Stavba chaty - základy

Práce na výkopech a základech stavby patří k prvním stavebním činnostem na stavebním díle. Předchází jim vytyčení půdorysu budovy a odstranění povrchových vrstev terénu. Velmi důležitá je přitom projektová dokumentace výkopů a základů.

chaty a chalupy, základy pro stavbu chaty

Vytyčení stavby

Na terénu se vyznačí vnější obrys stavby - půdorys přízemí. Chyby zjištěné později se velmi těžko odstraňují, proto je třeba pracovat přesně a důkladně. Nejprve určíme rohové body podle tzv..stavební čáry a označíme jejich dřevěnými kolíky. Do hlavy kolíků zatlučeme hřebíky, které svými hlavičkami přesně určují rohový bod (dělává se to i roxorovými tyčemi). Délky se měří ocelovým pásmem. Při rozích pak vytýčíme pravé úhly, které určují směr dalších stěn budovy.

Lavičky

Po vytyčení rohových bodů si zhotovíme lavičky. Jsou to vlastně desky přibité na zašpičatělých kolících. Lavičky slouží k přesnější zajištění okraje výkopu, neboť při výkopových pracích bychom rohové kolíky stavby podkopaly a ztratily bychom přesný půdorys stavby. Na vrchní desky laviček zatlučeme hřebíky, na ně uvážeme šňůru uvázanou na lavičkách na protějších stranách objektu, která obkresluje vnitřní i vnější obrys stavby. Pokud chceme použít bagr na výkopy, obrysy výkopů se předkreslete na terén vápnem nebo sprejovou barvou.

Odstranění ornice

Než začneme kopat samotné výkopy, odstraníme trávu, keře, stromy, starou dlažbu apod.. a nakonec ornici. Tloušťku ornice určuje projekt, ale i sami uvidíme úrodnou tmavou zeminu nacházející se hned na povrchu, na rozdíl od zeminy v nižších vrstvách. Ornici stáhneme buldozerem, traktorem nebo bagrem na dočasnou skládku a později ji můžeme použít k modulaci terénu po dokončení stavby.

Šířka základu

Základy by měly být oproti tloušťce obvodových konstrukcí širší o 10 cm z každé strany, aby se lépe roznášel tlak do základů.Pokud je stavba postavena z materiálu o tloušťce 40 cm, základy by měly být minimálně 60 cm široké. Pokud jde o nepodsklepenou budovu s přízemím nad terénem, ​​můžeme základy postavit i jako excentricky zatížené. Tedy z vnější strany lícují se zdí, aby nevystupovaly  před fasádu. Z vnitřní strany zasahují do půdorysu stavby mnohem více, než při rovnoměrném rozšíření z obou stran. Například, pokud by byla původní šířka při centrické zatížení 60 cm, při excentrickém je jejich šířka kolem 90 cm.

Základní terminologie

  • Stavební rýha je výkop o šířce do dvou metrů, s různou délkou a s hloubkou do 14 metrů.
  • Stavební jáma je výkop širší i delší než 2 metry a s hloubkou do 14 metrů.
  • Stavební šachta je výkop s půdorysnou plochou do 36 m 2 a hloubka musí mít největší rozměr. Pokud si tedy představujeme nepodsklepený malý objekt, vystačíme si s rýhami pod vnějšími a vnitřními nosnými stěnami. Pokud budeme zakládat podsklepený objekt, vykopeme stavební jámu, v níž na dně vykopeme ještě pod nosné obvodové a vnitřní zdi samostatné rýhy.

Hloubka

Hloubka základů, čili hloubka výkopů také závisí na druhu základové zeminy. V každém případě musíme dodržet takzvanou nezamrzající hloubku. Minimální hloubka základů na skále je kolem 50 cm, v štěrkopísku 80 cm, v hlíně 1 m a v jílu 1,2 až 1,5 m. Půda pod základy nesmí zamrzat. Pokud by se pod základy nacházela voda a základy by byly mělké, voda by zmrzla a nadzvedla by základ. Na jaře po oteplení by znovu sedl a po několika takových cyklech by se objevily na stavbě trhliny. Částečným opatřením proti tzv.. podmrzání základů a jejich lepšímu dosedání je štěrkové lůžko, které můžeme po zhotovení výkopů vytvořit rozprostřením vrstvy štěrkopísku s následným zhutněním. Voda v štěrkopísku má tendenci přetéct štěrkopískem na spodek lůžka.

Zabezpečení výkopu

Pokud zakládáme jednoduchou nepodsklepenou budovu do hloubky základů v úrovni 1,3 m pod terénem, ​​můžeme stěny výkopu kopat svisle a do vzniklé rýhy postupně vylévat betonovou směs. Při hlubokých výkopech v nesoudržné zemině rozšiřujeme výkop při povrchu a budujeme šikmé stěny výkopu. Nevýhodou je, že při následném zhotovení svislých stěn základů z betonu budeme potřebovat bednění. Jinou možností je zhotovit pažení, zabezpečení stěn výkopu proti padající zemině, která by mohla zasypat lidí. Pokud stavíme podsklepený objekt, lepší je stěny výkopu zešikma a po zhotovení základ obsypat. Bezpečný je takový úhel zešikmení, pod jakým se samovolně svah spousta zeminy při dovršení lopatou. Je bezpečnější jako ten, který by vyšel podle norem.

Prostupy

Před samotným zděním nebo betonováním nezapomeňme zkontrolovat prostupy na kanalizaci, rýhy a otvory pro instalace, aby se nemuselo dodatečně později sekat do ztvrdlého betonu.Otvory a prostupy jsou také vyznačeny ve výkresech. Na jejich místo se vkládají buď rámy stlučené z prken, polystyren nebo průchodka (trouba většího průřezu). Nikdy to nemůže být pevný materiál plného průřezu, ten bychom ze základů nevytáhli.

Nepodsklepené chaty

Trochu nadsazeně lze říci, že za cenu suterénu postavíme dvě nadzemní podlaží. Cena výkopových prací, odvoz zeminy, zapůjčení pažení a bednění, svislé izolace proti vodě a zemní vlhkosti, tepelné izolace i pod terénem - to vše jsou práce a materiály, o kterých musíme v rozpočtu uvažovat. Z hlediska zakládání u takových domech stačí stavební rýhy se svislými stěnami do nezámrzné hloubky. Po vyhloubení rýh pod základy můžeme stěny výkopu ošetřit materiálem, který ochrání beton před zasypávající se zeminou např.. PVC fólií.

Podsklepené objekty

Pokud se rozhodneme pro suterén, musíme počítat s vyšší výškou domu kvůli sklepním oknům, které zvednou úroveň přízemí. Z hlediska výkopových prací musíme nejprve vykopat stavební jámu se svislými stěnami s pažením nebo se zešikmenými stěnami, a na jejím dně stavební rýhy.

Základy a únosnost zeminy

Pokud má budova větší výšku než dvě podlaží, nebo je navržena z velmi těžkého materiálu, např.. ze železobetonu, základy musí mít větší šířku. Šířka základů musí být tím větší, čím menší je únosnost zeminy. Nejvyšší přípustné zatížení základové zeminy tlakem je průměrně 0,2 MPa (to je únosnost jemného písku, štěrk má únosnost 0,4 až 0,5 MPa, měkká hlína pouze 0,05 MPa).Únosnost základové půdy můžeme zvýšit zpevněním zeminy - na hlinitou půdu navezeme štěrkopískovou vrstvu a zhutníme ji, pískové půdy zhutňujeme injektováním zpevňujícími směsmi (cement, bentonit).

Kamenné základy

Hlavní nevýhodou je namáhavá a pomalá práce, při které nelze použít mechanizaci. Základy zdíme ze zdravého kamene.Tloušťka vrstev je 20 až 30 cm. Největší kameny klademe na dno spáry. Používáme jemný beton nebo cementovou maltu, podle toho, jak jsou kameny opracované. Doporučená spára je kolem 4 cm. V jednotlivých vrstvách mají být kameny provázané, proto se v nich střídají běhouny (dlouhé kameny položené rovnoběžně se stěnou základu) i vazáky (položené napříč).Pokud základy vystupují nad terén jako soklové zdivo, kameny musí lícovat alespoň z vnější strany. Při sklepním zdi lícujeme kameny z vnitřní strany a zdíme většinou smíšené zdivo z kamene a cihel. U zdiva z lomového kamene každých 80 cm na výšku vytvoříme vodorovnou ložnou spáru, aby vznikalo rovnoměrné rozložení zatížení ve zdivu. Třetina z celkového počtu kamenů musí mít vazáky zasahující do dvou třetin tloušťky zdi, zbývající dvě třetiny mohou tvořit i malé kameny.

Základy z prostého betonu

Pokud má být objekt spolehlivě založen, stabilní, pevný, musí být takové zejména základy.Nejlepší tuto podmínku splňuje beton. Základy se betonují vlhkým nebo měkkou směsí míchanou v poměru 1: 5 až 1: 8 (1 díl cementu a 5 až 8 dílů štěrkopísku). Čím jsou zrna menší, tím více cementu přidáváme. Pokud vyrábíme beton v bubnové míchačce, beton základu by měl obsahovat v 1 m3 minimálně 250 kg cementu. Na jednu dávku je to osmina kubíku, neboli více než 30 kg cementu. Vlhkou a měkkou směs třeba zhutňovat vibrátory, jen výjimečně je přípustné ruční pěchování. Tehdy je třeba nanášet betonovou směs ve vrstvách nejvýše 15 cm silných a současně zhutňovat.

Beton s kamenem

Abychom ušetřili cement, můžeme beton překládat kamenem, a to do 1/3 z celkového objemu betonu. Kameny zatlačíme nejméně do poloviny své výšky. Jednoduché položení na povrch betonu a zalévání betonem je nepřípustné. Pokud děláme větší objem základu a musíme práci přerušit, vytvoříme pracovní spáru, kterou ukončíme stupňovitě a její povrch ponecháme drsný. Další den povrch přetřeme cementovým mlékem a pokračujeme v betonáži.

Železobeton z tvárnic

Dnes se ve velké míře používá rychlý způsob zhotovení základů pomocí ztraceného bednění z tzv.. bednících (nazývaných také šalovacích) tvárnic. Jsou to dílce vyrobeny z lisovaného betonu, které mají uvnitř dutiny a na vodorovných plochách drážky. Do dutin se nalévá betonová směs a v drážkách je uložena výztuž. Ve stavebninách jsou v nabídce tvarovky s různou tloušťkou na realizaci základů i sklepních stěn. Tloušťku tvarovek předepisuje projekt. Při osazování každý kus překontrolujeme vodováhou ve svislém i vodorovném směru a případné nerovnosti odstraníme podložením dřevěnými klínky do tloušťky 1 cm. Základy musí být ideálně svislé.

Výztuž

Výztuž také předepisuje projekt. Obvykle ji vkládáme průběžně do každého nebo každé druhé řady vodorovně a na metr délky základu vkládáme pruty výztuže i svisle. Používáme na to výztuž s vyčnívajícími žebříčky nebo spirálkami (roxory) s průměrem 10 mm. Pokud prut výztuže skončí, lze ho napojit tak, že na konce  přivážeme vázací drát. Dva pruty o průměru 1 cm svážeme spolu na délce 40 cm. Když osadíme dvě, tři řady, polijeme tvarovky vodou a můžeme začít zalévat dutiny betonem. Tvarovky musí být navlhčené, jinak by vysáli vodu z betonu a ten by neměl dostatečné množství vody na tvrdnutí (hydrataci). Pokud nezajistíme potřebné množství vody, beton se spálí, tj. neztvrdne, nenabude dostatečnou pevnost.

Vibrace, propichování

Beton by měl mít takovou konzistenci, aby zatekl do dutin, čemu vydatně pomáháme vibrováním, případně ručním pěchováním holí s rozšířeným koncem (násada na cepín, motyku ...), nebo při řidší konzistenci přepichováním (ocelovou tyčí, holí). Máme na paměti, že čím hustší beton použijeme, tím bude pevnější. Zhutňování skončíme, až když je na povrchu vytvořené cementové mléko s bublinkami - dokonale jsou zality všechny dutiny. Po zalití betonem celý základ pravidelně poléváme, v létě asi dva týdny. Pokud pracujeme svépomocí, zabezpečme si dozor odborníka.

 

comments powered by Disqus


Podobné články


Zabezpečení a pojištění chaty nebo chalupy

O víkendu chce každý především odpočívat, sportovat, užívat si pohodlí. Nejlépe, pokud je to v přírodě, v...
více…

Dělení prostoru na chalupě - montáž sádrokartonu

Dělící konstrukce v dřevěnici či chalupě by kromě své základní funkce - rozdělovat prostor - měly splňovat i...
více…

Výběr oken a dveří na chalupu

Okna a dveře jsou výrazným estetickým prvkem vzhledu chaty a chalupy a ovlivňují vytvoření příjemného bydlení....
více…

Chata a chalupa - možnosti rekonstrukce

Význam slov chata a chalupa není stejný. Dokud chaty se staví v rekreačních oblastech, chalupy se většinou...
více…

I chalupa potřebuje chodník

Přístupový chodník, příjezdová cesta či zahradní chodníček je třeba i na chalupě. Pohodlně nás vedou na...
více…

Oprava střešní krytiny na chalupě

Poruchy střešních konstrukcí se obvykle vyskytují v lokálním rozsahu. Pokud se však včas neodstraní, umožní...
více…

Oprava komínů a krbů na chalupě

Komíny patří k těm druhům konstrukcí, které v posledních desetiletích zejména ve městech ztratily svou původní...
více…

Oprava poškozené omítky na chalupě

Pokud poškozená omítka již dále neplní svou funkci, je třeba provést odborný průzkum na přesnější zjištění...
více…

Okna na chalupě a údržba

Na chalupě si chceme naplno vychutnávat zejména pohodu a odpočinek. Na její stavbu nebo rekonstrukci bychom proto měli...
více…

Nátěry fasády chalupy

Fasádní nátěrové hmoty se dnes vyrábějí s ​​různými pojivy, např.. akrylátovými, silikonovými,...
více…