Jaké jsou druhy omítek?
Máme vymalováno. Tato věta obvykle naznačuje, že se konečně přiblížil čas stěhování do nového bytu nebo domu. Ale abychom v čerstvě vymalovaných pokojích nezažili zklamání v podobě odpadávající malby, je třeba ještě před malováním správně připravit podklad. Tím jsou především vnitřní omítky.
Ačkoliv se na vnitřní omítky nekladou tak vysoké nároky jako na vnější, musí i ony splňovat určité požadavky. Funkcí vnitřních omítek je především chránit zdivo před mechanickým poškozením, zlepšovat technické vlastnosti konstrukce, ale také zlepšovat celkové estetické působení interiéru. Další funkce mohou být akustické, tepelně izolační, protipožární, antistatické nebo speciální. Omítky slouží zejména k vyrovnání nerovností zdí, proto i výběr omítky závisí na rovnosti podkladu.
Recept na omítku
Na výrobu omítek používáme různé druhy malty. Maltu tvoří pojivo, plnivo, voda a různé přísady. Jako pojiva se nejčastěji používají vápno, sádra a cement. Plniva dodávají omítce plasticitu a umožňují ji zpracovat - patří sem například písky, kamenné moučky a pod. Od velikosti zrn - frakce závisí i zrnitost omítky.
Co ovlivňuje výběr omítky
Při výběru omítky je třeba zohlednit několik aspektů, a to především na:
- Materiál, ze kterého jsou zhotoveny konstrukce určené k omítání,
- požadovaný vzhled omítky
- nákladovou cenu, která zahrnuje pracnost i časovou náročnost
- účel místnosti a její využití
- rovinnost podkladu a na to, zda si vybereme omítky jednovrstvé, vícevrstvé, nebo tenkovrstvé
Omítkové kategorie
- Vnitřní omítky rozdělujeme v zásadě do tří základních kategorií:
- Podle počtu vrstev na jednovrstvé, dvouvrstvé, vícevrstvé a nástřiky,
- Podle úpravy a opracování povrchu omítky na tlusté, hladké, jemné, vyhlazené, ozdobné, leštěné, škrábané, česané, broušené, stříkané a jiné,
- Podle použitých materiálů na vápenné, vápenocementové, cementové, vápenosadrové, sádrové, speciální, z plastů a pod.
Pracovní postup při nanášení sádrové stěrky Rimano
Nanášení:
- Směs pomalu sypeme do čisté vody, dokud sádra nepohltí veškerou vodu.
- Nejlepší je nanášet v jedné vrstvě hladítkem v potřebné tloušťce podle rovinnosti podkladu.
- Asi po pěti minutách nasákání ručně nebo elektrickou metlou směs rozmícháme dohladka.
- Při větších tloušťkách plochy zarovnáme tažením hladítka do kříže, t. j. zespodu nahoru a zboku stranou.
Podle požadavků na hustotu můžeme sádru mírně ředit vodou.
Abychom dosáhli dokonale hladký povrch bez broušení, po zavadnutí plochu nejprve navlhčíme houbou a následně vyhladíme špachtlí nebo hranou hladítka.
Základní typy omítek
Dnes můžeme nalézt omítkové směsi pro každý typ zdiva a pro jakýkoliv účel. Omítkové směsi obvykle používáme jednotlivě, ale stále častěji se setkáváme s tzv.. omítkovým systémem. Každý výrobek má svůj technický list, který obsahuje potřebné údaje o využití, spotřebě a podrobný postup při nanášení omítky. Sortiment je opravdu široký, a tak je třeba znát základní typy omítek, dříve než přikročíme k výběru směsi.
Hrubá vápenná omítka
Je to jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10 až 12 mm. Může být nezatřená a zatřená. Povrch zatřené omítky se zatře dřevěnou stěrkou.
Hladká vápenná omítka
Nahazuje se jako jednovrstvá v tloušťce až 15 mm a dvouvrstvá v tloušťce až 20 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, aby bylo možno povrch omítnuté plochy vyhladit dřevěným hladítkem.
Štuková omítka
Je jednou z nejčastěji používaných omítek v interiéru. Nanáší se ve dvou vrstvách. Spodní vrstva, která se nazývá jádro, má tloušťku 15 mm a je z hrubé vápenocementové malty (nebo z malty cementové, pokud chceme dosáhnout větší pevnost), lícní štuková vrstva je z jemné vápenné malty a natahuje se v tloušťce 3 až 5 mm dřevěnými nebo kovovými hladítky na vyrovnané jádro. K výrobě štukové omítky se používá velmi jemný prosátý písek. Lícní vrstva se vyhlazuje dřevěným nebo plstěným hladítkem za stálého kropení stěrkou. Do štukové omítky lze přidat i sádru a pak se nahazuje jako velmi jemná omítka.
Sádra
Svým vzhledem patří mezi nejdokonalejší omítky. Proto se používá zejména k omítání společenských a reprezentativních prostor. Jádro má tloušťku 15 mm a povrch (štuk) 5 mm. Složkami omítky jsou vápno a sádra jako pojivo. Při rekonstrukcích je nutné před aplikací sádrové omítky odstranit starou malbu až na základ omítky. Stěnu před natažením omítky impregnujeme penetračním nátěrem.
Následující den po vyrovnání povrchu stěrkou Rimano naneseme na nerezové hladítko několik kapek barvy, například lesklé červené barvy Balakryl Uni, kterou nanášíme na stěnu pod různými úhly malou zednickou lžící nebo špachtlí. U této techniky bude viditelná přirozená bílá barva produktu.
Zatřená vápenocementová a cementová omítka
Používá se v místnostech se zvýšenou vlhkostí, ale i tam, kde je omítka vystavena většímu opotřebení. Jedná se o jednovrstvou omítku z vápenocementové nebo cementové malty v tloušťce 10 až 12 mm. Povrch se zatírá dřevěným hladítkem.
Hladká cementová omítka
Nanáší se postupně jako omítka zatřená, ale povrch se uhladí tak, aby nebyly patrné spoje a různost barevných odstínů.
Pálená cementová omítka
Tato omítka se nanáší jako dvouvrstvá a je částečně vodotěsná, a proto se používá v prádelnách, garážích a pod. Jádro z cementové malty má obvykle tloušťku 12 mm. Lícní vrstva je z velmi jemné cementové malty, vyhlazuje se ocelovým hladítkem a vypaluje hlazením za stálého zasypávání povrchu omítky cementem a přivlhčováním vodou.
Pokud nechceme, aby bylo bílou barvu vidno, nejdřív si vybereme vhodný podkladový barevný odstín. Tuto barvu naneseme celoplošně válečkem a teprve pak aplikujeme barvu Balakryl pomocí špachtle. Různou kombinací odstínů můžeme dosáhnout opravdu pestrého výběru povrchů.
Stěrková omítka
Je vhodná pro povrchovou úpravu monolitických a prefabrikovaných konstrukcí. Je 1 až 2 mm tlustá a nanáší se roztíráním ocelovými stěrkami nebo strojním stříkacím zařízením.
Stěrková omítka z plastů
Jde o velmi pružnou omítku, která prochází minimálními objemovými změnami. Nanáší se stříkáním a roztírá ocelovými stěrkami.
- Realizuje se jako:
- Jednovrstvá hladká omítka,
- Dvouvrstvá hladká omítka,
- Jednovrstvá strukturální omítka,
- Dvouvrstvá strukturální omítka.
Tepelněizolační omítky - Perlitové omítky
Vnitřní tepelně izolační omítky jsou příjemné na dotek a slouží ke zvýšení nedostatečného tepelného odporu zdiva. Používají se například na omítání nevytápěných schodišť.
Po vytvrdnutí povrchu (ještě v tentýž den) naneseme vybranou barvu pouze lokálně. Ta se na mokrém povrchu rozpíjjí. Pokud je stěna více vysušená, můžeme rozpíjení podpořit mokrým hadrem nebo houbou. Můžeme také kombinovat lesklé a matné barvy a nakonec přidat lak. Tento vzhled povrchu se vytvořil pomocí zubové hladítka. Podobný efekt lze docílit i hrubším hřebenem.
Strukturovaná omítka
Pro svou plasticitu se používá ke zdůraznění určitého stavebního prvku, jako je například krb nebo exponovaná stěna. Uplatnění na všech stěnách se nedoporučuje, protože na plastickém povrchu omítky se ve zvýšené míře usazuje prach. Strukturované omítky se ošetřují nátěrem nebo se používají barevné omítkové směsi.
Omítky imitující kámen
Tyto omítky se běžně nepoužívají. Patří sem omítky Stucco lustro, umělý mramor, umělý kámen.
Autor: Martina Dvořáková
