm a při rekonstrukcích 12 cm. Pravdou je, že i při rekonstrukcích by se měly vytvořit podmínky pro dostatečné zateplení například přídavnými konstrukcemi. Tloušťka izolace však závisí především na hodnoty tepelného odporu, součinitele prostupu tepla a na tepelné vodivosti posuzované ve vzájemných souvislostech celé konstrukce střešního pláště. Čím větší je tloušťka izolace, tím nižší je hodnota součinitele prostupu tepla U.
Způsoby kladení tepelné izolace do skladby šikmé střechy
Nejčastěji se tepelně izolační desky ukládají mezi krokve střešní konstrukce. Izolaci lze umístit i na krokve z vnitřní nebo vnější strany. Pokud potřebujeme v klimaticky náročné oblasti zvětšit tloušťku tepelné izolace a výška krokví nám to neumožňuje, zateplení mezi nimi lze kombinovat se zateplením na krokve z vnitřní strany. Systém zateplování podkroví je dnes standardizovaný a využívá se při něm doplňkový materiál, usnadňující a zefektivňující tuto činnost. Výrobci a realizační firmy proto používají speciální příchytky a terčíky, hliníkové cd-profily apod.
Celulóza v šikmé střeše
Technologie výroby izolace z celulózy získané z novinového papíru je "novinkou" starou více než devadesát let. S celulózou si tehdy začali v USA a v severských zemích Evropy, u nás se ujala po roce 1990. Technologie výroby, která je v současnosti ve světě nejrozšířenější, spočívá v suchém mechanickém rozvláknění sběrového papíru a současné impregnaci vláken speciálními přísadami. Ty zlepšují odolnost proti ohni, plísním i drobným hlodavcům. Tepelná izolace se upravuje tak, že konečný výrobek je nehořlavý, s nulovým šířením plamene po povrchu a zároveň ošetřený boritými solemi, které zajišťují odolnost proti houbám, plísním, hmyzu a hlodavcům. Na stavbě se celulóza fouká aplikačními stroji a pneumaticky se dopraví přímo do izolované konstrukce. Takto již není potřebná ruční manipulace. Zateplení foukanou celulózou důsledně řeší vyplnění detailů, přičemž kopíruje nerovnosti izolovaného povrchu. Výsledkem vyplnění konstrukce při správné objemové hmotnosti foukané celulózy je kvalitní izolace bez tepelných mostů, které by se při méně dokonalých postupech mohly projevit právě v detailech. Při zateplování šikmých střech se objemová hmotnost mění podle sklonu konstrukce.
Proč celulóza?
- tepelně izolační parametry
- λ = 0,039 - 0,043 W / (m. K) (Climatizer plus)
- výrazné zlepšení akustiky stavby
- vysoká hodnota měrné tepelné kapacity materiálů, která zlepšuje akumulační vlastnosti stavby a snižuje letní přehřívání obývaných prostor
- nižší navlhavost než u surového dřeva
- nízký difúzní odpor, umožňující konstrukci s difuzně otevřenou skladbou
- dokonalé vyplnění všech detailů stavby
- odolnost vůči houbám a plísním
- libovolné aplikační tloušťky (4 - 40 cm) jedním aplikačním zařízením
- cena izolace, včetně dodávky a montáže je srovnatelná s klasickými deskovými izolacemi
Nejčastěji se konstrukce plní z prostoru nad kleštinami do připravené dutiny
Pro tento typ izolace jsou nejvhodnější konstrukce využívající deskové materiály (OSB, MDF, Hofafest ...) nebo dobře napnuté pojistné hydroizolační fólie určené pro přímý kontakt s izolací. Takto se pevně vymezí prostor pro foukanou izolaci a zároveň se získá větrotěsná přepážka včetně pojistné hydroizolační vrstvy. Požadované tepelně izolační vlastnosti a schopnost pohlcovat zvuk zařadily "foukanou" celulózu mezi izolace s výbornými funkčními vlastnostmi, a přitom jí nelze upřít ekologičnost.
Dřevovlákniny v šikmině
Izolace z dřevných vláken (desky Hofatex) přišli na svět pomocí termomechanického rozvláknění dřevních štěpků v zařízení nazývaném defibrátor. Vlákna ve výrobně mísí s vodou, pak vodní suspenzi ohřejí, odvodní, vyformují z ní vláknitý koberec, který je již základem nové desky. Odvodněny desky se ještě dosušit na konečnou vlhkost. Během výroby se v dřevěném vlákně aktivují přírodní látky: lignin a hemicelulóza, které zabezpečí pevné spojování desek. Celý proces se odehrává bez použití lepidel, a tak tyto izolační desky svými vlastnostmi splňují kritéria ekologických stavebních materiálů. Izolační desky z dřevních vláken lze aplikovat s podobným záměrem než běžně používané izolace na bázi minerální vlny nebo polystyrenu. Dřevovláknité desky pohlcováním tepla účinně zabraňují přehřívání obytných podkrovních prostor. V interiéru zabezpečují stavební konstrukce s dřevovláknitými deskami příjemné klima: vyrovnávání vlhkostních rozdílů je jim vlastní (podobně působí masivní dřevo). Na rozdíl od dřeva mají však několikanásobně lepší tepelně-izolační vlastnosti a lépe propouštějí vodní páru z konstrukcí. Tloušťka izolační vrstvy z dřevovláknitých panelů je podmíněna tepelně-fyzikálními požadavky kladenými na zateplení šikmé střechy. V tomto smyslu jsou rozhodujícími kritérii hodnota koeficientu prostupu tepla U a hodnota fázového posunu tepla v důsledku letních veder (ČSN 73 0540). Nejúčinnější zateplení šikmé střechy dřevovláknitými panely lze dosáhnout nad krokvemi s uložením minimálně dvou vrstev panelů různých tlouštěk. Při tomto způsobu se minimalizují tepelné mosty v oblasti krokví. Izolační panely se vyznačují homogenní strukturou a rozměrovou stabilitou. Dřevovláknité panely ve dvou vrstvách se kotví kontralatěmí přes izolační vrstvu až do krokví s použitím speciálních šroubů. Parozábrana má zabránit pronikání vodní páry do stavební konstrukce. Tenčí, vrchní vrstva dřevovláknitých panelů (spoj na pero a drážku) je difúzně otevřená a zároveň má zvýšenou odolnost vůči pronikání vody. Aplikuje se tedy jako pojistná hydroizolace bez potřeby použití difúzní fólie.Na rozdíl od fólie slouží i jako přídavná tepelná izolace a může omezit tepelné mosty na krokvích. V případě, že se vzhledem na architekturu střechy upřednostní zateplení mezi krokvemi, pak bude vhodnější aplikovat například trojúhelníkový formát dřevovlákna. Jednotlivé kusy se vkliňují vedle sebe mezi krokve a odřezávají se pouze přečnívající části trojúhelníků, které později lze použít při izolaci různých spár zúžených částí střešní konstrukce.
Proč dřevovláknité desky?
- tepelně izolační parametry lD = 0,038 W / (m. K)
- výborné tepelně-a zvukově izolační vlastnosti
- dobře propouštějí vodní páru
- vyrábějí se výhradně z přírodních surovin
- jednoduchá aplikace a snadné opracování
- difuzně otevřený materiál
- vyrovnává vlhkostní rozdíly prostředí
- zdravotně nezávadný a plně recyklovatelný
