Oprava komínů a krbů na chalupě
Komíny patří k těm druhům konstrukcí, které v posledních desetiletích zejména ve městech ztratily svou původní funkci, nebo se nároky na jejich využívání zásadně změnily (např. změnou druhu topných paliv a tím i změnou složení spalin). Na chatách a chalupách však komíny stále hrají důležitou roli. Z ekonomického a ekologického hlediska je topení tuhými palivy nejen jediné možné, ale k atmosféře chalupy často patří. V poslední době se více staví krby, které slouží nejen jako hlavní či doplňkový zdroj vytápění, ale také jako estetický doplněk, zútulňující místnosti. Rovněž se na chalupách a chatách znovu rozšiřují opravy a výstavba nových kamen či kachlových kamen. A konečně - komíny často tvoří důležitý estetický doplněk stavby, který ji dokáže vizuálně "zútulnit".
I přesto, že mnohé komíny už neslouží původnímu účelu
nebo jsou značně poškozené, je lepší je neodstraňovat, ale ponechat a opravit, (resp. modernizovat). Pokud se pro ně nenajde jiné využití lze uvažovat, jejich použití na odvětrání prostor nebo zavlhlých konstrukcí, případně na ochlazení místností v létě a podobně. Nejčastější poruchy komínů vznikají působením povětrnostních vlivů (déšť, vítr, mráz, slunce) a spalin. Příčinou poruch však mohou být i stabilita komínového tělesa, základů, pohybů budovy a pod. Působení povětrnostních vlivů je nejvíce vystaveno nadstřešní komínové těleso, jehož nejčastější poruchou je rozpad konstrukce, případně až stavební hmoty, způsobený hloubkovou korozi materiálu.
Rozrušené zdivo komína ohrožuje nejen bezpečnost střechy a provozu pod ní
, ale může být i příčinou požáru. Tehdy je jediným možným řešením rozebrání poškozeného zdiva a vyzdění nové nadstřešní části komína. Zvětráváním dochází i ke korozi oplechování komínového prostupu střechou nebo k rozpadu jiného řešení utěsnění prostupu (např. překrytí vyložené cihlami, taškami v náběhu střechy a pod.),které se v minulosti sice hojně používaly, ale dnes jsou u nás zachovány spíše výjimečně. V každém případě to způsobuje zatékání kolem komínového tělesa, což může poškodit nejen samotný komín, ale i přilehlé konstrukce ve více podlažích budovy. Negativní vliv spalin, často znásobený nevhodným užíváním a údržbou komína, se může projevit nejen na zakončení komínového tělesa, ale také v jeho průběhu (například dehtovými skvrnami na omítce).
Utěsnění komínů
Častou poruchou komínů je jejich nedostatečné utěsnění, které způsobuje snížený komínový tah a pronikání spalin do okolního prostoru. Další poruchou je promočení komínového pláště fenolem a dehtem s následnými skvrnami na povrchu. Obě poruchy se odstraňují těžko. Jednou z možností utěsnění je opakované omítnutí komínového tělesa nastavovanou vápeno-cementovou maltou s přísadou plastifikátoru nebo s vyztužením maltové vrstvy maltonosným pletivem. Před omítáním je třeba na komínovém tělese oklepat starou poškozenou omítku a vyškrábat spáry ve zdivu komína do hloubky asi 3 cm. Při opravě komína poškozeného dehtem je třeba odstranit příčinu poruchy - nekvalitní palivo nebo špatný způsob vytápění. I potom je výsledek opravy nejistý, protože dehtem již nasáklo i zdivo komína. Určitou možností je oddělení omítky od zdiva vrstvou laku, který se ještě během vadnutí obhodí pískem. Ten zajistí lepší přilnavost omítky. Další možností je obložení komína nehořlavým obkladem. Úspěšným řešením může být použití dvouvrstvé sanační omítky.
Oprava komínových hlav
Rozrušené zdivo pod komínovou hlavou je nutné odstranit až po neporušené zdivo, někdy až po úroveň střešního prostupu.Zdivo se důkladně navlhčí a chybějící část komína se znovu vyzdí. Část nad střechou se zdí z ostře pálených, mrazuvzdorných nebo ze šamotových cihel. Zdí se na vápeno-cementovou maltu. Na vyzděný komín je z funkčního hlediska nejvýhodnější osadit nebo vybetonovat komínovou hlavu. Při betonování je hlavu vhodné vyztužit jedním nebo dvěma třmínky z oceli o průměru 5 až 6 mm, které znemožní nebo omezí její praskání. Ocelové třmínky se mohou vložit i do ložné spáry zdiva mezi čtvrtou a pátou vrstvu pod hlavu. Při osazování nové komínové hlavy je vhodné zalícovat ji se zdivem, protože přesahující komínové hlavy sice chrání komínové zdivo proti dešti, ale ve srovnání se zalícovanými hlavami snižují tah. Zdivo komína se omítne v půdním prostoru, resp. v konstrukci krovu. Nad střechou se zdivo vyspáruje cementovou maltou, ale neomítne se, protože i nejkvalitnější omítka těžce odolává povětrnostním vlivům kombinovaným s tepelným a chemickým namáháním komínového tělesa. Poškozenou krytinu a oplechování kolem komína třeba opravit nebo vyměnit. Porušenou komínovou lávku (obvykle se nachází jen na starých budovách) je výhodnější odstranit a vymetací otvory v komíně zhotovit v půdním prostoru. Životnost běžných jednovrstvých komínů lze prodloužit v nadstřešních a půdních části nahrazením vícevrstvým komínovým tělesem složeným z keramických vložek se stejnou vnitřní světlostí jako zbývající část průduchu a ze zděného komínového pláště. Při tomto způsobu je však důležité nechat mezi keramickou vložkou a betonovou hlavou přiměřený dilatační prostor.
Opravy a utěsnění krbů
Nejexponovanějším místem krbu je zadní stěna. Vhodné je proto pravidelně kontrolovat, zda se v ní neobjeví trhliny, kterými se může kouř dostávat na nežádoucí místa. Pokud se ve stěně za krbům vyskytnou velké trhliny, je třeba zeď znovu přezdít. Malé trhlinky stačí vyplnit maltou ze žáruvzdorného cementu. Při opravě trhlinek třeba ohniště vyčistit ocelovým kartáčem, který ze stěn odstraní hrubé saze a nečistoty. Trhliny se mohou vyčistit tenkým, případně špičatým nástrojem - hřebíkem nebo špachtlí. Následně se navlhčí štětcem a ještě vlhké vyplní žáruvzdornou cementovou maltou. Přebytečnou maltu třeba odstranit a povrch trhlin zahladit namočeným hadrem nebo prstem. Před zapálením krbu třeba cementovou maltu nechat několik dní vyzrát. Pokud se v krbu uvolní spodní dlaždice, je třeba je připevnit žáruvzdornou maltou. Pokud třeba vyměnit poškozenou dlaždici, nejdříve ji směrem od středu ke krajům rozlámeme kladivem a sekáčem. Stará malta se oškrábe tak, aby se očistily okraje okolních dlaždic. Nová malta se nanáší i na zadní stranu nové dlaždice, i na podklad. Nová dlaždice se přitlačí na místo a vlhkým hadrem se setře přebytečná malta. Po zavadnutí (alespoň 24 hodin) je třeba spáru opět přespárovat, aby se vyplnily drobné trhlinky.
Zabezpečení nepoužívaného krbu
Bez ohledu na to, zda se krb odstaví dočasně nebo trvale, je třeba realizovat některá opatření, které ochrání před poškozením nejen konstrukci krbu, ale i okolní konstrukce. Před odstavením třeba krb a komín vymést, popelník přikrýt mříží nebo krytem. Mnohé moderní konstrukce krbů mají vlastní dvířka, kterými lze ohniště zavřít. Pokud krb takové dvířka nemá, je vhodné zhotovit nehořlavou zástěnu, která se vloží do ohniska a z přední strany jej uzavře. Zavřený krb je vhodné větrat, čili umožnit proudění vzduchu, které není tak velké, aby místnost ztrácela teplo, ale je dostatečné na to, aby se zamezilo srážení vodní páry v ohnisku.
Uvedení obnovených komínů do provozu
Po dokončení obnovy nebo přestavby komínu či po vyzdění nového (vždy až po zatvrdnutí malty) je třeba komín uvádět do provozu postupným zvyšováním teploty spalin. Při rychlém zvýšení teploty by vlivem náhlého tepelného namáhání mohlo dojít k poruchám. Současně je přitom třeba sledovat, zda se na komíně neprojeví poruchy.
