Renovace a ochrana dřeva
Pevnost, vysoká nosnost, dobrá opracovatelnost, provzdušnost, to je jen málo z celé řady charakteristik, které ze dřeva dělají univerzální materiál pro využití ve stavebnictví a nábytkářství. Právě organický původ dřeva, který mu propůjčuje množství unikátních vlastností, je zároveň i jeho největší slabinou.
Běžně používané druhy dřevin je třeba ošetřit,
aby se zvýšila jejich odolnost proti různým mechanickým, biologickým a fyzikálním vlivům. Způsob ošetření dřevěné konstrukce nebo dřevěného prvku závisí na jeho funkce, prostředí, ve kterém se nachází, a zatížení, kterému musí odolávat. Dřevo třeba chránit především před nasáknutím vodou, která způsobuje velké objemové změny a zároveň vytváří podmínky pro houby a plísně. Neméně zákeřný může být i dřevokazný hmyz a účinky UV záření. Dřevo v interiéru se povrchově upravuje zejména s cílem zvýšit jeho tvrdost, zjednodušit jeho běžnou údržbu a zlepšit estetické vlastnosti.
Dřevostavby v zápase s vlhkostí
Hloubkovou ochranu zabezpečí impregnace
Prvním krokem při ošetření dřeva je hloubková impregnace, která dřevu dodává hydrofobnost, fungicidní a insekticidní účinky a ochranu před UV zářením. Impregnační prostředek se nanáší pouze na zdravé, suché a vyzrálé dřevo a jeho účinnost je dlouhodobá.
V zásadě se impregnace provádí pouze jednou, při prvním ošetření dřeva. V případě renovace starších dřevěných konstrukcí, které nebyly nikdy impregnované nebo impregnační látka již ztratila účinnost, se tento nátěr realizuje po důkladném odstranění všech předešlých nátěrů a odstranění nemocných a tlejících částí dřeva, ještě před tmelením.
Aby se zvýšila účinnost, impregnační látky se mohou nanášet dvakrát. Aplikují se štětcem nebo válečkem. Z hygienických důvodů se pro interiérové prvky používají vodou ředitelné impregnační přípravky.
Na dřevo vystavovaném povětrnostním vlivům se doporučují syntetické napouštědla, na které následně lze nanést i vodou ředitelné nátěry. Pro tento účel lze použít i fermež, ta však zanechává mastný povrch, což snižuje přilnavost dalších nátěrů a nehodí se pro použití v interiéru. Pevnost a únosnost dřeva jsou přímo úměrné jeho zdraví. Z toho důvodu je třeba impregnací ošetřit i ty konstrukční prvky ze dřeva, které zůstávají skryté.
Krásu dřeva zvýrazní lazury
Pokud jsou konstrukční prvky ze dřeva součástí interiérového nebo exteriérového designu budovy (sloupy, části krovu, pergoly, zábradlí a podobně), nebo jsou vystaveny opotřebení, je třeba je dále ošetřit. Pro zvýraznění krásy dřeva jsou ideální průsvitné lazury, které jsou obvykle v nabídce jako bezbarvé nebo v různých barvách - obvykle v oblíbených odstínech dřevin.
Lazury vytvrzují povrch dřeva, zvyšují jeho odolnost proti zašpinění, a přitom zvýrazňují kresbu dřeva. V nabídce jsou syntetické i vodou ředitelné lazury v matném, polomatném nebo lesklém provedení. Rozlišujeme tenkovrstvé a silnovrstvé lazury, které mohou být syntetické a ředitelné vodou. Nanášejí se ve dvou až třech vrstvách. U syntetických lazur je důležité dodržet 24-hodinový odstup mezi jednotlivými nátěry a u lazur ředitelných vodou alespoň 6 hodin.
Tenkovrstvé lazury se obvykle nanášejí štětcem, přičemž při nanášení první vrstvy je třeba přebytečný nátěr, který nevsákl do dřeva, otřít hadříkem nebo houbičkou. Silnovrstvé lazury lze aplikovat i válečkem nebo stříkáním. Důležitým krokem je jemné přebroušení povrchu (ve směru vláken) před nanášením následující vrstvy. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat koncům latěk, resp. dřevu v příčném řezu, kde je dřevo najháklivější na vlhkost.
Barevné nátěry překryjí nedokonalosti
Dokonalejší uzavření pórů dřeva a ještě důkladněji vytvrzení dřeva zaručují laky, které mohou být průsvitné nebo barevné. Jako vrchní barevné nátěry na dřevo, které zcela překrývají jeho strukturu a kresbu, lze použít různé univerzální barvy.
Lakování je běžný způsob povrchové úpravy dřevěného nábytku, schodů, dřevěných obkladů, zábradlí, oken, dveří a pod. Oproti lazurování nabízí širší, pestřejší a výraznější škálu barev. V interiéru by se měly používat ekologické a zdraví zcela neškodné barvy a laky rozpustné ve vodě, které neobsahují těkavé organické látky.
Do exteriérových podmínek jsou vhodnější syntetické nátěry, které lépe odolávají proměnlivým povětrnostním podmínkám a UV záření. Jako podklad se v 1 až 2 vrstvách aplikuje základní barva, která se vyznačuje vysokou kryvostí a dobrou přilnavostí. K jejím výhodám patří, že rychle schne a při nanášení na svislé povrchy nestéká. Další vrstvu lze nanést po 5 až 12 hodinách.
Předtím se však doporučuje povrch jemně přebrousit, aby se zajistila dokonalá přilnavost vrchního nátěru. Vrchní barva se také nanáší v 1 až 2 vrstvách (celkový počet vrstev by měl být alespoň 3), přičemž opět je třeba dodržet časový odstup 24 hodin při syntetice a 6 hodin u barev ředitelných vodou. Barvy lze nanášet štětcem, válečkem nebo stříkáním. Pro různé účely jsou v nabídce i speciální nátěry - například nelepivý lak na okna, laky na dřevěné podlahy, vypěňovací protipožární nátěry a podobně.
Olejování a voskování
Voskování a olejování patří k nejméně invazivním a také z ekologického hlediska velmi šetrným způsobem ošetření dřeva.
Je však třeba počítat s tím, že taková úprava je definitivní, protože mastný povrch dřeva již nelze lazurovat ani lakovat. Olejování nebo voskování třeba obnovovat 1 - až 2-krát ročně.
Tato úprava se nejčastěji používá na ošetření zahradního nábytku z tvrdého dřeva. Z našich dřevin se na výrobu zahradního nábytku používá nejčastěji akát.
Autor: Martina Dvořáková
