Tři funkční celky - základ každé kuchyně
Která hospodyně už dnes tráví většinu času v kuchyni tak, jak to bylo standardním jevem v životě našich babiček? Téměř žádná. Dnes nás životní styl učí zkracovat dlouhé a pracné úkony přípravy jídel, mytí nádobí a odstraňování zbytků. Zaměstnaná žena, která se věnuje své práci s profesionálním nadšením, na takové cosi prostě nemá čas, ale i žena v domácnosti dnes už svůj pobyt v kuchyni minimalizuje. Moderní kuchyně je dokonalejší i přitažlivější ze všech stran počínaje skladností, kombinovatelností skříněk, kompaktností kuchyňské linky, ale zejména kvalitou technických přístrojů.
Možností na inspiraci při řešení současné kuchyně je opravdu hodně,
nabízená řešení se opírají o změny v přístupu k prostoru kuchyně jako takové, změny v její velikosti, v půdorysném tvarování kuchyňské linky a ve vybavení přitažlivými a špičkovými výkonnými technickými přístroji.Techničtí pomocníci v podobě chladniček, myček nádobí, horkovzdušných vestavných trub, varných desek, drtičů na odpadky, mikrovlnných trub a odsavačů par usnadňují dlouhotrvající práce spojené s přípravou jídel a zefektivňují pobyt v kuchyni každé zaměstnané ženě.
Prostory současné kuchyně
Názory na prostor současné kuchyně se pohybují v rozmezí mezi dvěma krajními polohami. Nakolik je moderní tzv."single" způsob života - první krajní polohou je jednočlenná domácnost s malými nároky na vybavení kuchyně, v níž se nejvíce připravují snídaně a vaří se v ní jen příležitostně. Naopak, někteří lidé považují kuchyni za epicentrum bytu, a podle toho se ji snaží i zařídit. Tato kuchyně je obvykle prostorná, tvoří součást společenského života rodiny a často má podobu otevřeného obytného velkoprostoru.
Nejpodstatnější změna se odehrála v kvalitě a úrovni kuchyňské techniky
Právě v tomto směru se nedá srovnat kuchyň před 20 lety se současnou. Tehdy se považovalo za maximální technické vybavení používání chladničky, elektrického mixéru, grilu, případně víceúčelového robota. Vybavení současné moderní kuchyně však patří mezi finančně náročné záležitosti, a tak je třeba pečlivě zvážit, co konkrétně by nemělo v kuchyni chybět.
V současnosti se většinou dává přednost vestavěným domácím spotřebičům,
viditelné jsou pouze nezbytné části a detaily, jako jsou např.. dvířka na troubě a varná deska, a tak kuchyň vypadá jako jednolitý celek. Výjimkou senzorového vypínání se objevují dokonce i domácí spotřebiče na dálkové ovládání. Na přípravu jídel jsou na trhu varné sklokeramické desky, vestavné trouby a jejich základní doplněk odsavač par.Kuchyňská linka se člení na několik částí, které mají svou úlohu z funkční i estetické stránky. Pracovní plocha a plocha pozadí mezi horními a spodními skříňkami využívají také nové možnosti ztvárnění a nové materiály.
Tvarování pracovní plochy
Funkční tvarování pracovní plochy závisí na několika věcech. V první řadě je to velikost a hlavně šířka místnosti, která je předurčena pro kuchyni. Kuchyňská linka a s ní i pracovní plocha se dá tvarovat do tvaru písmene I, L, U, C, může tvořit kompaktní celek nebo varné a stolní centrum umístit do ostrůvku v prostoru. Velký podíl na tvarování kuchyně, a tak i pracovní plochy, má i oddělení varné plochy od trouby. Trouba se zabudovává ve výši očí v kompaktním celku s ledničkou nebo spížní skříní a sklokeramická varná deska se může dostat do prostoru. Každý tvar má své vlastní výhody - je nebo není vhodný do konkrétního prostoru. Velmi oblíbený v současnosti je právě tvar U nebo L, protože umožňuje plynulou návaznost stolování či vaření v prostoru.
Při tvorbě kuchyně platí jisté zásady,
které se v posledních letech doplnily a obohatily, ale z nichž je třeba při tvorbě nebo rekonstrukci kuchyně stále vycházet. Tyto zásady ovlivňují velikost a ergonomii lidského těla. Při návrhu pracovní plochy vycházíme z minimální šířky 60 cm, která je potřebná pro člověka na všechny činnosti, a tedy i ty v kuchyni. Plochu obvykle představuje pracovní deska, tento termín se dá použít i jako její synonymum. Její délka se pak pohybuje nejčastěji v násobcích základního modulu 60, 120, 180 nebo s přidáním 30 cm modulu i 90, 150, 210, 240 cm (může být i 360 nebo 420, vše závisí od řešení a požadavků). S délkou pracovní plochy souvisí zase délka a rozměry celé kuchyňské linky. Výška kuchyňské linky, a tak i horní hrana pracovní desky, je obyčejně 87-95 cm. Standardní hloubka pracovní plochy je 60 cm, ale v poslední době se začaly objevovat linky s hloubkou pracovní plochy 80 cm. Ty se obvykle používají, zejména tehdy, pokud kuchyňská linka nemá horní skříňky či police. Výhodné jsou tyto desky i proto, že mohou mít lištu, ve které jsou zabudovány zásuvky, elektrické přístroje, odkapávače na nádobí s přepadem do kanalizace, drtiče na odpadky. Zpoza linky se takto vedou speciální instalace.
Základem každé kuchyně jsou tři funkční celky
Přípravná-pracovní, varná a mycí, jejichž návaznost a spolupůsobení může ovlivnit rychlost a kvalitu přípravy pokrmu. Vlastní pracovní plocha nemusí být velká, závisí na kvalitně vyřešené návaznosti funkčních celků a efektivního uplatnění přístrojů. Postup prací při vytváření pokrmů se odvíjí od vybrání surovin z chladničky a spíže přes jejich očištění, upravení, tepelné zpracování až po konzumaci. Odpad jde nejčastěji přímo do koše na smetí, ale poslední vymožeností jsou speciální dřezy s plochou částí na očištění v návaznosti na drtič odpadků a umytí speciální vodovodní sprchovou baterií. Když všechno očistíme, obvykle je třeba suroviny pokrájet, ochutit a umístit do vhodných nádob. Pak přicházíme k procesu tepelné úpravy vařením, dušením, pečením nebo grilováním. A po tepelném zpracování hotové jídlo podáváme. V zásadě se dá uvažovat pouze o jednom typu pracovní desky a stejně vysokou pracovní plochou, na kterou jsme v našich podmínkách zvyklí. Současný trend pracovních ploch však snižuje část kolem varné desky, a co je podstatné, výrazně materiálově selektuje způsoby přípravy.
Pozadí mezi skříňkami
Plocha pozadí mezi horními a spodními skříňkami může mít vlastní tvarování nebo členění, které závisí nejen na výšce horních i spodních skříněk, ale i od použitého materiálu. Kdysi se tato plocha natírala olejovým nátěrem, omítka by totiž zachycovala mastné částečky z varného procesu. Později tento nátěr nahradil masovým způsobem keramický obklad. Materiály, které se používají v kuchyni dnes, a tedy i ty na kuchyňském pozadí, se zásadně změnily. Používá se vše od plastů přes tradiční přírodní materiály až po kov. Nahrazují se mnohem lepšími a vzhlednějšími způsoby.
Na pracovní desku a pozadí se dají použít stejné materiály nebo zcela kontrastní
Oblíbené jsou masivní dřevěné desky nebo i montované dřevěné obklady, někdo preferuje přírodní kámen (žula, mramor), jiný umělý kámen. Velmi oblíbené je v současnosti speciálně lakovaný nerez. Tloušťka pracovní desky bývá od 2 do 4 cm, někdy je lepší subtilnější jiný materiál vyžaduje zase hrubší alternativu.Na pozadí stačí i subtilnější materiál, a tak se velmi oblíbenými staly strukturované nerezové lakované desky. Moderní trend v kuchyních hledá pro každou pracovní činnost tu nejlepší variantu materiálu. Proto se může vytvořit nesouvislá a dělená pracovní plocha, která používá pro mytí a čištění umělý kámen, na krájení nechává část kamennou nebo z dřevěného masivu, na vaření část nerezovou. Přípravná a mycí část může být i nerezová, často vyplyne právě z materiálu dřezu. Mnozí z nás podlehli dlouhotrvajícímu šílenství budování praktičtější, ale zejména nové a atraktivnější kuchyně, než byla naše původní, přičemž pracovní deska i pozadí se podílejí na celkovém vzhledu kuchyně z estetické i funkční stránky mohou předurčit styl celé kuchyně.
Autor: Lenka Kostková
