Jak na návrh konstrukce základů?
Návrh konstrukce základů a jejich hloubka závisí na charakteru stavby, konstrukčního systému a půdorysného rozložení stavby. O návrhu a realizaci konkrétního druhu základové konstrukce rozhoduje zejména projektant po konzultaci statika. Při výpočtu je třeba počítat i s mimořádným zatížením, jako jsou například povodně nebo nepříznivé účinky větru. Po posouzení všech skutečností projektant zvolí vhodný způsob založení rodinného domu z technického i ekonomického hlediska. V praxi to znamená navrhnout základy, které nejsou příliš velké, ale dostatečně únosné. Ušetříme tak nejen stavební materiál, ale v konečném důsledku i peníze. Hloubka založení závisí na účelu objektu (suterén, garáž, sklep ...), od vlivu okolních základů a zatížení vyskytujících se v těsné blízkosti.
Základ musí ležet v nezamrzající hloubce, protože zmrznutí a roztátí zeminy způsobuje nadměrné sedání. V našich podmínkách je tato hloubka 500 mm pod povrchem terénu pro skalnaté horniny, 800 mm pro písky a štěrkopísky a 1 200 až 1 600 mm pro jíl. Hloubka základů mezi obvodovými stěnami objektu může být menší, protože tam nepůsobí klimatické vlivy. I při podsklepených domech odpadá úvaha o nezamrzající hloubce, protože základy jsou dostatečně hluboko v zemi. Hloubka základů se měří od terénu po základovou spáru. Z konstrukčního hlediska známe základy plošné a hloubkové. V složitých geologických podmínkách (umělé náspy, nezhutněné prostředí) a u náročnějších staveb se realizují hloubkové základy: piloty, pilíře, studny nebo komory, které podpírají stavbu a jsou podepřeny únosné půdě. Musí přenášet zatížení do větších hloubek, protože v podloží se nacházejí málo únosné zeminy. Při výstavbě rodinných domů se většinou s hlubinnými základy nestřetneme.
