Stavba domu není jednoduchá záležitost. Ani finančně, ani řemeslně. Kvalitně postavený dům nám ušetří peníze i v budoucnu. Mnoho věcí zvládneme na stavbě svépomocí, ale je i mnoho takových, které je třeba raději nechat na odborníky. Stavba komínu je jednou z nich. Ale přece jen se sejde několik základních informací o komíně samotném.
Řekněme si na rovinu: kdo z nás si všímá komínů na střechách? Kromě lidí, kteří s nimi pracují, nebo dětí, jim téměř nikdo v míře svých povinností nevěnuje pozornost. Dokonce i když nás potká kominík, více než na komín myslíme na své knoflíky a přinesené štěstí. Na současný komín se však musíme dívat jako na velmi důležitou součást bytového objektu a v žádném případě nesmíme podceňovat proces jeho návrhu a výstavby.
Prvořadým úkolem komínového systému je odvést spaliny nad střechu, kde se rozptýlí do ovzduší tak, aby se zabránilo jakékoli újmě na zdraví obyvatel domu. Špatně navržený nebo špatně zhotovený komínový systém může způsobit nesprávný provoz kotle, poškození komínové konstrukce, ohrožení budovy požárem a v krajním případě i ohrožení života. Návrh komínového tělesa je nutné projednat s projektantem, se stavební firmou a stavebním dozorem. Projektant by měl udělat komínový systém, který vyhoví nejen všem současným požadavkům, ale i požadavkům uživatele v budoucnosti. Stavební firma by zase měla věnovat pozornost dodržení projektu a při výstavbě dodržení montážního návodu. To by mělo vyloučit pozdější reklamace. Stavební dozor je ten prvek, který by měl zachytit již první chyby a zajistit správnou montáž.
Komínový plášť - obal, který vytváří ochrannou vrstvu pro vnitřní vložku a plní statickou funkci. Musí být nehořlavý a odolný proti účinkům spalin.
Komínový průduch - svislý otvor v tělese komínu, který je ohraničen komínový pláštěm. Jeho velikost závisí na typu a množství napojených spotřebičů. Ideální průřez průduchy má tvar kruhu.
Kouřovod - spojuje spotřebič a komín. Napojení by mělo být co nejkratší. Do vzdálenosti 250 mm může být napojen vodorovně, ale zvětšováním vzdálenosti napojení se musí zajistit vzestupný sklon kouřovodu.
Dalším krokem je výběr správného komínového systému. Ten je třeba vybírat na základě připojeného spotřebiče - kotle, který je na komín napojen. V českých podmínkách se vedle instalace primárního zdroje tepla - plynového kotle - většinou instalují i spotřebiče na tuhé palivo. Požadavky na komín pro plynové spotřebiče jsou jasné: musí být těsný a odolný. Těsný tak, aby kondenzát (zkondenzovaná vodní pára), který vzniká při ochlazení spalin v průduchu komínu, neměl možnost poškodit ho. Velkou pozornost je třeba věnovat i komínům pro spotřebiče na tuhá paliva. Teplota u vyhořelých sazí v takovém komíně dosahuje 1 000 až 1 300 ° C a u nekvalitně zhotoveného komínu může způsobit nevratné škody.
Každý dobře navržený komín musí mít potřebný komínový tah. Ten docílíme výškou komínu, jeho průřezem a vyústěním. Výška komínu je dána předpisy. Obecně platí požadavek, aby jakýkoli výustek spalin byl 0,5 m nad hřebenem střechy. Tento požadavek vychází ze zkušenosti, která má zabránit tomu, aby spaliny vnikaly okny zpět do interiéru.
Ideální tvar komínového průduchu je kruh. Historicky existuje jen jeden důvod, proč se původně stavěly čtvercové nebo obdélníkové komíny. Výchozí materiál - pálená cihla - je pravoúhlý, proto bylo při zdění relativně snadné vytvořit obdélníkové nebo čtvercové díry. Dokonce i první šamotové (keramické) trubky byly čtvercové, že se tak mohly obezdít běžnými cihlami. Kulatý průřez má však lepší statiku a co je důležité, jeho třecí plocha o stěnu komínu je při úniku spalin nejmenší. Často se setkáváme s názorem - čím větší průměr průduchů, tím lépe. Opak je pravda. Pokud průměr průduchu neodpovídá výkonu spotřebiče, ztrácí spotřebič účinnost, a tím se zvyšují náklady na vytápění. Protože komínový průduch nemá dostatečný tah, dochází k nadměrné tvorbě kondenzátu, který může komínové těleso poškodit. Výpočet průměru průduchu je úkolem projektanta. Při centrálním plynovém vytápění rodinných domů v 95% stačí průměr 14 cm. Pro spotřebiče na tuhá paliva a otevřené krby se doporučuje průměr 20 cm.
V jednom komínovém tělese může být více průduchů pro různé druhy paliva, doplněných o větrací kanály nebo bez nich. Nejčastější kombinací rozměrů průduchů je 20 a 14 cm. Větší se použije u krbu a menší u plynového kotle centrálního vytápění.
Z konstrukčního hlediska známe komíny jednovrstvé a vícevrstvé. Jednovrstvé jsou charakteristické tím, že komínový plášť tvoří přímo komínový průduch. V současnosti se mohou navrhovat jen v občas užívaných stavbách, například v chatách či hospodářských budovách. Vícevrstvé komíny se skládají ze speciálních komínových tvarovek, izolace a šamotové vložky. Tvarovky jsou z lehčeného betonu, jsou mrazuvzdorné, mohou se omítat, stěrkovat, tapetovat, práce s nimi je nenáročná a rychlá. Izolace komínu z minerálních vláken zabraňuje úniku tepla a zajišťuje optimální provozní teplotu v komíně, aby nedocházelo k výraznému ochlazování spalin, a tedy ke kondenzaci. Technickou konstrukci komína doplňuje šamotová vložka.
Kromě šamotových (keramických) materiálů mohou být komínové vložky také z kovových nebo jiných materiálů a navrhují se podle typu paliva. Například hliníkové vložky v komíně pro plynový spotřebič mají omezenou životnost - dva až pět let, v komíně pro spotřebiče na tuhá paliva jsou zakázány. Vložka z nerezavějící oceli je povolena pro tuhá a plynná paliva a má několikanásobně delší životnost než hliník. Pro všechny typy paliv však vyhovují šamotové vložky. Jejich životnost je nejdelší (téměř neomezená), odolávají vysokým teplotám, jsou bezpečné z hlediska vznícení spalin, nenasákavé a odolávají agresivním složkám kondenzátu.
Část komínu vyčnívající nad střechou by měla kromě technických, technologických a ekonomických požadavků splňovat i požadavky estetické. Měla by ladit s ostatním výrazem stavby. V současnosti jsou i jiné možnosti ukončení než jen klasické zděné. Elegantním řešením je komínový prefabrikát z nehořlavého vláknitého betonu, který se ke komínu připevňuje pomocí šroubů. Je velmi odolný proti povětrnostním vlivům a má dlouhou životnost. Jiné řešení představuje stavebnice, kterou tvoří betonové segmenty s povrchovou úpravou imitující tradiční cihlu. Její montáž trvá pouze několik hodin a má velmi dlouhou životnost. Trendem posledních let jsou komínové hlavice z nerezavějící oceli. Správné fungování ocelového nástavce zajišťuje třívrstvý plášť komínu s vloženou tepelnou izolací mezi vnitřním a vnějším pláštěm.
Nenasákavost - při spalování vzniká vlhkost, která se po dosažení kondenzační teploty začne srážet na stěnách komínu.
Dobrý komínový tah - závisí na vhodně navrženém komínovém průřezu.
Bezpečnost u vyhořelých sazí - závisí na konstrukci a materiálu komínové vložky.
Odolnost proti kyselinám - při hoření spalin vznikají ve spojení s vodou agresivní kondenzáty obsahující kyseliny.
Kvalitní izolace a úspora energie
Dlouhá životnost
Výhled do budoucnosti - možnost změny paliva bez dodatečných a finančně náročných úprav.
Dobrá statika a splnění příslušných norem
Jednoduchá montáž
Tak jako se staráte o své auto a absolvujete servisní prohlídky, abyste se bezpečně dostali tam, kam potřebujete, měli byste se starat i o svůj komín.
Legislativa předepisuje tyto lhůty pro kontrolu a čištění komínů: komín pro plynový kotel i pro tuhá paliva je třeba zkontrolovat před kolaudací a požádat o jeho uvedení do činnosti odborně způsobilou osobu. Komín pro plynový kotel je třeba nechat zkontrolovat každých dvanáct měsíců a komín pro tuhá paliva každé čtyři měsíce. Dobrá rada nad zlato: tuto náročnou práci přenechejte na odborníky - kominíky. Kominíci totiž nejlépe vědí, jak mohou saze při vyhoření působit na komínové těleso a hlavně vědí, jak čistit tak, aby se komín nepoškodil.
Autor: Martina DvořákováJakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez předchozího písemného souhlasu našeinfo.cz zakázáno.
Fotografie jsou pouze ilustrativní - zdroj fotografií sxc.hu