Vhodné materiály na krby a kamna
Stále častěji se i moderních domácnostech hlásí o slovo krby a kamna. A nejedná se jen o efektní doplněk dokreslující atmosféru, ale i jako alternativa vytápění. Při stavbě krbů a kamen si můžeme vybrat z rozmanitých materiálů. Od klasických - šamotů a kachlí - až po nové, netradiční izolační nebo recyklované materiály - lze použít starý nábytek, části strojů, staré pece. O vlastnostech materiálů je třeba mít odpovídající znalosti.
Atesty a certifikace
Dnes je běžné, že všechny materiály mají atest, na co se mohou použít. Certifikát vydává státem ustanovený ústav. Při praktickém používání materiálů bylo zjištěno, že mnohé z nich lze použít i na stavbu pecí, ale neměli na to atest. Pokud stavíte krb sami, vždy žádejte od prodejce certifikát, že materiál je pro tento účel vhodný. Profesionální dodavatelé vám předloží potvrzení o materiálech při uzavírání smlouvy. Některé kamnářské provozy prodávají materiál i v malém množství a zároveň vám poradí, jak s materiály pracovat. Náhradní řešení nebo pokoutně pořízený materiál v nesprávných rukách už nadělali hodně špatného. Materiály na stavbu krbů a kamen musí být především žárupevné a žáruvzdorné.
Žárupevnost
Je schopnost materiálu odolávat žáru a vysokým teplotám bez změn pevnosti a jiných vlastností. Tepelné namáhání lze provést vícekrát. Životnost materiálu je obvykle deset topných sezón, to znamená, že snese minimálně tisíc nahřátí.
Žáruvzdornost
Je schopnost materiálu odolávat teplotám určitý čas do svého rozpadu (nazývá se i odolnost proti žáru). Udává se v teplotě a čase a závisí také na tloušťce materiálu. Žáruvzdornost se určuje v souvislosti s požární bezpečností budov. Materiál se rozpadne za určitý čas, než lidé neopustí budovu. Některé materiály by mohly být použity na stavbu krbů a pecí, ale nelze to doporučit bez náležitých zkoušek a atestů.
Šamot, dinas, cihly...
- Šamot - to je nejčastěji používaný materiál na stavbu krbů a kamen. Má nažloutlou až červenohnědou barvu, neobsahuje velká zrna. Používá se v podobě cihel, desek a tvarovek. Na většině z nich je označen výrobce a typ. Při nákupu je třeba dbát na to, aby se nezaměnil za jiný druh výrobků.
- Dinas - cihly z dinas jsou podobné šamotu. Mají různobarevné zrna. Materiál je sice žáropevný, ale byl vyvinut pro vysoké pece železáren. Nesnáší náhlé změny teplot při zatopení a následném chladnutí. Vlivem těchto změn se drolí. Není vhodný na stavbu kamen a krbů.
- Magnezit - tmavočervené tvarovky z magnezitu se vyskytují zejména v elektrických akumulačních pecích. Nelze je vystavit přímému plameni ani prudkým cyklem chladnutí, proto se jejich použití nedoporučuje.
- Šamotová malta - dodává se v podobě šedavého prášku. Ve spojení s vodním sklem se používá na stavbu ohnišť a na jejich vymazávání. Při méně namáhaných konstrukcích se mísí s cementem. Šamotová malta je vhodná pro stavbu vnitřních krbů, ale nehodí se na stavbu vnějších krbů, neboť není odolná proti mrazům a vlhkosti. Dodávají se různé druhy šamotových malt podle velikosti zrna - do 2 mm a i s menším zrnem.
- Tmely - ve speciálních obchodech je výběr různých tmelů. Každý druh tmelu je vhodný na jiné materiály a jiný rozsah teplot. Tmely určené pro vysoké teploty se musí vypálit, jinak nenastane chemická reakce vazby. Proto neplatí pravidlo, že pokud použijeme tmel snášející vyšší teplotu, bude lepší.Třeba si pozorně přečíst návody k použití a při koupi a navážení z velkého balení žádat technologický postup.
- Vodní sklo - je nejběžnějším prostředkem při stavbách krbů a kamen, zejména na opravy a výmazy ohnisek.
- Hlína - získává se kopáním v místních ložiskách. Používá se na stavby pecí ve směsi s pískem i cementem. Dodává se již průmyslově připravená a zlepšená různými přísadami. Je sice dražší, ale je již odzkoušená a při použití nás ničím nepřekvapí.
- Klasická cihla - plná cihla se již dnes nevyrábí původními technologiemi a nedosahuje požadované vlastnosti. Bez odzkoušení nebo atestu výrobce ji nelze použít na namáhání žárem. Staré cihly, vyrobené přibližně do roku 1930, se dodnes používají jen jako dekorativní materiál a v omezené míře i na stavby krbů, ne však přímo ohnišť pecí. Nové ručně vyráběné cihly se oficiálně netestovali pro použití v ohništích. Po konzultaci s výrobcem by mohly být použity jako dekorace mimo žárové zóny (do 450 ° C).
- Pórobeton - ze základních dvou druhů pórobetonu - pískového (bílého) a popílkový (šedého) - se osvědčily bílé druhy. Tento snadno opracovatelný materiál, se oficiálně doporučuje používat jen do 60 ° C. Lze jej použít na venkovní obklady nebo podstavy (podezdívky) nenamáhané teplem. Tento materiál má ještě velké rezervy a po určitých úpravách najde širší uplatnění. Při neoficiálních firemních zkouškách odolával teplotám 450 ° C. Lepí se speciálním lepidlem, nejvhodnější je pružné - flexibilní lepidlo na dlažby. Pórobeton se úspěšně použil na stavbu pokusných, provizorních krbů.
- Tepelně izolační desky - na stavbu krbů a kamen a následnou izolaci se dnes dodává již široký sortiment desek spolu s lepidly. Tepelně izolační desky se vyrábějí z minerálních vláken nebo mletých expandovaných minerálů. Používají se místo sádrokartonů jako tepelná izolace stěn či přímo na stavbu jako samonosný konstrukční prvek.
Sádrokarton, perlit, steatit...
- Sádrokarton
- Často se používá na různé zakrytí a jako dekorativní prvek. Vhodnější jsou druhy sádrokartonu, které jsou odolné proti teplu, ale ani jeden druh se oficiálně neschválil použití na cyklické namáhání při vyšších teplotách. Práce se sádrokartonem patří do rukou odborníkům. Sádrokartonové desky se musí chránit před působením tepla, ale i tak časem křehnou a mohou se zkroutit a prohnout.Sádrokarton se doporučuje používat ve velmi omezené míře a je třeba s ním pracovat opatrně.
- Perlit - jedná se o sopečný písek - sklo bílé barvy. Podobně jako vermikulit při nahřátí na teplotu 900 ° C zvětší objem a odolává teplotě přibližně 600 ° C. Používá se na výrobu tepelně izolačních materiálů. Pro potřeby kamnářství se místní vyrábějí různé prvky z perlitu, cementu, jílů a minerálních vláken, ale širší využití zatím nenašel. Pro další použití se dodává volně sypaný.
- Steatit - našedlý nerost sopečného původu odolný proti vysokým teplotám, má akumulační vlastnosti. Vyskytuje se na severu - ve Švédsku, na Islandu a v Kanadě. Používá se na výrobu tepelně akumulačních obkladů pecí a vložek a v omezené míře i přímo ohnišť. Často se mylně nazývá mastek, ale je jen jeho odrůdou. Je jakoby mastný na dotek. V angličtině je známý výraz Soapstone - "mydlovec" a v němčině Speckstein - mastek .
- Kámen - odedávna se využívá na obklady portálů krbů a v současnosti i části pecí. U nás není tradičním materiálem. Obvykle se dovážejí hotové kusy souprav na obestavění vložek či klasických krbů. Kámen v nás vzbuzuje spíše pocit chladu, honosnosti a zatím nenašel širší uplatnění. Pokud se vybírá atypický kámen, dělaný na míru, je třeba nejprve zjistit, zda odolává změnám teplot. Přichycení prvků o krb musí být pružné, protože kameny mají jinou roztažnost a vyskytly se případy, kdy buď prasklo těleso pece nebo krbu, nebo praskl. kámen.Montáž patří do rukou odborníkům, kteří kromě vlastností kamene znají i problémy krbů.
- Pískovec - z pískovce se stavějí zejména portály krbů a lavice. Poměrně dobře snáší teplotní výkyvy. Pískovec se dá velmi snadno napodobit cementem, pískem a barvivy. Mnohé drahé krby jsou ve skutečnosti napodobeniny.
- Sopečné horniny - tufy, čediče, vyvřeliny a podobně samy prošly ohněm, dobře ho snášejí a přímo na kamenech vidět stopy po tečení lávy. Při použití sopečných hornin lze dosáhnout výrazné efekty.
- Žula - ne všechny odrůdy žuly se hodí na krby, neboť při změně teplot praskají, lámou se a někdy mohou i vybuchnout.
- Sádra - tu lze běžné koupit v prodejní síti. Neodolává teplotám, ale lze ji použít na štukatérské práce nebo se z ní pomocí vhodných barev dají vytvořit napodobeniny kamene i neexistujících druhů.Zatím se používá zřídka. Podobně jako sádrokarton bez úpravy nasává vzdušnou vlhkost, přičemž zvětšuje svůj objem a při zatopení ho zase zmenšuje. Proto sádra používaná na opravu povrchů pecí často vypadává. Proti kovem působí agresivně a objevují se na ní rezavé fleky.
- Vermikulit - vermikulit je druh jílového minerálu, který vznikl ze sopečných tufových za přítomnosti vody. Při zahřátí na teplotu přibližně 900 ° C plyny obsažené ve vermikulitu zvětší svůj objem a expandují.Používá se na výrobu prvků odolných proti teplu, až do teploty 1 250 ° C. U nás se nevyskytuje.Výrobky z vermikulitu, zejména desky, jsou však dostupné.
- Tepelně izolační minerální vlna - vyrábí se roztavením minerálů a hornin (kaolinu, čediče a pododbně). Snáší vysoké teploty od 600 do 1 200 ° C. Na stavebnictví účely se však lepí obvykle fenolformaldehydovými lepidly, které při teplotě nad 70 ° C nepříjemně zapáchají a jejich výpary jsou škodlivé. O jejich přítomnosti se přesvědčíme hořící zápalkou a přivoněním. Minerální vlna se používá pouze do vnitřního prostoru, kde se výpary nemohou dostat, případně se odvětrá do meziprostoru komína. Vlna je mechanicky dráždivá. Ani ve studeném stavu se nesmí dostat do prostoru, ze kterého by osoby mohly vzduch vdechovat. Rozvody teplého vzduchu se proto musí velmi důkladně oddělit od vlny.Kvalitní vlna neobsahuje lepidla, ale je dražší.
Dřevo a nové nápady
Dřevo - je nejrozpornější konstrukční materiál na stavbu krbů a kamen. Dřevo je materiál, který se líbí skoro každému. Dodnes nás překvapují nové nápady na jeho využití při stavbě krbů. Už celá staletí se používá na obklady krbů, vhodně doplňuje nábytek, trámy či obklady stěn. Zrod dřevěných krbů souvisel se vznikem dřevěných mobiliářů v renesanci. Se skříněmi, s komodami a s jiným nábytkem se objevilo i dřevěné obložení krbů, které lépe ladilo s interiérem. Krby obložené dřevem vznikly ve Francii v 17. a 18. století. Později se znovu používal kámen. V lidové architektuře venkovských sídel dřevo přetrvávalo. V současnosti se dřevo znovu objevuje v nových kreacích. (Na základě výnosů osvícenských panovníků Marie Terezie a Josefa II. se tyto konstrukce v zájmu požární bezpečnosti úředně rušili) Naše současné předpisy jednoznačně nedovolují používat dřevo jako konstrukční materiál na stavbu krbů a kamen a přesně určují vzdálenost dřeva od spotřebiče. Ačkoliv je dnes na trhu již dostatek izolačních materiálů, jako jsou obklady, impregnace a nátěry, které promění dřevo na materiál těžce hořlavý, dokonce vůbec nehořlavý, zatím se oficiálně netestovali na kamnářské účely a je třeba dodržovat předpisy. Při kolaudaci se neschválí ani systémy vylučující podpálení dřevěného obkladu, například větrání, mezistěny. Jediným řešením je danou konstrukci podrobit individuální zkoušce v pověřeném ústavu. Místo dřeva se doporučuje použít imitace či odlitky z nehořlavých materiálů do forem z původního dřeva. Dřevěné konstrukce u nás každý montuje na vlastní riziko, obvykle po odchodu inspektorů. Bezpečnější bude uvažovat o dřevě jen jako o palivu.
Sklo - odolné teplu
- Sklo odolné teplotě do 1 000 ° C je poměrně běžné dostat ve formě tabulí ve vybraných sklenářstvích a v kamnářských obchodech. Na objednávku si lze pořídit i náhradní kusy různých tvarů určené do vložek. Skleněné tabule lze použít jako zábrany proti vyletující jiskrám při otevřených krbech. Toto sklo možná i opatrně brousit, vrtat a gravírovat. Tyto úpravy se zatím používají málo, protože sklo je poměrně drahé a při práci s ním je určité riziko, že se zničí.
- Nerez (nerezavějící ocel) - tento elegantní kov je stále oblíbenější. Dobře odolává spalným plynům, ale ne vysokým teplotám. Někdy zmodrá. Má jiné roztažné vlastnosti jako železné kovy. Proto je třeba dávat pozor při jeho zpracovávání. Nerez někdy napodobuje leštěním, mořením a dalšími úpravami obyčejnou černou ocel. Pro kontrolu stačí magnet. Originální nerez nemá magnetické vlastnosti, případně je magnetické jen minimálně. Zpracovává se ve speciálně vybavených dílnách.
- Měď - tento starobylý krásný kov se dnes již používá méně. Je dobře kujný a tvarovatelný. Při vyšších teplotách, přibližně 350 ° C, zčerná a získá patinu. Pokud s tím nepočítáte, výrobek po čase ztratí lesk.
- Kovy- použití kovů se stále rozšiřuje o zcela netradiční druhy. Umožňují vytvářet nové kreace od high tech stylů po "art brut" či filigrány ušlechtilých druhů kovů.
- Speciální oceli - žárupevné oceli se používají pro výrobu krbových vložek a zařízení namáhaných plamenem.Dodávají se na zvláštní objednávky a často se zaměňují s obyčejnými plechy zejména v malovýrobě nebo při amatérském napodobováním.
- Litina - Litina se používá nejdéle. Původně se z ní vyráběly desky sporáků, později kovové - litinové pícky. Dnes se z ní zhotovují kompletní krbové vložky. Výroba vložek je velmi jednoduchá, proto se často setkáváme s levnými napodobeninami vložek od neprofesionálních výrobců. Prozradí jejich lehkost výrobku; dokud originál může vážit až 450 kg, napodobenina je tenčí a lehčí i o 80 kg (je porézní a tím i méně kvalitní).
- Mosaz - téměř "zlatý" kov (slitina mědi a zinku) má omezené možnosti zpracování, některé typy jsou křehké a lámou se. Při vyšších teplotách, přibližně 400 ° C, se může začít rozpadat - křehne, matní a drolí se. Pěkně se vyjímá na kozlíku a rukojetích, neboť odráží světla plamene. Výrobky z mosazi vyžadují pravidelnou údržbu - musí se leštit.
Recyklované materiály
Materiály, které se již jednou použili, stále častěji se používají znovu. Chrání se tak životní prostředí a dosahují se finanční úspory. Kachlová kamna jsou klasickým příkladem skoro neomezené životnosti výrobku. Dají se rozebrat a znovu postavit, stačí jen vyměnit prohořené části šamotů. Podobně i hlína se dá po rozmočený znovu použít. Šamotové cihly získané z jiných zdrojů lze protřídit a dobré kusy se využijí i při stavbě ohniště. Jejich kvalitu zjistíme poklepem.Pokud cihla pochází ze zařízení, kde se spaloval topný olej, stačí založit velkou vatru a starý olej vypálit. Hozením do ohně či grilu se přesvědčíme i o kvalitě jiných materiálů získaných podobným způsobem. Práce s recyklovanými materiály je velmi riziková a vyžaduje osvojení si mnoha znalostí z jiných oborů. Experimentování se nedoporučuje ani zdatnějším mistrem. Druhotně používané materiály se již tradičně zužitkovávají. Například drcené sklo zalité hlínou má velmi dobré tepelně akumulační vlastnosti. Různé plechové skříně, části strojů nebo kapoty aut poslouží i jako nápadité a levné topná tělesa.
