Střecha pro nízkoenergetický dům

Střecha pro pasivní či nízkoenergetický dům by měla splňovat určitá kritéria. Již při výběru je třeba zhodnotit kromě financí konstrukční vlastnosti, ale i estetický vzhled. Střecha by měla “zapadnout” do okolní architektury. Ale samozřejmě musí být plně funkční, což si probereme v následujícím článku.

bydlení, stavba domu, střechy, nízkoenergetický dům

Zmíněné domy jsou známé zejména potřebou vysoké tepelné ochrany

Takže nejlepší střecha bude taková, která účinně omezí jejich tepelné ztráty. Nejjednodušším způsobem jak snížit tepelné ztráty je zmenšit ochlazování konstrukce na minimum. Jednoduchý kompaktní tvar budovy přináší příznivější poměr ochlazovaných konstrukcí k objemu budovy, a menší plocha, kterou může teplo unikat, znamená zároveň i finanční úspory při realizaci - čím méně konstrukcí, tím nižší jsou náklady na stavbu. Z tohoto pohledu se může zdát plochá střecha jako optimální řešení.

Koule nad hlavou?

Pokud by se tvar střechy řídil pouze snahou o dosažení co nejlepšího poměru ochlazované plochy k ohřívání objemu, byla by ideálním řešením koule nebo polokoule. Je však jasné, že takový tvar není v běžném životě velmi praktický (například z konstrukčního hlediska, a také vzhledem k možnosti využití nebo zařízení takového prostoru) a až na výjimky v podobě experimentálních domů se nepoužívá. Můžeme se však ptát i dále: jaká má být střecha? Má být pouze deštníkem na ochranu před špatným počasím? Nebo má být konstrukcí, která racionálně využívá prostor, a po níž zároveň dešťová voda steče a zavlažuje okolní půdu? Sedlové střechy sice tradičně patří do území s původní zástavbou, a jejich historie sahá až do dob zakládání měst a vesnic, když sklon střech navazoval na ráz krajiny, je však otázkou, do jaké míry je třeba stylizovat nově zastavěné území do podobných forem. Samozřejmě, i energeticky pasivní dům může mít sedlovou střechu, avšak z praktického hlediska je ideálním tvarem současného pasivního (nejen rodinného) domu více či méně protáhlý kvádr s delší stranou obrácenou na jih a střechou mírně nakloněnou na sever. Dnešní ploché střechy poskytují stejně spolehlivou ochranu před deštěm a dalšími nepříznivými vlivy počasí jako střechy šikmé, a pokud není nutné stavět dům se sedlovou střechou z estetických důvodů, z hlediska pasivního domu (to znamená zejména z hlediska úspor energie), není toto řešení nijak výhodné.

Sedlová střecha

Základní nevýhoda sedlové střechy se sklonem 30 až 50 ° spočívá v tom, že vytváří větší povrch a tím i větší ochlazovanou plochu, kterou je třeba tepelně izolovat. Tím se samozřejmě zvyšují náklady na výstavbu. Navíc pod šikmou střechou vznikají i prostory s horšími užitnými vlastnostmi, například s omezenou výškou. Konstrukce šikmé střechy nad obytným podkrovím je zároveň poměrně komplikovaná, náročná na precizní provedení a realizaci detailů, a tedy i dražší, a její detaily se problematicky utěsňují (například místa styku krokví s kleštinami). Těsnost obalu domu je přitom klíčová z pohledu tepelných úniků a možnosti použít na distribuci tepla ohřátý větrací vzduch, což je typický způsob vytápění energeticky pasivních domů. Tvar sedlové střechy historicky vycházel z dostupných stavebních materiálů - například jako střešní krytina se používaly slaměné desky a dřevěné šindele - a v prostorách půdy se tradičně skladovalo seno, které v zimě zároveň tepelně izolovalo obytné prostory pod ním. Dnes je všechno jinak, a udržet dnes již funkčně a materiálově nepodloženou tradici ve tvaru střech, by znamenalo stavět za vyšší ceny a vytvářet nižší užitné hodnoty. O sedlových střechách se traduje, že lépe ochrání před sněhem. Zkušenosti  však dokumentují pravý opak. Sedlové střechy trpí sesuvy sněhu, jeho přemísťováním také přeměnou na ledový krunýř, který zatěžuje šikmou střechu extrémně nerovnoměrně a soustřeďuje zatížení nad žlab, kde dochází k destrukci. Naopak, střechy rovné nebo s mírným sklonem jsou zatěžovány rovnoměrně a většinu sněhu odvane vítr, protože střecha nemá závětrnou stranu, kde by se vytvářely závěje.

Placka nadevše?

Logickou alternativou k tradiční šikmé střeše je plochá střecha.Výhody střech mírných sklonů (0,5 až 20 °) spočívají v tom, že vytvářejí minimální povrch, a tedy i mnohem menší plochu, kterou je třeba zajistit izolací, a zároveň poskytují optimální využitelný prostor ve vnitřním objemu domu. Další předností je jednodušší konstrukce střechy, přičemž odpadají problematické detaily a minimalizují se problémy s utěsněním obvodového pláště. Podpůrné prvky jsou uspořádány volněji, proto se prostor pod střechou snadněji využívá a podle potřeby dispozičně dělí i zařizuje. Plochá střecha se také lépe chová v kalamitních sněhových podmínkách. Navíc se při použití střešního krytu se skladbou zelené střechy (optimálně bezúdržbové) zpomaluje odtok dešťové vody, střecha v létě přispívá k ochlazování konstrukcí a prostor pod ní a prodlužuje se i životnost střešního pláště. Z porovnání vyplývá, že střechy mírných sklonů lépe vyhovují současným potřebám po stránce funkční, konstrukční i dispoziční, i když na estetickou stránku si budou někteří ještě muset zvyknout.

Jeden nebo dva pláště

Ploché střechy nabízejí široké spektrum různých konstrukčních a technologických řešení. Nejčastěji se používá jednoplášťová plochá střecha, což znamená, že interiér je od exteriéru oddělen pouze jedním pláštěm. Její základní skladbu tvoří nosná konstrukce, spádová a vyrovnávací vrstva, dilatační vrstva, parozábrana, tepelně izolační vrstva, expanzní vrstva a povlaková krytina. Existují i různé variace, například střecha s opačným pořadím vrstev - takzvaná obrácená plochá střecha, při níž se hydroizolace klade až pod tepelnou izolaci, nebo střecha, při níž se hydroizolace ukládá mezi dvě vrstvy tepelné izolace. Dalším typem je dvouplášťová plochá střecha - tvoří ji v podstatě dvě nosné konstrukce oddělené provětrávanou vzduchovou mezerou. (Základní skladbou dvouplášťové střechy je: nosná konstrukce dolního pláště, parozábrana, tepelně izolační vrstva, provětrávaná vzduchová mezera, nosná konstrukce horního střešního pláště, expanzní vrstva a povlaková krytina.) Na nízkoenergetické či pasivní domy je tento typ střechy nejvhodnější, protože z hlediska ochrany před tepelnými úniky v zimě, i před nechtěnými tepelnými zisky v létě je velmi účinný (zejména díky provětrávání prostoru nad tepelnou izolací). K podstatným plusem patří i spolehlivé hydroizolační vlastnosti. Zároveň je však její realizace finančně náročnější, což mnohé stavebníky od této investice odradí.

Vegetační střecha

Se zájmem o nízkoenergetickou výstavbu, která znamená možnost snížit naši spotřebu energie a tím i emise CO 2, jdou jaksi přirozeně ruku v ruce i další ekologické snahy. I proto jsou stavitelům nízkoenergetických a pasivních domů poměrně blízké takzvané vegetační střechy. Zeleň na střeše působí jako nezanedbatelný izolační element, navíc tvoří účinnou ochranu vrstev střešního pláště, a jen minimálně podléhá mechanickému opotřebení (působení slunce, větru, deště, sněhu, ledu). Podstatným plusem je, že zmírňuje účinky sluneční radiace na konstrukci střechy i interiér pod střechou - substrát zadržuje vlhkost a zeleň vytváří nad samotnou střechou jakýsi slunečník, který příjemně stínu a účinně větrá. To v létě jistě ocení obyvatelé každého, nejen nízkoenergetického domu. Řešení problému s letním přehříváním přitom může přinést podobnou úsporu energie jako ochrana před zimním ochlazováním (a při posuzování, zda dům splňuje požadavky na pasivní standard se také bere v úvahu). Navíc vegetační vrstva zlepšuje nejen tepelně izolační vlastnosti střechy, ale i její schopnost akumulovat teplo, což je řešením dalšího typického problému prostor přímo pod střechou - ať jsou jakkoli tepelně izolované, pokud se interiér v létě nechladí, časem se přece jen přehřeje (nebo se v zimě v extrémních podmínkách vychladí tak, že je třeba více přitápět). Díky schopnosti konstrukcí akumulovat teplo se zvětší tepelná setrvačnost prostor, a reakce interiéru na změny teplot a teplotní extrémy v exteriéru jsou mnohem pomalejší a mírnější. Jelikož jde o řešení nenáročné na provozní náklady a tedy v principu ekologické, je to řešení mimořádně vhodné pro pasivní domy. Jako ekologický bonus můžeme brát přínos vegetace na střeše k čistotě vzduchu či estetickým hodnotám prostředí. Na rozdíl od hladkých krytin, po kterých voda steče rychle a bez užitku, vegetační střechy vodu zadržují, čímž přispívají ke zmírnění důsledků extrémních výkyvů počasí. Takové střechy jsou však u nás stále spíše výjimkou, s čímž souvisí i logické nevýhody - vyšší cena, méně zkušeností s výstavbou a menší výběr realizačních firem. I když se ploché střechy stále snaží o nápravu své pošramocené pověsti z let minulých, v principu má taková konstrukce zejména z pohledu šetření energií mnoho předností.

Ke spolehlivě sloužící ploché střeše se dnes lze dopracovat

o něco lépe i díky moderním stavebním materiálům a technologiím, ale ani nové materiály však neznamenají automaticky, že střecha bude dobrá. Hlavním důvodem nesprávně sloužící střechy (a nejen ploché) může být i neodborná a nekvalitní montáž. Proto si dejte záležet na výběru realizační firmy. Poreferujte se u jejich zákazníků a zjistěte si i jakou používá techniku a zda má vyškolené pracovníky.

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Dům na míru má své výhody, ale dům z katalogu je také dobrou investicí

Výběr domu je velmi závažné rozhodnutí. Vybrat si dům z katalogu nebo nechat vypracovat projekt na míru? Obě varianty...
více…

Dům na klíč, který je ohleduplný k životnímu prostředí a zdraví svých obyvatel

Je vám blízké ekologické chování? Třídíte odpad, zbytečně nepoužíváte chemii a celkově vám není lhostejné v...
více…

Nový dům nebo rekonstrukce starého domu?

Rozhodujete se pro koupi domu? Váháte, zda si vybrat novostavbu, anebo rekonstrukci staršího domu? Poradíme vám pozitiva...
více…

Betonová střešní taška - krytina s dlouhou životností a univerzálním použitím

Betonové střešní tašky, přestože první byly automatickou linkou vyrobeny před téměř sto lety, se stále těší...
více…

Střešní krytina - druhy, vlastnosti, cena

Co vše je třeba zvážit před nákupem střešní krytiny? Vzhledem k tomu, že se nejedná o levnou záležitost, je třeba...
více…

Chladící stropy - regulace teploty domu již v projektu

Vysoké teploty ovzduší se nepříjemně promítají do teploty naše obydlí. Jak příjemně teplotu bytu zchladit a...
více…

Hrubá stavba - materiál a časový plán

Pokud sníte o rodinném domě, měla by vás zaměstnávat spousta otázek. Pomineme-li finance, které již máte...
více…

Jak správně založit stavbu

Současná oblast stavebnictví nezná termín “nelze”. Postavit dům můžete na jakémkoliv pozemku ( samozřejmě...
více…

Stavba zděných domů

Na základě průzkumů bylo zjištěno, že téměř tři čtvrtiny soukromých stavitelů se rozhodnou pro zděnou stavbu....
více…

Stavba rodinného domu - katalogový projekt

Touha splnit si sen o vlastním rodinném domě dřímá v mnoha z nás. Od první klidné noci strávené pod vlastní...
více…